Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Doplněk stravy, který prokazatelně zpomaluje věkem podmíněnou ztrátu sluchu
Některé studie zjistily, že vyšší hladina folátů v krvi zřejmě koreluje s lepším sluchem, a tak se to vědci rozhodli otestovat.
Zdravější stravování je spojeno se značně nižším rizikem hluchoty. A u všech tří systémů hodnocení kvality stravy použitých výzkumníky bylo vyřazování masa prvkem nejsilněji spojeným s nižším rizikem. Kmen Mabaan, který znáte z minulého videa a který si uchovává sluch do stáří, jedl jen málo masa. Jenže zároveň nejedli ani slazené pochutiny, což vysvětluje jejich praktickou absenci zubních kazů. Vysoce glykemická strava z rafinovaných sacharidů je taktéž spojena s rozvojem hluchoty ve stáří. Pokud jsou za tím prudké nárůsty krevního cukru, vysvětlovalo by to, proč diabetici a prediabetici mají také vyšší riziko. Čirok, základ stravy kmene Mabaan, i mezi celozrnnými obilovinami vyniká obzvláště nízkým glykemickým indexem díky obsahu rezistentního škrobu. Způsobuje asi o 25 % nižší nárůst krevního cukru v porovnání s pšenicí.
Narušená cirkulace krve také může vysvětlit, proč hluk poškozuje vnitřní ucho. Hlasité zvuky totiž způsobují stažení lokálních krevních cév. Taky nám to pomůže vysvětlit pojítko mezi obezitou a hluchotou. Nadměrná váha může být sice jen známkou nezdravé stravy, ale prozánětlivý stav při obezitě sám o sobě vede k cévní dysfunkci. Měřítka systémového zánětu evidentně přímo korelují s hluchotou ve stáří, stejně jako měřítka oxidativního stresu.
V mém videu o zánětu v mozku vám představuji aktivátor antioxidační obrany zvaný Nrf2, neboli „strážce zdravého života a dlouhověkosti druhů“. Lidé narozeni s genetickou mutací Nrf2, která dobře nefunguje, mají mnohem vyšší riziko rozvoje nahluchlosti. Z toho plyne zapojení volných radikálů do procesu ztráty sluchu. Lékaři se mohou podívat na zadní stěnu oční bulvy a změřit makulární pigment, lutein a zeaxanthin, což jsou antioxidanty hlavně z listové zeleniny, a spojit naměřené hodnoty s nadprůměrně dobrým sluchem.
Populační data o příjmu antioxidantů a ztrátě sluchu jsou však smíšená. Jako příklad si vezměme vitamín C. Některé studie ukazují, že vyšší příjem vitamínu C je spojen s lepším sluchem. Jiné však nenalezly žádnou významnou spojitost. Jediným způsobem, jak zjistit, jestli antioxidanty pomáhají nebo ne, je, jak už jistě víte, podrobit to intervenčnímu testu.
Přidání antioxidantů do stravy potkanů evidentně pomohlo zabránit věkem podmíněné ztrátě sluchu u potkanů. Když to však vědci zkusili u myší, tak neuspěli. Nejslibnější předklinická data představuje studie, ve které u starších potkanů randomizovaných k přidávání borůvek do stravy, docházelo ke zvrácení stavu nahluchlosti. Na konci měli dokonce lepší sluch než mladí potkani. Počkat, myslel jsem, že vláskové buňky neregenerují?
Naše schopnost slyšet nemusí souviset jen s ušima, ale i mozkem. Jak stárneme, sluchová kůra ve spánkovém laloku mozku ztrácí částečně svou schopnost rozlišovat a rozumět řeči i v tichém prostředí. Potřebujeme zvuk nejen slyšet, ale musíme ho umět i zpracovat. A právě zde zakročily borůvky, zvrátily kognitivní deficity ve zpracování slyšeného způsobené stářím. A jak je to u lidí?
Máme studie bez kontrolních skupin, které dokumentují zlepšení nahluchlosti u lidí po užívání doplňků s antioxidanty jako vitamín A, E, C a kyselina lipoová. Když však podrobili testu v randomizované dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studii celou řadu antioxidantů, tak doplňky selhaly, neměly žádný účinek na žádný z měřených aspektů sluchu. Existuje tedy nějaký doplněk stravy s prokázanou schopností pomoci se sluchem u starších lidí? Ano, kyselina listová, doplňková forma folátu, který najdeme hlavně v luštěninách a listové zelenině.
Některé observační studie zjistily, že vyšší hladiny folátu v krvi korelují s lepším sluchem. Možná však jde jen o ukazatel celkově zdravějšího stravování. Holandští vědci proto provedli ambiciózní tříletou dvojitě zaslepenou a placebem kontrolovanou studii randomizující přes 700 starších mužů a žen k užívání 800 μg kyseliny listové denně, nebo k placebo pilulce. Je úžasné, že lidé užívající kyselinu listovou utrpěli značně menší úpadek sluchu v řečových frekvencích. Rozsah účinku byl celkem malý, mohli bychom očekávat, že podíl mužů, kteří by byli kandidáty na naslouchátka ve věku 75 let, by poklesl z 33 % na 22 % díky doplňování kyseliny listové. Povšimněte si také, že studie byla provedena v Nizozemsku, kde v tu dobu nebyly potraviny obohacovány o kyselinu listovou. V USA je přidávání kyseliny listové povinné do všech rafinovaných obilných výrobků celé dekády, není proto jasné, jak velký dodatečný přínos by doplňky stravy mohly mít. Ať tak či onak, nejzdravější zdroje jsou tmavě zelená listová zelenina a luštěniny. Šálek vařené čočky pokryje 90 % denní potřeby dospělého člověka.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
Nejnovější videa
Zpomaluje zvýšení příjmu bílkovin úbytek svalové hmoty související s věkem?
Má astragalus přínos pro prodloužení života a boj s rakovinou?
Způsobuje hliník Alzheimerovu chorobu?
