Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Jaké stravování má nejmenší dopad na životní prostředí?
Proč skupiny bojující za životní prostředí nepodporují stravování přátelštější k životnímu prostředí?
Při události, kterou „lze patrně označit za dosud největší protest za ochranu životního prostředí na světě,“ se spojilo přes milion dětí a mladistvých ve více než sto zemích světa. „Globální pochod za klima vybízel vlády k činnosti.“ „Obavy mladých protestujících jsou oprávněné“ a „mají podporu těch nejlepších vědeckých důkazů,“ napsala skupina vědců a odborníků. Enormní mobilizace nám ukazuje, že mladí lidé alespoň porozuměli situaci a „my pevně podporujeme jejich požadavek na rychlou a silnou akci.“
Potravinářský průmysl disponuje celou řadou vychytávek, například můžeme použít aditiva do krmiva a omezit říhání skotu. I kdybyste všechny tyto vychytávky zkombinovali, tak podle prestižní EAT-Lancet Commision, by se dalo mluvit o snížení emisí skleníkových plynů ze zemědělství do roku 2050 jen o cca 10 %. Kdybychom místo toho přešli k rostlinným potravinám, „mohli bychom snížit emise až o 80 %.“
Všechny ty říhající krávy, ovce a kozy vylučují jen zlomek emisí skleníkových plynů z živočišné výroby. Proto by podle IPCC, oficiálního Mezivládního panelu pro změny klimatu, proměna v klimatické masožravce, pouhé omezení konzumace přežvýkavců jako jsou krávy, nesnížila emise skleníkových plynů tak dobře jako zdravá strava s omezením všech druhů masa. Čím méně živočišných výrobků budeme jíst, tím lépe.
„Jaké stravování má nejmenší environmentální dopad na Zemi?“ Systematický přezkum ukázal, že čistě rostlinná strava může být „optimální stravou z hlediska ochrany prostředí.“ Není to všechno nebo nic. Pouhé omezení masa na 28-56 gramů denně může lidstvo dostat na polovinu vylučovaných emisí skleníkových plynů. Z hlediska náročnosti na půdu může zdravější strava, třeba středomořská, snížit stopu asi o čtvrtinu. Ještě více rostlinná strava dokáže náročnost na půdu snížit o 50 i více %.
Obecně strava obsahující maso vyžaduje asi 3x více vody, 13x více hnojiv, více než 2x více energie a o 40 % více pesticidů než strava bez obsahu masa. Když se podíváte ještě více zeširoka na celkový environmentální dopad smíšené stravy, vegetariánské stravy a veganské stravy, nejen z hlediska globálního oteplování, ale i okyselování oceánů, zemědělských splašků, smogu, ekotoxicity vody a půdy a přímé lidské toxicity v důsledku dýchaného vzduchu, vypité vody a zabrané půdy, na které pěstujeme jídlo, tak konzumace vajec a mléka může být 9x horší než jíst rostliny. Konzumace všeho - vajec, mléka i masa, může být 17x horší než konzumace rostlinných potravin. A jako bonus bychom takto mohli nakrmit dalších 350 milionů Američanů, takže jakoby USA měly 2x tolik obyvatel. Lepší výsledek, než kdybychom se zcela zbavili plýtvání potravinami.
Změnění návyků lidí konzumujících maso by se jevilo jako relativně levné a jednoduché řešení k potlačení změní klimatu - na rozdíl od jiných faktorů, které jsou mimo naši kontrolu. Výzkumy však naznačují, že jen málo lidí o této možnosti ví, ví o tom, že snížení konzumace masa může být velkou pomocí. Výzkum ukázal, že spotřebitelé často podhodnocují dopady konzumace masa na životní prostředí obecně a obzvláště pak na změnu klimatu. „Vynikající účinnost snížení konzumace masa (jak stanovili odborníci na klima) byla v povědomí pouze 6 % dotazovaných Američanů, a to napřed museli být vyzváni k přijetí faktu, že ke změně klimatu skutečně dochází.
„Máme neoblomný vědecký konsenzus, že je změna klimatu skutečná a že je výsledkem lidské činnosti,“ jenže pouze polovina dospělých Američanů tomu věří. A není to náhoda. Tak jako tabákový průmysl zkoušel podvracet valící se důkazy o tom, že kouření způsobuje rakovinu, tak i společnosti jako „Exxon pořádaly kampaně za účelem popření změny klimatu, které brzdily smysluplné úsilí … celá desetiletí.“
Environmentální organizace by to však jistě měly vědět lépe. „Žádné z nejvlivnější nevládních neziskových organizací“ nechtěly na svých webovkách zmiňovat spojitost mezi konzumací masa a změnou klimatu. Všechny si byly samozřejmě vědomy důkazů, jenže samotná věda jim nestačila. Je to taková další forma popíračství, ze kterého se může stát smyčka negativní zpětné vazby. Nejde o populární téma k hovoru, takže o něm nemluvíte, a proto téma zůstává nepopulárním tématem k hovoru. Tím problém přichází o pozornost, kterou potřebuje, aby se vymanil ze smyčky.
Pokud se o tom environmentální skupiny zmiňují, tak obvykle zůstanou jen u doporučení mírně omezit konzumaci masa, což je zvláštní, když nám výzkum ukazuje, o kolik silnější páku můžeme na individuální úrovni mít, když zajdeme ještě o krok dále. Nechtějí však, aby si o nich lidé mysleli, že lidem říkají, co dělat. Raději budou prosazovat malé změny typu vypínat obrazovku počítače během obědové pauzy a tisknout z obou stran papíru. „Kumulativní vliv velkého množství jedinců provádějících jen malé změny ve svém dopadu na prostředí“ může skončit jen malým kolektivním zlepšením. Nyní však žijeme v čase, který si žádá bezodkladné a velkolepé změny.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Isaacs D. Climate change: Whose responsibility?. J Paediatr Child Health. 2019;55(6):615-616.
- Hagedorn G, Kalmus P, Mann M, et al. Concerns of young protesters are justified. Science. 2019;364(6436):139-140.
- Willett W, Rockström J, Loken B, et al. Food in the Anthropocene: the EAT-Lancet Commission on healthy diets from sustainable food systems. Lancet. 2019;393(10170):447-492.
- Hawatt H. Including animal to plant protein shifts in climate change mitigation policy: a proposed three-step strategy. Clim Policy. 2019;19(5):533-41.
- Climate change and land. Summary for policymakers. Intergovernmental Panel on Climate Change. 2019.
- Chai BC, van der Voort JR, Grofelnik K, Eliasdottir HG, Klöss I, Perez-Cueto FJA, Chai BC, van der Voort JR, Grofelnik K, Eliasdottir HG, et al. Which diet has the least environmental impact on our planet? A systematic review of vegan, vegetarian and omnivorous diets. Sustainability. 2019;11:4110.
- Patz JA, Frumkin H, Holloway T, Vimont DJ, Haines A. Climate change: challenges and opportunities for global health. JAMA. 2014;312(15):1565-80.
- Aleksandrowicz L, Green R, Joy EJ, Smith P, Haines A. The Impacts of Dietary Change on Greenhouse Gas Emissions, Land Use, Water Use, and Health: A Systematic Review. PLoS ONE. 2016;11(11):e0165797.
- Turner-McGrievy GM, Leach AM, Wilcox S, Frongillo EA. Differences in environmental impact and food expenditures of four different plant-based diets and an omnivorous diet: results of a randomized, controlled intervention. J Hunger Environ Nutr. 2016;11(3):382-95.
- Baroni L, Berati M, Candilera M, Tettamanti M. Total Environmental Impact of Three Main Dietary Patterns in Relation to the Content of Animal and Plant Food. Foods. 2014;3(3):443-460.
- Shepon A, Eshel G, Noor E, Milo R. The opportunity cost of animal based diets exceeds all food losses. Proc Natl Acad Sci USA. 2018;115(15):3804-3809.
- de Boer J, Schosler H, Boersema JJ. Climate change and meat eating: an inconvenient couple? J Environ Psychol. 2013;33:1-8.
- De boer J, De witt A, Aiking H. Help the climate, change your diet: A cross-sectional study on how to involve consumers in a transition to a low-carbon society. Appetite. 2016;98:19-27.
- Gross L. Confronting climate change in the age of denial. PLoS Biol. 2018;16(10):e3000033.
- Laestadius LI, Neff RA, Barry CL, et al. Meat consumption and climate change: the role of non-governmental organizations. Clim Change. 2013;120:25-38.
- Laestadius LI, Neff R, Barry CL, Frattaroli S. "We don't tell people what to do": an examination of the factors influencing NGO decisions to campaign for reduced meat consumption in light of climate change. Glob Environ Change. 2014;29:32-40.
- Laestadius LI, Neff RA, Barry CL, Frattaroli S. No meat, less meat, or better meat: understanding NGO messaging choices intended to alter meat consumption in light of climate change. Environ Commun. 2016;10(1):84-103.
- Thøgersen J, Crompton T. Simple and painless? The limitations of spillover in environmental campaigning. J Consum. 2009;32:141-63.