Málokdy se ve vědecké literatuře setkáme s takovou jistotou stojící za nějakým tvrzením: „Všechny studie dospěly k závěru, že ořechy mohou hrát důležitou roli jako součást zdravé stravy mající za cíl minimalizovat kardiovaskulární riziko a dosáhnout mnoha příznivých účinků na zdraví.“ Co by mohlo být na ořeších tak účinného, že dokážou snížit riziko srdečního onemocnění v průměru asi o třetinu? Vodítkem je, že snížení celkové úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční spojené s konzumací ořechů bylo především důsledkem poklesu náhlé srdeční smrti. Připomeňme si, že více než polovina všech úmrtí na srdeční onemocnění je náhlá, přičemž „většina pacientů, kteří utrpí infarkt myokardu… nepatří na základě stanovených kritérií do vysoce rizikové skupiny. Až 55 % mužů a 68 % žen nemá před náhlým úmrtím žádné klinicky uznané onemocnění srdce.“ Samozřejmě v nich nějaké srdeční onemocnění očividně vřelo, nebylo však rozpoznáno až do doby, kdy pacient skončil v márnici. Jestli je nějaký případ, ve kterém je primární prevence jediným řešením – tedy začít jíst zdravěji právě teď, už dnes, předtím, než se objeví příznaky –, tak je to právě náhlá srdeční smrt, jelikož náš první příznak je často i posledním. Dobře, tak jak to uděláme? Náš příběh začíná před 43 lety, s fascinujícím dokumentem zveřejněným v časopise New England Journal: „Náhlé úmrtí a ischemická choroba srdeční: Korelace s tvrdostí pitné vody v místním vodovodu.“ Vypadalo to, že objevili „zvýšenou náchylnost na letální arytmie, fatální srdeční rytmy mezi obyvateli oblastí s měkkou vodou.“ Je tedy možné, že jeden z minerálů běžně přítomný v tvrdé vodě má nějaké ochranné účinky, ale který z nich to je? Pojďme tedy rozřezat pár srdcí a zjistit to. „Rozdíly v obsahu kovu v srdečním svalu u osob zabitých ischemickou chorobou srdeční.“ Při pitvě srdcí obětí náhlého infarktu myokardu byly nalezeny výrazně nižší koncentrace hořčíku než u lidí, kteří zemřeli například po srážce s autobusem. Možná zde tedy existuje nějaká spojitost? Ale nebylo to testováno, tedy až donedávna. Proč se dlouhá desetiletí odkládalo testování něčeho, co teoreticky může jednoduše a levně pomoci zabránit tomu, aby nás skolil náš nejčastější zabiják? Jenže ten problém je právě v tom, že je to levné. V čem se nachází hořčík? Celozrnné obiloviny, listová zelenina, luštěniny, ořechy a semínka. Kdo bude studii financovat? Lobbisté za dýňová semena? Mocný špenátový průmysl? Kdyby bylo zjištěno, že má hořčík ochranné účinky, kdo by na tom vydělal? Kdo z toho bude mít prospěch? Rozhodně někdo jiný než ty stovky tisíc Američanů, kteří každým rokem padnou na zem a zemřou, aniž by se alespoň stihli rozloučit se svými rodinami. O nových studiích na téma hořčík vám povím příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image thanks to CEDARS – Jebel Ali International Hospital.

dýňová semena / fazole / hořčík / kardiovaskulární onemocnění / ořechy / semena / špenát / srdeční onemocnění / úmrtnost / voda / zdravé srdce / zelenina / zrno