Vědci mají jasně danou morální povinnost jasně varovat lidstvo před jakoukoliv katastrofickou hrozbou a podat mu ji dle faktů. V listopadu 2019 více než 11 000 vědců ze 150 zemí světa jasně a jednoznačně prohlásilo, že planeta Země čelí klimatické krizi. Hladiny CO2 stoupají, ledovce tají, Antarktida taje. Oceány se oteplují a okyselují. Hladiny moří stoupají a s nimi i výskyt extrémních povětrnostních jevů. Je pravda, že spotřeba fosilních paliv stoupá, stejně jako letecká doprava, ale stejně tak i spotřeba masa na osobu. Jedním z nabízených řešení, jak pomoci s klimatickou krizí, je přechod na převážně rostlinnou stravu a snížení globální spotřeby živočišných produktů.  Navržení udržitelné lidské stravy je tak jednoduché proto, že ta stejná rada - jako je jíst méně masa - prospěje jak osobnímu zdraví, například snížením výskytu zabijáka č. 1, tak i zdraví planety. Nejméně zdravé potraviny mají zároveň největší dopad na prostředí. Nejvýživnější potraviny jsou právě ty, které při získávání vytvářejí nejméně skleníkových plynů. Je to výhodné pro obě strany.  Pojďme to tedy dát dohromady. Kdybychom měli přepracovat globální potravinový systém ve prospěch lidí i planety - lidské zdraví i budoucnost lidského zdraví, jak by to vypadalo? Přivítejte EAT-Lancet Commission, výsledek více než dvou let spolupráce mezi 37 odborníky z 16 zemí. Navrhují nám snížení celkové spotřeby masa na cca 28 gramů denně, takže 1 malý kuřecí medailonek, společně s výrazným zvýšením příjmu luštěnin (fazolí, hrachu, cizrny, čočky), ořechů, ovoce a zeleniny, protože nejsme jen v klimatické krizi, ale i zdravotní krizi. Nezdravá strava způsobuje více úmrtí než kouření, nechráněný sex, alkohol, drogy a tabák dohromady. Obě krize můžeme řešit současně zvýšením konzumace celistvých rostlinných potravin a značným snížením konzumace potravin živočišného původu.  Konzumace takové stravy může zachránit životy 10 milionům lidí ročně a může pomoci zachránit svět. Pařížská dohoda stanovila cíle, ambiciózní cíl snížit uhlíkovou stopu, zabránit katastrofě a udržet změny klimatu v rámci určitých mezí. Cílů lze dosáhnout právě konzumací rostlinné stravy.  Osobní přínosy mohou být srovnatelné nebo dokonce i přesáhnout svou hodnotou environmentální přínosy. Přínosy pro zdravotnictví samotné, v případě globální zdravé stravy složené zejména z rostlinných potravin (vegetariánství nebo veganství), mohou přesáhnout ekonomickou hodnotu ušetřené uhlíkové stopy. Mluvíme až o 30 bilionech dolarů ročně ušetřených jen v nákladech na zdravotnictví.  Pokud vás nemotivuje vlastní zdraví, zdraví planety a vašich dětí, tak vězte, že ohrožena může být třeba i globální produkce piva (sucho, horko).  Zdravá strava nesnižuje jen emise skleníkových plynů. Jelikož je chov dobytka největší příčinou ničení ekosytémů, tak snížení konzumace masa vede také k zachování biodiverzity. Ideální je snížit poptávku po živočišných potravinách zvýšením podílu rostlinných potravin v jídelníčku až na cca 90 %.  Chov dobytka je také hlavní příčinou znehodnocování půdy, znečištění vody a znečištění prostředí živinami. Přesto jako by vodohospodáři tohoto viníka neviděli. Navzdory faktu, že živočišné výrobky představují vůbec nejdůležitější faktor vodní stopy lidstva, vodohospodáři o masu a mléku vůbec nemluví.  Není to jen o živočišných výrobcích. Je sice pravda, že nejméně 80 % odlesňování amazonského pralesa jde na vrub chovu dobytka a pěstování krmiva, jako je sója, která se pak vyváží na další živočišné farmy, ale také jde o výrobu rostlinného oleje, zejména palmového a sójového. Obě plodiny se pěstují ve velkém a důsledkem je masivní odlesňování. Je opravdu nehorázné, aby se odlesňování dělo kvůli výrobě nezdravých potravin.  Ne všichni se však shodují na tom, že bychom měli ozdravět své jídelníčky. WHO dokonce ustoupil od podpory EAT-Lancet Commission kvůli jejich podpoře globální změně ve prospěch rostlinné stravy. Kdybychom se zaměřili na podporu převážně rostlinné stravy a vyloučili potraviny označované za nezdravé, včetně masa a dalších živočišných výrobků, pak by taková strava sice mohla ušetřit životy 10 milionům lidí ročně, 30 bilionů dolarů a zachránit planetu, ale mohly by přijít o práci miliony lidí z chovu zvířat a výroby nezdravého jídla. 
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

alkohol / cizrna / čočka / fazole / hrách / kouření / luštěniny / maso / oleje / ořechy / ovoce / rostlinná strava / Světová zdravotnická organizace / tabák / úmrtnost / vegani / vegetariáni / zelenina / živočišné produkty / životní prostředí / změny klimatu