Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Je obezita nakažlivá?

Vzhledem k tomu, jaký mají naše střevní bakterie vliv na tělesnou váhu, tak pokud kolem sebe máme obézní členy rodiny nebo obézní přátele, může být obezita skutečně nakažlivá, ne jen sociálně nakažlivá.

20. 2. 2018

Sdílet toto video

Ačkoli nedávné zvýšení dostupnosti nezdravých potravin a snížení dostupnosti fyzické aktivity vytvořilo prostředí příznivé pro rozvoj obezity, mohou zde figurovat ještě další faktory. Víme například, že s obezitou je spojeno používání antibiotik; tudíž určitou roli může hrát naše střevní flóra. Nedávno byly identifikovány specifické druhy bakterií. Existuje osm druhů bakterií, které zřejmě chrání před nárůstem hmotnosti a všechny vyrábějí mastnou kyselinu s krátkým řetězcem zvanou butyrát. Vidíte, dříve jsme si mysleli, že existují určité střevní bakterie, které dokáží z potravy extrahovat další kalorie. Ale ukázalo se, že vztah mezi naší střevní flórou a obezitou je složitější. Naše střevní flóra může například ovlivnit, jak metabolizujeme tuky přes hormon FIAF: půstem indukovaný tukový faktor. Takže když hladovíme, naše tělo musí zastavit ukládání tuku a místo toho ho začne spalovat, a půstem indukovaný tukový faktor je jedním z hormonů, které vašemu tělu signalizují, že to má udělat. Pro obézní lidi to může být užitečné, a může to představovat jeden ze způsobů, jak naše střevní flóra kontroluje naši váhu. Podívejte se, některé bakterie tento hormon potlačují, čímž se zvyšuje ukládání tuku; zatímco bakterie, které konzumují vlákninu, ty, které vylučují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, jako je butyrát, když je krmíme vlákninou, jsou schopny zvýšit množství tohoto hormonu ve všech lidských buněčných liniích, které byly doposud testovány. V současnosti, když člověk nemůže zhubnout, je jedinou možností chirurgie, ale jak začínáme rozumět mechanismu role naší střevní flory při regulaci hmotnosti, lze si představit transplantaci střevního obsahu od štíhlé osoby do obézní osoby. Tyto tzv. fekální transplantace jsou ovšem dost esteticky odpudivé. Ukázalo se, že mohou být i jednodušší způsoby sdílení. Víme, že lidé, kteří žijí společně, mají podobnější střevní bakterie než lidé, kteří žijí odděleně. Mohlo by to být proto, že si stále neúmyslně vyměňují bakterie, anebo možná jen proto, že prostě jedí podobnou stravu, když žijí ve stejném domě? Až doteď jsme to nevěděli. Nejenže si rodinní příslušníci žijící ve stejné domácnosti navzájem vyměňují bakterie, sdílejí je také se svými psy, kteří pravděpodobně jedí jinou stravu než páníčci. Domy mohou mít výrazný mikrobiální otisk, který lze předpovědět podle jejich obyvatel. Pouhým setřením vzorku z domovní kliky můžete říci, jaká rodina v tom domě žije. Není to šílené? A když se rodina přestěhuje do nového domova, mikrobiální komunita se v novém domě rychle přizpůsobí tomu, jak to bylo v jejich starém domově, což naznačuje rychlou kolonizaci rodinnými bakteriemi. Experimentální důkazy naznačují, že lidé vyrůstající v domácnosti hubených lidí mohou být chráněni proti obezitě: není nutná žádná fekální transplantace. Lidé mohou místo toho sdílet střevní bakterie z kuchyňských stoliček. Ověřte si to. Lidé žijící společně sdílejí více bakterií než ti, kteří žijí odděleně – to už víme – ale přidejte do toho mixu psa a bakterie lidí se ještě více sblíží. Psi se mohou chovat jako most, přes který si lidé předávají bakterie. Zajímavé je, že kočky v domácnosti nemají stejný účinek. Možná proto, že tolik nepijí z toaletní mísy? Vystavení bakteriím domácích zvířat může být ve skutečnosti přínosné. Je zajímavé si uvědomit, že lidé, se kterými sdílíme domácnost, včetně zvířecích mazlíčků, mohou změnit naši fyziologii tím, že ovlivní bakterie, které hostíme v různých částech svého těla. Možná proto také nedávné studie spojují kontakt s domácími zvířaty v raném věku se sníženou prevalencí alergií, respiračních problémů a dalších poruch imunitního systému, když děti dorůstají. Mluvil jsem o studiích, v nichž kontakt se psy v raném věku mohl snížit míru infekcí dýchacích cest, a to zejména ušních infekcí. Děti se psem byly výrazně zdravější, ale nevěděli jsme proč. Neznali jsme ten mechanismus působení, až snad dosud. První studie dala do souvislosti ochranu proti onemocněním dýchacích cest s rozdíly ve střevní mikroflóře prostřednictvím kontaktu se zvířaty. Žádné ze sledovaných dětí v domácnostech s domácími zvířaty netrpělo v prvních dvou letech života dýchavičnou bronchitidou, na rozdíl od 15 % kojenců z domácností bez zvířat. Při porovnání vzorků stolice se objevila korelace s rozdíly ve střevních bakteriích v závislosti na přítomnosti domácích mazlíčků v domácnosti. Existuje jedna slavná studie, která zkoumala 12 000 lidí. Zjistilo se, že šance lidí na obezitu se zvýšila o 57 %, pokud měli přítele, který ztloustl. To naznačuje, že sociální vazby mají velký vliv. Avšak vzhledem k důkazům o úloze střevních bakterií u obezity se nabízí možnost, že touha po jídle a následná obezita nemusí být pouze společensky nakažlivá, ve smyslu, že všichni spolu jdete jíst stejné jídlo, po kterém se tloustne, ale je v pravém smyslu nakažlivá tak jako chřipka.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org