Během pandemie COVID-19 byla úmrtnost Afroameričanů až šestkrát vyšší než u bělošského obyvatelstva USA. Vyšší počet úmrtí při pandemii u černošských občanů vrhl světlo na jejich dlouhodobě vyšší úmrtnost a nepříznivou dlouhověkost obecně. Je to smutné, ale zkrácená očekávaná délka života Afroameričanů existovala již desetiletí před příchodem pandemie COVID-19. Černo-bílá propast mezi dožitím je u žen asi tři roky a u mužů skoro pět let.  Nerovnoměrnost úmrtí na COVID-19 může souviset s omezeným přístupem ke zdravému jídlu v převážně černošských komunitách, vliv má i hustota zabydlení, nutnost zůstat v práci a také nemožnost dodržovat fyzický odstup od ostatních. Problém je však i výchozí špatný zdravotní stav občanů. Zvýšená úmrtnost na COVID-19 a výskyt komplikací je častější u jedinců s již existujícími diagnózami jako hypertenze, obezita, cukrovka a kardiovaskulární onemocnění. To všechno jsou komorbidity častěji se vyskytující mezi Afroameričany. Více vysokého krevního tlaku, více cukrovky, více mrtvic a větší riziko předčasného úmrtí na všechny příčiny dohromady. Otázkou je - proč? Proč Afroameričané mají horší zdraví a umírají dříve než jejich bělošští vrstevníci?  Jedním z hlavních faktorů je socioekonomický status. V USA rasa úzce souvisí s třídou, Afroameričané dvakrát častěji žijí v chudobě. V průměru mají nižší úroveň vzdělání. Nicméně i mezi Afroameričany, jejichž socioekonomický status je porovnatelný s bělošským, dochází navzdory vyššímu vzdělání a větším socioekonomickým zdrojům nadále k horším výsledkům ve zdraví. Část problému tkví v životosprávě a návycích. Například méně než 5 % dospělých Afroameričanů splňuje doporučenou míru fyzické aktivity. Míra kouření je nečekaně srovnatelná, byť Afroameričané jsou obvykle častěji vystaveni pasivnímu kouření a méně často s kouřením přestanou. Možná je to tím, že mají ve větší oblibě mentolové cigarety, které umocňují závislostní potenciál nikotinu. Proč mentol? Protože tabákové společnosti cílí svůj marketing mentolových výrobků na Afroameričany. Černé životy… černé plíce.  Navíc když se podíváte na sdělení týkající se jídla v afroamerických televizních pořadech, tak hlavní vysílací čas obsahuje více reklam na jídlo. Afroamerické publikum je bombardováno téměř trojnásobkem reklam na nevýživné nezdravé jídlo jako cukrovinky a limonády. Může to být jedním z důvodů, proč Afroameričané konzumují méně čerstvého ovoce a zeleniny a častěji jí méně zdravé potraviny.  Samozřejmě se nabízí otázka, kde sehnat čerstvé ovoce a zeleninu? V černošských čtvrtích je méně supermarketů než v bělošských čtvrtích. Dokonce čtyřikrát méně. Černošské čtvrti naopak excelují v rychlém občerstvení. Převážně černošské čtvrti mají o 60 % více restaurací rychlého občerstvení na kilometr čtvereční než převážně bělošské čtvrti.  Samotné stravovací návyky samozřejmě nemohou plně vysvětlit výrazné rozdíly mezi výskytem onemocnění souvisejících se stravou mezi různými rasami. Jsou tu také rozdíly v zaměstnanosti, chudobě, vlastnictví nemovitosti a přístupu ke zdravotní péči, to vše může ovlivnit výsledky. Navzdory existenci mnoha sociálních a ekonomických faktorů jako rasismus a nerovnost příjmů, které se podílejí na rozdílné úrovni zdraví, máme dobré důkazy pro to, že by jednoduchá konzumace více rostlinných potravin mohla pomoci eliminovat rozdíly u kardiovaskulárního onemocnění a cukrovky.  Zde jsou důkazy pro cukrovku. I po zohlednění faktorů jako vzdělání, příjem, fyzická aktivita a dokonce i BMI vyjde, že běloši konzumující výhradně rostlinnou stravu mají o 57 % nižší riziko cukrovky, zatímco u černošských veganů je to o působivých 70 % snížené riziko. A to přitom vědci zohlednili vliv BMI. Takže i při stejné váze měli černošští vegani o 70 % nižší riziko rozvoje cukrovky než černošští konzumenti všeho. Rasová nerovnost má na svědomí jen půlku toho, 36 %. Takže zvýšené riziko cukrovky u černošských účastníků studie bylo v řádu jedné třetiny, zatímco ochranný účinek poskytnutý veganskou stravou v této podskupině vycházel na 70 %. I vegetariánská strava stále zahrnující mléčné výrobky a vejce dokáže více než dorovnat rasové rozdíly v riziku cukrovky.  A váhu mají rozdílnou; Afroameričané mají vyšší výskyt obezity, což jim zkracuje životy asi o šest let. Černošští vegetariáni a vegani však mají méně než poloviční riziko obezity v porovnání s jedinci konzumujícími maso, a to dokonce i po zohlednění rozdílu v četnosti fyzické aktivity. Takže i lidé na stejné úrovni fyzické aktivity mají jen zlomek rizika obezity, pokud se stravují více rostlinnou stravou.  Vysoký krevní tlak. Mezi Afroameričany je hypertenze nejvýraznějším přispěvatelem ke zvýšenému zatížení kardiovaskulárním onemocněním a úmrtností. Černošští vegetariáni a vegani jako celek měli o 44 % nižší riziko hypertenze, což je důležité zjištění pro černošské obyvatelstvo, u nějž je hypertenze tak běžná. Nebyl však nalezen žádný přínos u lidí, kteří vyřadili všechno maso kromě ryb. To stejné se zjistilo u celkového cholesterolu a LDL cholesterolu: černošští vegetariáni a vegani snížili své riziko na polovinu. Stejně jako u bělošského obyvatelstva dospěli vědci k závěru, že „tyto výsledky naznačují existenci značných výhod osvojení vegetariánské stravy černošskými obyvateli“. A rozdíl mezi vegetariány a vegany? Nadpis vše prozradí: „Rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění byly ještě nižší u afroamerických veganů“.  Tuto informaci víme už od doby, kdy byli porovnáni běloši vegani a vegetariáni. Nebylo však jasné, jestli afroameričtí vegané vykazovali ještě lepší profil cholesterolu. A už to víme. Výrazně nižší LDL cholesterol měli vegani. Je pravda, že vegani byli také o poznání štíhlejší. V průměru měli normální váhu, na rozdíl od vegetariánů s nadváhou. I když vezmete v potaz váhu, tak lidé konzumující více rostlinných potravin měli významně nižší cholesterol.  Rostlinná strava má obrovský potenciál podpořit zdraví mezi černošským obyvatelstvem USA. Mohou z této stravy dokonce prosperovat více. Afroameričané jsou například více zatíženi chronickým onemocněním ledvin, ne jen kvůli vysokému krevnímu tlaku a cukrovce, ale kvůli genetické predispozici. 8 až 12 % Afroameričanů nese gen srpkovité anémie, což je vystavuje výrazně vyššímu riziku onemocnění ledvin. Ačkoliv tak Afroameričané tvoří relativně malou část americké populace, představují více než třetinu všech pacientů na dialýze kvůli chronickému onemocnění ledvin. A tady může rostlinná strava zakročit: má prokázané ochranné účinky proti rozvoji chronického onemocnění ledvin i jeho zhoršování.  Tři čtvrtiny černošské populace navíc mají intoleranci laktózy. I proto by jim ještě více prospěla rostlinná strava. Není přijatelné, aby po desetiletí americký zdravotnický systém selhával ve službě Afroameričanům i jiným menšinovým komunitám z hlediska nápomoci v prevenci některých z našich nejčastějších zabijáků. O to více je pro ně důležité, aby převzali otěže osudu svého zdraví do vlastních rukou.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Motion graphics by Avo Media.

Afroameričané / chronická onemocnění / COVID-19 / cukrovka / hypertenze / kardiovaskulární onemocnění / kouření / krevní tlak / mrtvice / nezdravé jídlo / obezita / pohyb / rafinované potraviny / rostlinná strava / tabák / tělesná hmotnost / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vysoký krevní tlak / zdravé srdce