Když se podíváte na klasické, nejčastěji citované články ve vědecké literatuře o výživě, tak původní článek o glykemickém indexu potravin získal 10. příčku, citován je více než 1000x. Článek o roli ovoce a zeleniny v prevenci rakoviny byl průlomový. Mezi top pětku se však s více než 2000 citacemi řadí „Možnost úpravy lidského mikrobiomu pomocí změny jídelníčku představuje koncept prebiotik“.  Prebiotika jsou složky potravy, kterými krmíme a vyživujeme prospěšné střevní bakterie. Patří mezi ně vláknina a rezistentní škrob. Obecně platí, že konzumace rostlinných potravin bohatých na vlákninu je dobrým základem jídelníčku bohatého na prebiotika.  Dříve se na vlákninu hledělo jen jako na nestrávenou složku potravy, která pouze zvětšuje objem stolice a pomáhá člověku s pravidelným vyprazdňováním. Později jsme objevili v těle celou řadu receptorů, do kterých produkty rozkladu vlákniny zapadají jako klíč do zámku. Své prospěšné bakterie krmíme vlákninou a ony nás na oplátku také vyživují. Hodují na vláknině a vytvářejí mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které se vstřebávají do krve a zapadají do receptorů na imunitních buňkách, kde obecně zprostředkovávají přímý protizánětlivý účinek.  Důvodem pro nižší míru systémového zánětu u konzumentů rostlinné stravy není jen hojnost protizánětlivých molekul v rostlinných potravinách nebo nepřítomnost molekul podporujících zánět v těch živočišných, ale také produkce protizánětlivých molekul od samého základu - díky prospěšným bakteriím hodujícím na vláknině. Abyste si udělali představu o tom, jak silně ochranné mohou být potraviny bohaté na vlákninu, uvedu příklad. Lidé randomizovaní ke konzumaci na vlákninu bohatých rostlinných potravin při léčbě rakoviny ozařováním zaznamenali nižší toxicitu nejen během léčby, ale i o celý rok později.  Příznivé účinky vlákniny jsou ostatně podepřeny více než sto lety výzkumu. Prospektivní studie ukazují výraznou redukci úmrtí na všechny příčiny dohromady, včetně „celkového úmrtí na rakovinu, úmrtí na kardiovaskulární onemocnění i jeho výskyt, na výskyt mrtvic a rakoviny tlustého střeva, prsu a jícnu.“ „Na dávce závislý vztah“ naznačuje, že čím více vlákniny, tím lépe, přinejmenším z hlediska ochrany před srdečními infarkty, mrtvicemi, cukrovkou 2. typu a rakovinou. Takže minimální příjem vlákniny by neměl být menší než 25-29 gramů za den. S vyšším příjmem se pravděpodobně pojí dodatečné přínosy. Ovšem průměrný Američan přijme jen 16 gramů vlákniny za den.  Po celá tisíciletí jsme existovali spolu se střevními bakteriemi, na nichž jsme byli závislými. Byla zde symbióza založená na konzumací vlákniny a produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem a dokonce i některých vitamínů. Jenže my jsme začali porušovat svou stranu dohody. Měli bychom dodávat až 100 gramů vlákniny denně, přitom sotva překročíme žalostných 16 gramů denně. Nejjednodušším řešením, nejjednodušším způsobem, jak napravit nedostatek vlákniny, je podporovat konzumaci celistvých rostlinných potravin bohatých na vlákninu. 
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Motion graphics by Avo Media.

chronická onemocnění / dlouhověkost / glykemický index / mastné kyseliny s krátkým řetězcem / mikrobiom / prebiotika / probiotika / rakovina / rostlinná strava / střevní flóra / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vláknina / vyprazdňování střev / zánět / záření / živočišné produkty