Časopis Time věhlasně proslul svou výzvou na titulní straně: „Jezte máslo.“ Bezpochyby prodal spoustu výtisků, ale nejspíše z veřejnosti udělal tak trochu hlupáky. Dále následoval článek, který rovnou lidem tvrdil, že „argumenty svědčící pro konzumaci másla díky novým poznatkům posílily.“ Podkladem pro to měla být tato studie: Systematický přehled a metaanalýza konzumace másla. Při vyhodnocení poznatků ze všech studií vyšlo najevo, že každá denní porce másla je spojena pouze s 1% zvýšením rizika úmrtí. To má být ta studie, která hovoří ve prospěch konzumace másla? Dále studie naznačuje, že pokud bychom si místo stejného množství másla dali lžíci oleje, snížili bychom své riziko vzniku cukrovky o 8 %. Takže i přes absenci významných zdravotních souvislostí v současném šetření mohou za máslo existovat zdravější náhrady. Ale zvýšení rizika o 1 % je docela malé. Proč nezjistili větší? Máslo představuje jen malou část lidské výživy. Můžeme si to ukázat na rozboru vědecké literatury o cukrovinkách. The National Confectioners Association (Národní spolek cukrářů) rád uzavírá smlouvy s nájemnými vědci, například z firmy Exponent Inc., která je neslavně proslulá podporou tabákového a chemického průmyslu. Doporučuje lidem jíst cukrovinky s mírou, asi tak 15-25 želé bonbónů denně. Rodiče, kteří dětem zakazují některé pamlsky ve snaze snížit jejich kalorický příjem, prý ve skutečnosti vychovají děti k tloušťce. Rodiče používají donucovací praktiky k omezení přístupu dětí k chutným, energeticky bohatým jídlům nebo jídlům s nízkým obsahem živin. Rodiče mají tu nestydatost říkat svým dětem, kdy, jak často, nebo kolik cukru si mohou dát. To neví, že máslo a máslové bonbóny jsou zpátky ve hře? Podívejte, důkazy naznačují, že cukrovinky nejsou spojeny s nepříznivými účinky na zdraví. Nevěříte mi? Tady to máte…Deset tisíc dětí bylo dotazováno. Ptali se jich, jestli během posledních 24 hodin jedli nějaké cukrovinky a porovnávali je s těmi, kteří řekli, že ne. Dospěli k závěru, že konzumace cukrovinek nebyla spojena s žádnými nepříznivými zdravotními ukazateli u dětí nebo dospívajících. A to je studie, u které autoři prohlásili, že nemají žádný střet zájmů. Samozřejmě, že studie o cukrovinkách byla financovaná průmyslem vyrábějícím cukrovinky, ale žádné střety zájmů zde přeci nebyly. Vidíte, jak těžké by bylo z takových informací vyčíst konkrétní účinky cukrovinek na zdraví? My však nepotřebujeme studie, protože víme, co jsou cukrovinky zač. Je to z většiny jen čistý cukr. Už teď jíme příliš mnoho cukru. Nepotřebujeme ho jíst ještě víc. Nemusíte si platit vědce na to, abyste přišli se studií, jako je tato. Nebo tato. My víme, z čeho je máslo. Je to převážně čistý nasycený tuk. Už teď jíme příliš mnoho nasycených tuků; nepotřebujeme jich víc. Každopádně tu máme ještě bláznivější závěry. Konzumenti cukrovinek měli nižší pravděpodobnost nadváhy a obezity než lidé nekonzumující cukrovinky. Dobře, třeba měly cukrářské společnosti pravdu. Pojďme si tedy všichni dát cukrovinky! Jsou cukrovinky skutečně způsob, jak dostat tělesnou hmotnost pod kontrolu? Kdo mi dokáže říci alternativní vysvětlení toho, proč jí obézní děti méně sladkostí? Správně, obrácená kauzalita. Možná snížení konzumace cukrovinek nevedlo k obezitě, možná spíše sama obezita vedla ke snížení konzumace cukrovinek. Jinými slovy, hlášená spotřeba cukrovinek odráží důsledky obezity, nikoli příčinu. Je to stejné, jako když lidé se srdečním onemocněním omezí máslo, vztah mezi těmito proměnnými se tím zastře. A nezapomeňte, že šlo o „hlášenou“ spotřebu cukrovinek, uváděné množství mohlo být zkreslené. Jinými slovy, děti s nadváhou mohly kvůli pocitu viny uvádět nižší spotřebu cukrovinek než ve skutečnosti, k čemuž u dětí s normální váhou tolik nedocházelo. A vůbec, co by pro nás z takového zjištění plynulo? Chceme děti náhodně rozdělit do skupin a jedné podávat cukrovinky, abychom zjistili, jestli zhubnou? Dá se pochybovat o tom, že by vůbec nějaká etická porota byla spokojená s takovým návrhem; každopádně do té doby to nebudeme vědět. Podávejte lidem porci cukrovinek nebo arašídů navíc – se stejným množstvím kalorií, a jaké to překvapení: ti, kteří jedli cukrovinky navíc, přibrali na váze více. Jenže co intervenční studie o tom, že cukr může zlepšit příznaky ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou)? Pokud byste byli ze společnosti Mars, vyrábějící sladké tyčinky, a chtěli byste zafinancovat studii o tom, jak vaše tyčinky pomáhají dětem s pozorností, co byste udělali? Rodičům byl zaslán oficiální dopis, ve kterém dostali pokyny, že mají své děti poslat do školy hladové, bez snídaně, a potom jim dát jednu sladkou tyčinku nebo nápoj s aspartamem bez kalorií. A kdo by to řekl: když děti dostanou něco k jídlu, soustředí se na vyučování více, než kdyby vůbec nic nejedly. To mi připomíná slavnou reklamu na mini pšeničné cereální polštářky. Uvádějí, že dle klinického výzkumu jejich konzumace zlepšuje pozornost dětí skoro o 20 %. Velmi malým písmem pak vysvětlují, že těch dvacet procent vyšlo při srovnání s dětmi, které nejedly nic. Máslo bylo také testováno. Dejte lidem jediné jídlo s máslem, a dočkáte se zvýšené exprese zánětlivých genů během pouhých několika hodin od požití jídla. Nárůst byl mnohem větší než ve skupině konzumující tuk v podobě olivového oleje, a ještě větší byl rozdíl při srovnání s konzumací vlašských ořechů. Můžete lidi náhodně rozdělit do skupin konzumujících celou řadu rozdílných tuků a máslo vyjde z hlediska LDL cholesterolu jako nejhorší volba. Dobře, ale to byly krátkodobé studie. Asi byste nemohli dát lidem za úkol jíst nebo nejíst máslo po celé roky, pokud by tedy nebyli zavření v psychiatrické léčebně. Takto se podařilo změřit, že změnou stravy můžeme snižovat nebo zvyšovat hladiny cholesterolu a snížit výskyt srdečních příhod asi o 40 %. Ovšem ve studii účastníkům omezili také maso a vejce, takže to nebylo jen máslem. Tak dobře, ale přimět celou zemi, aby snížila spotřebu másla, je asi nemožné. Počkat, i to je možné. Ve Finsku spotřeba másla poklesla o 75 %, což pomohlo ke snížení úmrtnosti na srdeční onemocnění o 80 %. Tento pokles byl způsoben především celostátním poklesem hladin cholesterolu, což bylo do značné míry ovlivněno celostátními změnami ve stravování, majícími za cíl snížit příjem nasycených tuků, tedy i másla. Důsledkem je, že se to vědci rozhodli podrobit testování. Randomizované a kontrolované studie zahrnujících více než 50 000 lidí. Čím více jste účastníkům snížili příjem nasyceného tuku ze stravy, tím více jim klesaly hladiny cholesterolu a zesilovala se ochrana před nemocemi. Pokud jde o rady k úpravě životosprávy pro všechny lidi ohrožené srdečně cévními onemocněními, pro ty, kteří chtějí snížit riziko, že je postihne nejčastější zabiják mužů a žen, tak lze doporučit pokračovat ve snaze trvale snížit příjem nasycených tuků. Sdružení The American Heart Association už mělo dost všech snah průmyslu o matení veřejnosti a proto byly v roce 2017 publikovány pokyny prezidenta tohoto sdružení, ve kterých chtěli předat tuto informaci co nejsrozumitelněji: Mezi hlavní zdroje nasycených tuků, které se mají omezovat, patří také máslo.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: David Masters via Wikimedia Commons. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

aspartam / cholesterol / cukr / děti / dopady průmyslové výroby / kardiovaskulární onemocnění / LDL cholesterol / máslo / mléčné výrobky / nasycené tuky / obezita / olivový olej / přibývání na váze / sladidla / sladkosti / srdeční onemocnění / tabák / tělesný tuk / tuky / umělá sladidla / vlašské ořechy / zánět / zdravé srdce