Chlorofyl je zelený pigment, který činí listy zelenými. Ale pokud někdo hledá chlorofyl v lékařské literatuře, velké množství informací, které najde, je o fekální fluorescenci, která se používá k odhalení kontaminace zdechlin výkaly na jatkách, aby se snížilo riziko otravy z potravin z patogenů obsažených ve zvířecích výkalech. Vidíte, fekálie se na maso dostanou buď nožem přes kůži do zdechliny, nebo také přes zpětné vystříknutí ven a přenesením fekálií vzduchem při stahování kůže. Pokud však žrali trávu, můžete výkaly vidět UV svítidlem. Zde je roztok chlorofylu. Pod UV svítidlem se ale chlorofyl rozsvítí červeně. Takže pokud máte UV svítidlo na kuřecích jatkách, můžete trus detekovat. Problémem je, že už kuřata nepouštíme ven. Už nezobou trávu, takže se fekální zářivost zmenšila. Mohli bychom je nechat pobíhat venku, ale ušetřili bychom peníze pouze přidáním doplňku chlorofylu do jejich krmiva, abychom na mase mohli lépe identifikovat oblasti kontaminace z vylitého střeva. Důvodem, proč jsem vyhledával chlorofyl, bylo prohloubení informací, které jsem představil ve svém videu „Jezme zelené“, abychom předešli rakovině, což naznačuje, že chlorofyl může být schopen blokovat karcinogeny. Kromě potenciálních protizánětlivých účinků chlorofylu jsem ještě našel několik studií udělaných in vitro. Koneckonců, zelené listy se již dlouho používají k léčbě zánětů, a tak byly protizánětlivé vlastnosti chlorofylu a jejich vedlejší produkty po trávení testovány. A opravdu mohou představovat cenná a hojně dostupná protizánětlivá činidla. Možná to je jeden z důvodů, proč brukvovitá zelenina, jako kapusta a košťálová zelenina, je spojována se sníženými ukazateli zánětu. Pokud například v Petriho misce položíte vrstvu buněk arteriální výstelky, toto ukazuje, kolik zánětlivých imunitních buněk se na ně přilepí před a po stimulaci toxickou látkou. Můžeme však tento zánět snížit protizánětlivým lékem, aspirinem, nebo ještě více pouhým přidáním trochy chlorofylu, jen pár kapek chlorofylu. Možná je to jeden z důvodů, proč konzumenti kapusty mohou žít déle. Tato studie mě však velice překvapila. Sluneční světlo je největším zdrojem energie na této planetě. Zatím žádný problém. Nicméně, pouze rostliny jsou schopny je využívat přímo, nebo tak jsme si to alespoň mysleli. Zvířata ale také v sobě mají po požití rostliny chlorofyl, že? Mohli bychom čerpat energii přímo ze slunečního záření? Cože?! Za prvé, světlo se nemůže dostat přes naši kůži, ne? Špatně, jak ukázala sto let stará věda a každé dítě, které si kdy svítilo baterkou přes prsty, červené vlnové délky se dostanou přes kůži. Ve skutečnosti, pokud vyjdete ven za slunečného dne, tak vaší lebkou do mozku prochází dostatek světla na to, abyste si tam mohli číst knížku. OK, takže naše vnitřní orgány jsou vlastně vykoupané ve slunečním světle, a absorbují chlorofyl, když jíme zelenou listovou zeleninu. Skutečně to vypadá, že naše tělo produkuje buněčnou energii, ale pokud nejíme tolik zelené zeleniny, až do zezelenání, vyrobená energie je pravděpodobně zanedbatelná. Nicméně, světlem aktivovaný chlorofyl v našem těle může pomoci regenerovat koenzym Q10. CoQ10 je antioxidant, který naše tělo v podstatě vyrábí z ničeho a používá k tomu stejný enzym, který naše tělo používá k tvorbě cholesterolu, stejný enzym, který je blokován statinovými léky snižujícími hladinu cholesterolu. Takže pokud je produkce CoQ10 chycena pod palbou, pak to možná vysvětluje, proč statiny zvyšují riziko vzniku cukrovky, a to tím, že snižují hladinu CoQ10 v této přátelské přestřelce. Možná to je důvod, proč mohou statiny vést k rozpadu svalů. Takže by lidé užívající statiny měli také užívat doplňky CoQ10? Ne, ale měli by natolik zlepšit svou stravu, aby mohli přestat užívat léky, které narušují jejich biochemii. A tím, že budou konzumovat více rostlinnou stravu, bohatou na chlorofyl, mohou nejlépe udržovat své hladiny aktivního CoQ10, také známého jako ubiquinol Pokud se však ubiquinol použije jako antioxidant, oxiduje na ubiquinon. Chcete-li, aby znovu působil jako účinný antioxidant, tělo musí regenerovat ubiquinol z ubiquinonu, možná pomocí dietních chlorofylových metabolitů a světla. Takže se to vědci rozhodli otestovat. Vystavili některé metabolity ubiquinonu a chlorofylu takovému druhu světla, které prochází až do našeho krevního řečiště, a najednou se znovu zrodil CoQ10. Ale bez chlorofylu nebo bez světla se nic nestalo. A podívejte se, máme světlo, máme chlorofyl, pokud jíme zelenou zeleninu. Možná si tak lidé udržují takovou vysokou hladinu CoQ10 ve svém krevním řečišti. Možná to vysvětluje, proč je tmavě zelená listová zelenina pro nás tak dobrá. Víme, že slunce pro nás může být dobré; víme, že zelená zelenina pro nás může být dobrá, ale tyto přínosy byly obvykle přičítány zvýšení vitamínu D z vystavení slunečnímu záření a všech antioxidantů ze zelené zeleniny. Ale možná bylo toto vysvětlení neúplné.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Josch13 via Pixabay and Marie Franzen via Wikimedia Commons.

antioxidanty / brukvovitá zelenina / chlorofyl / cholesterol / délka života / dlouhověkost / doplněk vitamínu D / doplňky stravy / farmářské postupy / kadeřávek / kapusta / koenzym Q10 / listová zelenina / onemocnění z jídla / sluneční světlo / statiny / ubiquinol / zánět / zelenina