Enzym mTOR jako motor stárnutí

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Enzym mTOR jako motor stárnutí

Za nejlepší ověřený regulátor stárnutí se považuje inhibice mTOR, „hlavního determinantu délky života“.

17. 3. 2025

Sdílet toto video

Zní to jako vědecko-fantastická fikce. Bakterie ve zkumavce hlíny odebrané z tajuplného ostrova vytváří sloučeninu prodlužující život. A to ne jen v tradičním lékařském významu. Díky pokrokům v moderní medicíně žijeme delší životy, činíme tak však prodlužováním fáze života v morbiditě. Jinými slovy, žijeme sice delší, ale zato nemocnější životy. Tradiční lékařské postupy obvykle jenom zvětšují počty starých lidí se špatným zdravím. Ideálně bychom prodloužili život zpomalením stárnutí. Tak můžeme oddálit počátek chátrání zdraví, místo prodlužování období, po které naše zdraví chátrá. A přesně to zřejmě tato nová látka dokáže. Výzkumníci látku pojmenovali rapamycin po domově bakterie, mytickém Velikonočním ostrově proslaveném sochami z kamene. Lokálně se ostrovu říká Rapa Nui. Rapamycin potlačuje enzym, který je známý jako mTOR, neboli „mechanistický cíl rapamycinu“. Jde o klíčový modulátor stárnutí vyznačující se jako „hlavní determinant délky života a stárnutí“. A co vlastně enzym mTOR dělá? Jde o významný regulátor růstu u zvířat. Aktivace mTOR řídí navyšování velikosti buněk i počtu buněk. A co je na tom špatného? Působení mTOR je připodobňováno k roli motoru v rychle jedoucím autě bez brzd. V této analogii je stárnutí autem řítícím se vysokou rychlostí do nízko-rychlostní zóny zvané dospělost, kde utrpí škodu, protože nezpomalí, ani to neumí. Přejeli jsme kopec a nabíráme rychlost. Proč nemají živé organismy brzdy? Protože je nikdy nepotřebovaly. V divočině zvířata často nežijí dost dlouho na to, aby zažila stárnutí. Většina zvířat zemře ještě před dosažením dospělosti. To stejné kdysi platilo pro lidi. Kvůli úmrtnosti v nízkém věku se v 17. století většina Londýňanů nedožila ani 16 let. Živé bytosti potřebují růst tak rychle, jak je jen možné, aby se stihli rozmnožit dříve, než zemřou na vnější příčiny. Nejlepší evoluční strategií proto může být běžet co nejrychleji. Nicméně jakmile mineme cílovou rovinku, jakmile vyhrajeme závod o předání našich genů, stále uháníme vpřed neudržitelným tempem, a to vše kvůli enzymu mTOR. V dětství je mTOR pohonem růstu, ale v dospělosti na něj lze nahlížet jako na pohon stárnutí. Příroda jednoduše upřednostňuje nejjasnější plamen, který však vrhá nejtemnější stín. To je takzvaná kompromisní teorie stárnutí, koncept technicky znám jako antagonistická pleiotropie, ve které gen může mít pozitivní efekt v mládí, ale negativní ve stáří. To vysvětluje, jak mohou geny s negativními účinky ve stáří přetrvávat v populaci. Například prozánětlivý „Alzheimerův gen“ zjevně chrání před dětskými infekcemi, což byl významný zabiják po většinou lidské existence. Jaké nevýhody má neomezený růst poháněný mTOR? Enzym říká plnou parou vpřed, zrychluje stavební procesy, abychom chrlili buněčné stavební prvky pro nový růst. To však může zahrnovat i tvorbu zhoubných nádorů. Zároveň ruší veškerou rekonstrukci a demolici. Aby zachoval růst za každou cenu, mTOR aktivně potlačuje autofagii, což je opak, buněčná očista a omlazení. V kapitole o autofagii v mé knize How Not to Age vysvětluji, jak to může vést k urychlenému stárnutí. Naopak věci zpomalující mTOR zpomalují i stárnoucí proces, prodlužují život i zdraví. Tlumení mTOR je považováno za nejlépe ověřený regulátor stárnutí.

© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org