Jaká strava je optimální?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Jaká strava je optimální?

Program CHIP se pokusil průkopnickou práci Pritikina a Ornishe odvedenou v medicíně životního stylu rozšířit mezi šiřší komunizu.

15. 6. 2019

Sdílet toto video

Anglie si vede statistiky úmrtnosti již od roku 1665. V tento konkrétní týden spadl 1 člověk ze schodů a zemřel, ale na mor jich ve stejný týden zemřelo skoro 4 000. Dnes je ekvivalentem moru onemocnění srdce. To je největším zabijákem mužů i žen, ale nebylo tomu tak vždy. Pokud se vrátíte do těch starých statistik, do poloviny minulého století, onemocnění srdce už tehdy zabíjelo 5-10 % populace, ale na počátku 20. století bylo prakticky neznámé. Podívejte se na přirozený vývoj výskytu onemocnění srdce jen ve dvacátých a třicátých letech. V to období 10x vzrostl u mužů i žen. Co se tehdy stalo? Vodítko můžeme najít, když lidi rozdělíme podle socioekonomických tříd (že byl tento dokument sepsán kolem roku 1950, poznáte podle toho, že lidi dělí na muže a… manželky). Byli to ti nejbohatší lidé, kteří měli nejvíce srdečního onemocnění, až třikrát více než ti nejchudší. Možná to mělo co do činění s jejich „bohatou“ stravou. To nemůžeme vědět… dokud to neotestujeme. A testováním odhalili přírodní léčbu onemocnění srdce. Před několika desetiletími ji objevil Pritikin. Plán zahrnující rostlinnou stravu a další prvky zdravého životního stylu. Následoval ho dr. Dean Ornish a pak Esselstyn na Clevelandské klinice. Kolik lidí však zná jméno Hans Diehl? Dr. Diehl byl prvním ředitelem výzkumu v Pritikinově centru v roce 1976. Byl inspirován úžasnými výsledky, ke kterým v Pritikinově centru dospěli. Příkladem úžasného výsledku je případ jisté babičky, paní Gregerové. Doktor si však uvědomoval omezení, které tyto rezidenční léčebné plány přinášejí. Patří mezi ně třeba vysoké náklady a „nepřirozené“ životní prostředí, které způsobuje, že je těžší si své nové návyky po návratu domů udržet. Takže dr. Diehl vyvinul „plán CHIP.“ Jednalo se o cenově dostupný 30denní plán zdravého životního stylu, který bude dodržován v komunitním prostředí. Po deseti letech Esselstyn povzbudil Hanse, aby výsledky zveřejnil v časopise American Journal of Cardiology. A tady to je. Snížení rizika onemocnění věnčitých tepen prostřednictvím intervence v oblasti životního stylu vykonávané přímo v komunitě. Skvělý úvod díky citaci průkopníka chirurgie srdečního bypassu. Ten označuje bypass jako zmírňující opatření neřešící příčinu. Říká, že jediná cesta k zastavení této epidemie je prevence. Víme, že výrazné snížení cholesterolu může zpomalit, zastavit nebo dokonce zvrátit aterosklerózu. Funguje to však jen tehdy, když to člověk skutečně udělá. Léčebné plány s ubytováním fungují, protože lidem můžete snadno řídit jídelníčky. Jsou však drahé a hrozí, že se lidé po skončení vrátí pod vlivem okolního prostředí ke svým nezdravým stravovacím návykům. Co tedy místo posílání pacientů za odborníky posílat odborníky za pacienty, do jejich domovské komunity? Původní léčebný plán zahrnoval 16 večerních setkání během 4 týdnů. Hlavním cílem bylo povzbudit účastníky k přijetí „Optimální stravy.“ Také účastníky povzbuzovali v tom, aby každý den půl hodiny chodili. Nejdůležitější však bylo, aby zúčastnění lidé svou stravu založili na celistvých rostlinných potravinách. To by byla optimální verze jídelníčku, celistvá rostlinná strava, ale léčebný plán nebyl až tak dogmatický, snažili se účastníky hlavně motivovat k co největšímu zařazení zdravých rostlinných potravin do jídelníčku. Jídlo jim neposkytovali, jen rady a povzbuzení. Za čtyři týdny zhubli účastníci přibližně 2,7 kilogramů, snížili svůj krevní tlak asi o 6 bodů a jejich LDL, špatný cholesterol, klesl o 0,4 až 0,8 mmol/l. Hladiny cukru v krvi na lačno poklesly taktéž. Mnohým účastníkům se povedlo snížit nebo přerušit užívání léků na cukrovku, vysoký cholesterol a vysoký krevní tlak, což dělá výsledky ještě neuvěřitelnějšími. Dosáhli lepších hodnot při užívání menších dávek léků. Léčebné plány s ubytováním pacientů, jako jsou ty Pritikinovy a McDougallovy, jsou skvělé v tom, že můžete optimalizovat klinické přínosy, jenže mohou stát i tisíce dolarů. Navíc pacienti nemohou do práce. Naopak plán CHIP je levný; účastníci žijí ve svých domovech. Nefunguje to tak, že by je někdo krmil lžící po lžici dokonalou stravou po několik týdnů někde v lázních, a pak by se vrátili domů ke svým spížím se sušenkami. Plán CHIP umožňuje žít běžný, svobodný život, a přitom lidi učí, jak správně jíst a zůstat zdravý ve svém domácím prostředí. Alespoň tak zní teorie. Těchto pozoruhodných výsledků bylo dosaženo po pouhých 4 týdnech dodržování plánu. Opravdovou zkouškou však bude, do jaké míry se lidem podaří dodržovat jejich nový životní styl a zachovat si získané zdravotní přínosy o týdny, měsíce, nebo dokonce více než rok později. A tím se budeme zabývat příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org