Stěžejní dokument vydaný v Evropě před více než dekádou nesl název „Zdravé žití je ta nejlepší odveta“. Dodržování pouhých čtyř jednoduchých zásad zdravé životosprávy v porovnání s žádnými zásadami potenciálně vede k silnému dopadu na prevenci chronických onemocnění. Řeč je skoro o 80% poklesu rizika chronických onemocnění. Riziko cukrovky sražené o 93 %. Riziko srdečního infarktu pokleslo o 81 %. Riziko mrtvice o polovinu nižší. Riziko rakoviny o 36 % nižší. Zamyslete se, co to znamená. Potenciál v prevenci onemocnění a úmrtí je to obrovský. V samotných USA každý rok vznikne půl milionu srdečních infarktů, půl milionů mrtvic, milion nových případů cukrovky a milion nových případů rakoviny. Sdělení je jasné: osvojení několika zdravých návyků může mít zásadní dopad. A které jsou ty čtyři vychvalované zásady? Nikdy nekouřit, nebýt obézní, v průměru se denně věnovat půl hodiny pohybu a dodržovat principy zdravé stravy. Hodně ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin. Méně masa. Když budete tyto čtyři zásady dodržovat, dočkáte se! Užijte si skoro o 80 % nižší riziko vážných chronických nemocí.  Jak se to projeví v riziku úmrtí? Podobná sada čtyř zdravých návyků dohromady předpověděla čtyřnásobný rozdíl v celkové úmrtnosti. Odhadovaný dopad byl ekvivalentní 14 rokům chronologického věku. To znamená, že dotyční umírali o tolik méně, jako by byli o 14 let mladší. „Konečně režim k prodloužení lidského života.“ Tento komentář odkazuje na studii, ve které provedli podobnou analýzu dopadu zdravých životních návyků na očekávanou délku života. Tentokrát se však zaměřili přímo na americkou populaci, což je obzvláště důležité, jelikož Američani mají v porovnání s téměř všemi ostatními bohatými zeměmi kratší očekávanou délku života. Výzkumníci dospěli k závěru, že osvojení zdravé životosprávy může významně zredukovat předčasnou úmrtnost a prodloužit očekávanou délku života dospělým v USA. A o kolik? Odhadli, že dodržování nízkorizikové životosprávy má potenciál prodloužit očekávanou délku života v 50 letech o 14 let v případě žen a 12,2 let v případě mužů. Pokud je vám nyní 50 let, tak byste jako žena místo 79 let a jako muž místo 75 a půl let s pomocí základní péče o sebe získali roky navíc a vaše průměrná očekávaná délka života by byla v případě žen 93 let a 87 a půl let v případě mužů.  Každopádně nikdy není pozdě na to přetočit hodiny zpátky. Když si ve středním věku osvojíte alespoň základy jako pět porcí ovoce a zeleniny denně, 20 minut chůze denně, udržování zdravé váhy a nekuřáctví, povede to k výraznému úbytku úmrtnosti v následujících letech. Mluvíme o 40% poklesu rizika úmrtí v následujících čtyřech letech. Když tedy uděláte nezbytné změny a budete dodržovat zdravou životosprávu, děláte pro sebe něco mimořádně užitečného. Ani ve středním věku není pozdě na změnu.  A mimochodem, když jsem si uvědomil, že studie byla provedena na pracovnících ze zdravotnictví, hned jsem si začal představovat všechny možné doprovodné důsledky. Kdyby byli zdravotničtí pracovníci zdravější, mohli by sami jít příkladem, vést své pacienty ke zdravějšímu životu a potenciálně zachránit více životů než jen svůj. To je jen takové mé zbožné přání. Činit, jak kážeme, má někdy opačný účinek. Údajně mohou „projevy výjimečnosti paradoxně odradit právě ty jedince, které jsme se snažili inspirovat.“  Čekali bychom, že nebýt pokrytcem a jít sám příkladem může mít jedině pozitivní důsledky a přinese sebejistotu i ostatním, že? Nechcete snad, aby váš učitel tance uměl tančit, učitel hudby uměl hrát a zdravotní pracovník byl zdráv? Ačkoliv to zní velmi intuitivně, nezohledňuje to obavy, že vaše skvělost může vyvolat v jiných pocit nedostatečnosti. Vezměte si například, jak často jsou vegetariáni terčem překvapujícího množství nevraživosti a výsměchu. Je to tím, že se mohu jevit jako morálně nadřazení a v lidech vzbuzují pocit, že na ně hledí svrchu.  Tento fenomén byl elegantně předveden ve studii, v níž „lidé stojící si za svými zásadami za každé situace, ti, kteří si vybrali nejmorálnější řešení, ohrožovali vnímanou morální sebehodnotu ostatních.“ Co dělali? Účastníci byli experimentátorem požádáni splnit rasistický úkol. A ti morální rebelové, kteří odmítli poslechnout, byli chváleni pozorovateli, ale znevažováni účastníky, kteří se rozhodli úkol splnit. Rebelský přístup jiných totiž implikoval, že účastníci plnící úkol jsou bezpáteřní. Zajímavé, že?  Když lékaři sami sebe vykreslují jako „vzor zdraví“, pacienti mohou nabýt dojmu, že se nad nimi lékaři povyšují. Vede to k neúmyslnému odcizení a možná i odrazení právě těch pacientů, kteří potřebují jejich pomoc nejvíce. Asi si umíte představit, že člověk s nadváhou se může cítit ohrožen a souzen lékařem triatlonistou. Ale co máme tedy dělat? Chceme zdravé praktikující lékaře. Lékaři kuřáci s menší pravděpodobností doporučí svým pacientům přestat kouřit. Lékaři s nadváhou s menší pravděpodobností poradí pacientům, jak zhubnout. A lékaři nevěnující se pohybu s menší pravděpodobností promluví s pacienty o cvičení.  Aby se naši pacienti cítili příjemněji, můžeme klást důraz na to, že naší rolí je pomoci lidem dosáhnout jejich osobních zdravotních cílů, ať jsou jakékoliv. Studie ukazují, že když k tomu lékaři přistupují takto, zvýší se u pacientů s nadváhou oblíbenost lékařů zaměřených na fitness. Pak můžeme ukázat své příkladné chování bez toho, abychom současně odrazovali ty stejné lidi, kteří by naše vedení nejvíce potřebovali.


© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Video production by Glass Entertainment. Motion graphics by Avo Media.

chronická onemocnění / cukrovka / dlouhověkost / Evropa / kardiovaskulární onemocnění / kouření / lékařská profese / medicína životního stylu / mrtvice / obezita / ovoce / pohyb / rakovina / srdeční onemocnění / tělesná hmotnost / úmrtnost / zelenina / zrno