Naše stravovací návyky dělají nás i naši planetu stále nemocnější. Směřujeme k prohře. Globální přestavba potravinářského systému je naléhavě zapotřebí. S ohledem na rostoucí horu důkazů o environmentálních efektech různých potravin, vědecký poradní výbor U. S. Dietary Guidelines pro roky 2015-2015 do svých výživových doporučení vůbec poprvé zahrnul kapitolu o bezpečnosti a udržitelnosti potravin. Závěr: „Stravovací vzorce s vyšším podílem rostlinných potravin, jako jsou zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a semínka, a zároveň s nižším podílem živočišných potravin, nejen podporuje zdraví, ale je také spojen s nižším dopadem na životní prostředí.“ Navzdory bezprecedentní podpoře veřejnosti byl tento a další texty o udržitelné stravě, nikoliv překvapivě, vymazán z konečných Dietary Guidelines zveřejněných ve spolupráci Ministerstvem zemědělství Spojených států.  Oni se dost nedrží vědeckých dat o zdravé stravě, uvádějí buď žádné, nebo příliš benevolentní limity pro příjem živočišných potravin - navzdory důkazům. Dokonce, i kdyby zcela ignorovali zdraví planety a řídili se jen čerstvými důkazy ohledně zdravé stravy, mělo by to příznivý vedlejší vliv na Zemi. Nahrazením živočišných zdrojů potravin rostlinnými zdroji bychom nejen zlepšili výživový status a pomohli lidem žít déle, ale také bychom snížili emise skleníkových plynů až o 84 %.  Rostlinné potraviny obecně mají méně nepříznivých vlivů na prostředí prakticky u všech měřítek. Z hlediska uhlíkové stopy všechny potraviny ekvivalentní ujetí přes 1,6 km v autě na porci jsou živočišné výrobky. Zde je tabulka s emisemi skleníkových plynů u různých potravin. I když je nejhorší jehněčí kotleta nebo ryba z farem, tak i kuře stále způsobuje 5x více globálního oteplování než potraviny jako tropické ovoce. Klimatickými superstars jsou však luštěniny - fazole, hrách, cizrna, čočka.  Například v USA by nahrazení hovězího fazolemi na národní úrovni mohlo vést k dosažení 75 % cílů na snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2020 a k tomu ušetřit plochu země o rozloze 1,5 Kalifornie. Nemluvě o zdravotních přínosech. Není to jen o skleníkových plynech. Fazole červená ledvina vyžaduje 18x méně zemědělské půdy, 10x méně vody, 9x méně paliva, 12x méně hnojiv a 10x méně pesticidů.  Takže je sice pravda, jak praví prestižní EAT-Lancet Commission, že čím více rostlin, tím lépe, nicméně už malý posun směrem ke zdravému stravování, kladoucímu důraz na celozrnné obiloviny, ovoce, zeleninu, ořechy a luštěniny, by byl prospěšný. Netřeba jíst čistě rostlinnou stravu. Například v Evropě by snížení spotřeby masa, mléka a vajec na polovinu vedlo k dosažení až 40% snížení emisí dusíku a skleníkových plynů. Bylo by zapotřebí o pětinu méně zemědělské půdy. Navíc by změna stravy snížila zdravotní rizika, snížila kardiovaskulární úmrtnost, hlavní příčinu úmrtí v Evropě.  Berte však na vědomí, že minimalizování environmentálních dopadů nemusí nutně maximalizovat lidské zdraví. Ano, živočišné výrobky, mléčné výrobky, vejce, ryby a další maso produkují výrazně více skleníkových plynů na jednu porci než jídla rostlinná. Nicméně přidání cukru a oleje do jídelníčku vašemu tělu neprospěje.  V Kalifornii zařazení dalších živočišných potravin do stravy vyžaduje dodatečných 9 463 litrů vody za týden. Jako byste si za týden dali 150 sprch navíc. Pouhé vynechání masa v pracovní dny může ušetřit mnoho tisíců litrů vody týdně - ve srovnání s konzumací masa každý den. Svou denní uhlíkovou stopu a celkovou ekologickou stopu byste snížili o 40 %.  Některé státy pro to dokonce i něco dělají. Například čínská vláda nastínila plán snížit konzumaci masa u svých obyvatel o 50 %, kdežto většina ostatního světa zjevně dělá přesný opak, posílá miliardy dolarů od daňových poplatníků do dotací masného, mléčného a vaječného průmyslu. My všichni můžeme zkusit pomoci i sami za sebe. Překážkou ve změně stravovacích návyků však může být, že spotřebitelé podhodnocují dopady různých potravin na životní prostředí. Mohlo by jim pomoci značení potravin. Představte si například, že si po vybrání hotové hovězí nudlové polévky přečtete toto. Uhlíková stopa jediné půlšálkové porce je rovna svícení 39 hodin v kuse. A nemluvíme o úsporných žárovkách. Spíše jde o 100wattovou starou žárovku. Na druhou stranu zeleninová polévka bez masa je o 34 hodin svícení lepší. Jistě si dovedete představit, že někoho naštve i 34 minut zbytečného svícení, co pak těch 34 hodin svícení jen kvůli volbě jiného typu porce polévky? 
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

cizrna / čočka / fazole / hrách / luštěniny / maso / mléčné výrobky / mořské plody / ořechy / ovoce / rostlinná strava / ryby / USDA / vegani / vegetariáni / vejce / zelenina / živočišné produkty / životní prostředí / změny klimatu / zrno