Má postění se každý druhý den nějaké stinné stránky? Mohla by celodenní hladovka například narušit vaši schopnost jasně myslet? Výsledky se překvapivě zdají být nejednoznačné. Některé studie neukazují žádné měřitelné účinky a jiné se zase nemohou shodnout na tom, které kognitivní sféry jsou dotčeny. Mohlo by střídání půstu a volné konzumace způsobit poruchy příjmu potravy, například přejídání? Dosud nebyly zjištěny žádné škodlivé účinky na psychiku. Ve skutečnosti může být tento režim přínosný. Ačkoliv studie, které myšlenku podrobily zkoušce, výslovně vyloučili všechny účastníky, které měly v anamnéze poruchy příjmu potravy, protože na ně by to mohlo působit jinak.  A co zdraví kostí? Po šesti měsících nebyla zaznamenána změna minerální hustoty kostí při dodržování půstu každý druhý den a to navzdory tomu, že účastníci zhubnuli asi 7,2 kg, což obvykle vede k poklesu kostní hmoty. V kontrolní skupině také nebyly zaznamenány žádné změny skeletu, přitom zhubnuli podobné množství své váhy pomocí nepřetržitého omezení kalorií. Vědci nadnesli, že za tím stojí větší sklony ke zvýšené fyzické aktivitě v obou skupinách, pohybovali se více než průměrní obézní jedinci, asi o jeden až dva tisíce kroků denně. Zastánci přerušovaného půstu tvrdí, že může pomoci lépe chránit netukovou tělesnou hmotu, nicméně většina studií přerušovaného půstu použila relativně nepřesné metody analýzy složení těla, zatímco většina studií o nepřetržitém omezení kalorií využívala mnohem přesnější technologie. Dosud není jasné, zda existuje nějaký rozdíl v zachování netukové tělesné hmoty. Při dodržování přerušovaného půstu bylo zaznamenáno zlepšení krevního tlaku a triglyceridů, ale předpokládá se, že je to jen snížením podílu tělesného tuku, jelikož tento účinek podle všeho závisí na tom, kolik člověk zhubne. Postění se každý druhý den může také zlepšit funkci tepen, ačkoliv to zase záleží na tom, co jíte v ty dny, kdy přijímáte potravu. Ve skupině náhodně přiřazené k postění se obden a ke konzumaci stravy bohaté na nasycené tuky ve zbylé dny se funkce tepen zhoršila navzdory zhubnutí o 6,8 kg. Podle očekávání se naopak zlepšila ve skupině, která jedla nízkotučnou stravu. Vědci usoudili, že k poklesu funkce tepen došlo kvůli prozánětlivé povaze nasyceného tuku. V souvislosti s účinky byly vzneseny obavy ohledně obdenního půstu a cholesterolu. Po 24 hodinách bez jídla může LDL cholesterol dočasně stoupnout, ale to je pravděpodobně jen tím, že tělem najednou začne proudit spousta tuku najednou. Okamžitý negativní vliv na toleranci sacharidů může pramenit ze stejného jevu: opakovaného zvyšování volného tuku v krevním řečišti. Po několika týdnech však hladiny LDL začínají klesat, společně s klesající váhou. Nicméně výsledky největší a nejdelší studie obdenního půstu mě přiměly k pořádnému zamyšlení. Sto obézních mužů a žen bylo náhodně rozděleno do jedné ze tří skupin: obdenní půst (25 % běžně konzumovaných kalorií v postní den a 125 % kalorií v konzumační den), nepřetržitá kalorická restrikce (75 % běžného kalorického příjmu) a kontrolní skupina, která měla nadále konzumovat svou běžnou stravu. Takže ti, kteří při nástupu ke studii jedli 2 000 kalorií denně, v případě přiřazení do kontrolní skupiny nadále jedli 2 000 kalorií denně. Skupina kalorické restrikce by začala jíst denně 1 500 kalorií a skupina přerušovaného půstu by střídavě jedla 500 kalorií a 2 500 kalorií. Se stejným průměrným předepsaným snížením kalorického příjmu v obou hubnoucích skupinách došlo ke stejnému úbytku na váze. Překvapivé bylo to, že se lišily účinky na hladinu cholesterolu. Ve skupině s denním omezením kalorií LDL podle očekávání v porovnání s kontrolní skupinou klesl, což souviselo s ubývajícími kilogramy. Nicméně ve skupině s obdenním půstem k tomuto snížení nedošlo. Na konci roku hladina LDL cholesterolu dosahovala ve skupině s přerušovaným půstem o 10 % vyšších hodnot než u lidí ze skupiny s kalorickou restrikcí. A to i navzdory tomu, že zhubnuli stejné množství tělesného tuku. Vzhledem k tomu, že LDL cholesterol je hlavním příčinným rizikovým faktorem pro našeho největšího zabijáka, srdeční onemocnění, nebo dokonce vůbec nejsilnějším rizikovým faktorem pro našeho největšího zabijáka, vrhá takový výsledek velmi špatné světlo na režim obdenního postění. Pokud to přesto chcete vyzkoušet, doporučil bych vám nechat si sledovat hladinu cholesterolu, a ujistit se, že s klesající tělesnou hmotností klesá i cholesterol. Pokud jste diabetik, je důležité, abyste se svým lékařem probrali případné upravení léčby s ohledem na změny ve stravě, včetně půstu jakéhokoli trvání. Dokonce i s proaktivním snížením dávky léčiv a s radou, že je třeba okamžitě přerušit půst, kdyby krevní cukry klesly příliš nízko, a k tomu ještě s lékařským dohledem na týdenní bázi, u diabetiků s cukrovkou 2. typu držení půstu už dva dny v týdnu zdvojnásobuje riziko (v porovnání s nepostící se kontrolní skupinou) hypoglykemického šoku. Stále nevím, jak nejlépe upravit dávkování léků na vysoký krevní cukr, a to tak, aby se zabránilo nadměrnému poklesu krevních cukru v postní dny. Dokonce i jednodenní půst může výrazně zpomalit odbourávání některých léků, například coumadinu na ředění krve. Takový půst může na druhou stranu i zrychlit odbourávání látek, třeba kofeinu. Půst po dobu 36 hodin může snížit povzbudivý účinek kofeinu o 20 %. Pro všechny, kteří užívají jakýkoliv druh léků, je velmi dobrým nápadem jakýkoliv případný půst napřed konzultovat s lékařem.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

cholesterol / cukrovka / hubnutí / hustota kostní hmoty / hypertenze / kalorická restrikce / kalorie / kardiovaskulární onemocnění / kofein / kognice / krevní cukr / krevní tlak / LDL cholesterol / metabolismus / nasycené tuky / obezita / půst / srdeční onemocnění / tělesný tuk / triglyceridy / vysoký krevní tlak / zánět / zdravé kosti