Nadměrné vyplivování a zvracení potravy u malých dětí můžeme léčit tak, že je vždy po jídle položíme na levý bok. Samozřejmě však nikdy ne, když spí, v tom případě musí vždy ležet tváří nahoru, aby se snížilo riziko syndromu náhlého úmrtí kojenců. Můžete také vyzkoušet podávat jim jídlo v menších porcích a častěji, zahustit nebo změnit značku kojenecké výživy, nebo v případě kojeného dítěte (což je ideální stav) odstranit kravské mléko a vejce z matčiny stravy. Už dříve jsem vám říkal, že více než 40 % kojenců můžeme zbavit refluxu vyloučením kravského mléka. Kravské mléko může ovlivnit také opačnou stranu těla. Může výrazně přispívat k plenkové vyrážce a také k chronické zácpě až u 80 % postižených dětí. Přitom jen jednomu dítěti vyšel pozitivní test na skutečnou alergii na kravské mléko. Šlo o určitou reakci způsobenou přecitlivělostí na kravské mléko, kterou lze spolehlivě odhalit jedině tak, že vyzkoušíte bezmléčnou stravu. Anální trhlinky u kojenců mohou být prakticky patognomonické pro alergii na kravské mléko. To znamená, že jde o jev typický pro tuto diagnózu a lze ho jako diagnostický znak použít. Testy na alergii nejsou potřeba. Podobně je to s přecitlivělostí na kravské mléko a vážným refluxem, 10 ze 17 dětí s přecitlivělostí na kravské mléko refluxem trpělo. U většiny pacientů je přecitlivělost na kravské mléko odhalena pouhým vyřazením mléka a následným znovuzařazením pro potvrzení. Provedli endoskopická vyšetření, změřili kyselinu pronikající do krku před podáním i po podání mléka, a potom to ještě ověřili opakovaným podáním mléka, v případě nutnosti i v dvojitě zaslepených a placebem kontrolovaných studiích. Nicméně až na jedno dítě měly všechny ty ostatní děti s nepříznivou reakcí negativní výsledek testu na alergii. Takže navzdory negativnímu výsledku testu na alergii na kravské mléko se jejich stav po jeho vyřazení zlepšil. To nám ukazuje, že spojitost mezi přecitlivělostí na kravské mléko a vážným GERD, gastroezofageálním refluxem, lze pozorovat nejen u kojenců, ale také u starších dětí. Další onemocnění, které může být vyléčeno vyřazením kravského mléka, je eozinofilní ezofagitida, chronické zánětlivé onemocnění jícnu (trubice, která spojuje ústa se žaludkem). Aby se zjistilo, co je příčinou zánětu, předepíše se eliminační dieta, při které se ze stravy postupně odstraňují jednotlivé potraviny a pokaždé, když nějakou potravinu opět zařadíte, vám lékaři zavedou do krku endoskop, aby mohli odebrat vzorek tkáně a zjistit, jestli vám ta daná potravina škodí. A že těch potravin máme hodně! Asi si dovedete představit, jak těžké, nákladné a invazivní řešení to pro zasažené rodiny je. Je to matoucí a nepříjemná metoda. Tito vědci ze Severozápadní univerzity si proto řekli, že místo provádění celého toho procesu se pokusí zjistit, co se stane po odstranění jedné konkrétní potraviny ze stravy. A pouhé odstranění kravského mléka vedlo k odeznění příznaků u 65 procent dětí, na kterých to vyzkoušeli. Normálně by museli těmto dětem podávat steroidy. Snažili by se pokrýt jejich krky steroidy, aby potlačili imunitní odpověď těla. Jenže to je učiní náchylnými k infekcím, například k moučnivce. A jakmile s podáváním steroidů přestanete, zánět jícnu pochopitelně znovu propukne, protože jste nikdy neléčili samotnou příčinu potíží. Steroidy jsou však považovány za standardní léčebné opatření. Škoda, že nikdy nebyl proveden test, ve kterém by srovnali jejich účinnost s účinností vyřazení kravského mléka. Ale to není pravda, takový test už proběhl. Srovnávací test účinnosti eliminace kravského mléka a užívání steroidních léků. Vypadalo to, že oba postupy účinkovaly zhruba stejně dobře. To vlastně znamená, že vyřazení kravského mléka účinkovalo lépe, protože se obešlo bez nežádoucích vedlejších účinků a cílilo na samotnou příčinu. Naznačuje nám to, že vyřazení mléčných výrobků by mělo být považovánu za léčbu první linie. Během dospívání může nesnášenlivost kravské mléčné bílkoviny přispět ke chronickému únavovému syndromu, evidentně častému problému u mladých lidí, kteří jsou věčně unavení. Nejdůležitější je, že tento faktor přispívající k potížím lze ovlivnit. Ani v tomto případě však většina nevěděla, že jim mléčné výrobky působí nějaké potíže; možná proto, že mezi požitím mléka a zhoršením potíží může uběhnout až několik hodin. Člověka to proto nenapadne spojovat. Ani lidé, kteří ihned po požití mléka nehlásí žádné potíže, mohou mít s mlékem problémy, a to poté, co je stráví. A jak je to u dospělých lidí? Máme tzv. intoleranci (nesnášenlivost) laktózy. Většina lidí na Zemi po odstavení trpí nesnášenlivostí laktózy, výjimkou je jen několik lidských populací, u kterých se časem vytvořila snášenlivost laktózy. Došlo k tomu díky mutaci v genu pro laktázu, což je enzym, který umožňuje dospělým lidem trávit laktózu (mléčný cukr). Tedy alespoň těm vybraným evropským populacím. Většina Hispánců, Američanů a Asiatů má nadále nesnášenlivost laktózy. To nemusí být nutně nevýhoda, jelikož reflux žaludeční kyseliny a pálení žáhy je u dospělých lidí žijících v západním světě rozšířeným problémem. Potravinová nesnášenlivost může hrát svou roli i u dospělých lidí. Nejčastějším viníkem bylo mléko. Vědci však prováděli takzvaný leukocytotoxický test, při kterém pozorujete, jak něčí bílé krvinky reagují na jednotlivé potraviny v Petriho misce. Tento test je profesionálními sdruženími zabývajícími se alergiemi odsuzován jako nedostatečně citlivý a konkrétní. Není na škodu to ověřit. Šlo o dvojitě zaslepenou, randomizovanou a kontrolovanou studii u 38 pacientů s refluxem, u kterých ani inhibitory protonové pumpy nedokázaly zcela dostat pod kontrolu pociťované potíže. Dobře, pojďme na to zkusit jít stravou. Účastníky náhodně rozdělili do dvou skupin. Jedna dostávala dietu, ze které byly vyloučeny potraviny, na které jim vyšla přecitlivělost (nejčastěji mléko). Druhá místo toho dostávala dietu, ze které byly vyloučeny potraviny, na které účastníci nereagovali, tak mohli vyloučit vliv placebo efektu. O měsíc později příznaky v kontrolní skupině ustoupily, ale ve skupině, které byly skutečně odebrány problematické potraviny ze stravy, byl ústup příznaků mnohem výraznější. Výzkumníkům se kontrolní skupiny zželelo, a tak jim raději také nasadili správnou dietu. O dva měsíce později už se cítili lépe všichni.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: maxximmm via adobe stock images. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

alergie / děti / kojenci / kojenecká výživa / kojení / laktóza / mateřské mléko / mléčné výrobky / mléko / pálení žáhy / refluxní choroba jícnu / steroidy / zánět / zdravý jícen