Strava s vysokým obsahem bílkovin během těhotenství: prospěšná nebo škodlivá? Otázka byla zodpovězena asi před 40 lety v nechvalně proslulé harlemské studii z roku 1976: jednalo se o randomizovanou kontrolovanou studii podpory výživy v těhotenství u chudé černé městské populace. Studie byla zahájena v době, kdy se předpokládalo, že ve stravě chudých lidí je nedostatečné množství bílkovin. Kdyby jejich stravu předtím skutečně analyzovali, zjistili by, že to není pravda, ale proč míchat fakta do předpokladů? A tak rozdělili chudé těhotné černošky do tří skupin, a podávali jim navíc 40 gramů živočišných bílkovin denně – v podstatě něco jako pár plechovek vysokoproteinového nápoje – versus asi 6 gramů živočišných bílkovin navíc, nebo žádné bílkoviny navíc, a pak si počkali na to, co se stane. Skupina s vysokým obsahem bílkovin měla vysoký počet velmi předčasných porodů a souvisejících úmrtí kojenců, stejně jako významné zpomalení růstu u přeživších dětí. Více bílkovin znamenalo více nezralosti, více úmrtí, a více zpomalení růstu. A poté, co děti vyrostou, příjem živočišných bílkovin během těhotenství souvisí v pozdějším životě s nadváhou a vyšším krevním tlakem. Potomci matek, které jedly více masa a ryb, mají v dospělosti vyšší krevní tlak. Toto bylo součástí dalšího neúspěšného pokusu o úpravu stravy, ve kterém bylo matkám doporučeno jíst denně skoro půl kila masa. Zvýšení tělesné hmotnosti a vysoký krevní tlak mohou být vyvolány chemickými znečišťujícími látkami v mase, které způsobují obezitu, o nichž jsem mluvil již dříve. Nebo zvýšení růstového hormonu IGF-1 indukované živočišnými proteiny? Nebo by to mohlo být způsobeno steroidním stresovým hormonem zvaným kortizol. Jediné jídlo s vysokým obsahem živočišných bílkovin během půl hodiny od konzumace téměř zdvojnásobí hladinu stresového hormonu v krvi, což je mnohem víc než udělá jídlo blížící se doporučenému množství bílkovin. Dejte si jídlo z krabího masa, tuňáka, tvarohu, a úroveň stresového hormonu vystřelí nahoru. Ale místo toho si dejte polévku z ječmene a zeleninu s rýží, a hladina stresového hormonu po jídle poklesne. A představte si, že když budete jíst maso, ryby, mléčné výrobky – jídlo za jídlem, den za dnem, můžete si chronicky stimulovat osu stresové reakce a zvýšit uvolňování vazoaktivních hormonů, které zvyšují váš krevní tlak. A toto nadměrné uvolňování kortizolu se dává do souvislosti s rizikem zvýšené hladiny inzulínu, triglyceridů a cholesterolu v krvi. Pokud muže, živící se stravou s vysokým obsahem bílkovin: maso, ryby, drůbež, vaječný bílek, převedete na dietu s vysokým obsahem sacharidů: chleba, zelenina, a sladkosti, jejich hladina kortizolu klesne během 10 dnů o čtvrtinu. Současně se jejich hladina testosteronu zvýší zhruba o stejnou hodnotu. Vysokoproteinové diety potlačují testosteron. Z tohoto důvodu, pokud necháte muže živící se rostlinnou stravou, aby jedli každý den maso, jejich hladina testosteronu klesne a začnou produkovat i nějaké estrogeny. Z tohoto důvodu mají kulturisté tak nízkou hladinu testosteronu. Není to kvůli steroidům, které užívají. Pokud se podíváte na kulturisty, kteří neužívají steroidy, v měsících před soutěží mají 75% pokles hladiny testosteronu. Úroveň testosteronu se sníží o více než polovinu, což stačí k tomu, aby se ten muž dostal na neobvykle nízkou úroveň. Je paradoxní, že konzumují bílkoviny, aby navenek vypadali mužně, ale uvnitř je to dělá stále méně mužnými. A co se týká obecně obezity, pokles hladiny testosteronu může zvýšit riziko nabírání váhy – přibíráte tělesný tuk. Jak souvisí kortizol s váhou? Existuje dokonce onemocnění způsobené tím, že máte příliš mnoho kortizolu, říká se mu Cushingův syndrom. Tyto obrázky jsou před a po, co se týká břišní obezity, což je většina té bílé barvy. Dokonce i u normálních žen chronický stres a chronicky vysoká hladina kortizolu mohou přispívat k obezitě. A v těhotenství strava s vysokým obsahem proteinů a nízkým obsahem sacharidů může u matky zvýšit hladiny kortizolu, což může u plodu vést k nežádoucí expozici kortizolu, což zase může ovlivnit vyvíjející se plod, resetování celého jeho termostatu odezvy na stres, a to vede k vyšší hladině kortizolu po celý život. A to může mít celoživotně vážné zdravotní důsledky. A přesně toto se objevilo: každá denní porce masa a ryb, kterou matka zkonzumovala, byla spojena s o 5 % vyšší hladinou kortizolu u jejích dětí, a to až o 30 let později, i když se prokázalo, že listová zelenina má ochranný vliv. Vyšší spotřeba masa a ryb, například 3 porce denně ve srovnání s 1 nebo 2, souvisí se signifikantně vyšší hladinou kortizolu, ale každodenní konzumace listové zeleniny patrně dokáže nadměrnou odezvu na stres zmírnit. A dospělé děti matek, které během těhotenství jedly hodně masa, nejenom mají vyšší hladinu stresových hormonů, ale také se zdá, že na veškeré životní zátěže reagují více negativně. Pokud je podrobíte testu Trier, který obnáší mluvení na veřejnosti před panelem porotců, následovano řešením matematických příkladů, zde vidíte odezvu stresových hormonů u těch, jejichž matky jedly méně než 2 porce masa denně, oproti 2 porcím denně, versus 2 až 3 porce denně. Povšimněte si, že ty dvě skupiny s nižší konzumací masa měly v klidu zhruba stejnou startovací pozici, ale jejich nadměrná kortizolová reakce se jasně projevila, když byly vystaveny stresové situaci. Reálným následkem tohoto je, že když po takovém testu dáte lidem na výběr bufet s ovocem a zeleninou nebo tučné sladké potraviny jako čokoládový dort, hádejte, kdo sní méně ovoce a zeleniny? Ti, kteří mají vysokou úroveň chronického stresu. Kortizol působí jako faktor pro motivaci příjmu potravy, i když ve skutečnosti nemáte hlad. Takže není žádným překvapením, že příjem bílkovin v těhotenství může později v životě vést k většímu přírůstku hmotnosti u dětí a možná i vnoučat této matky. Do této míry může být osa stresové reakce ovlivňována. Nedávné důkazy naznačují, že dlouhodobé nepříznivé důsledky se nemusí omezovat na pouze jednu generaci. Strava těhotné matky může ovlivnit vývoj a riziko onemocnění jejích dětí a dokonce i vnoučat. Tyto závěry mohou konečně objasnit naši rychle se rozšiřující epidemii cukrovky, obezity a srdečních chorob.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: Carolyn Sewell via flickr. Image has been modified.

Afroameričané / bílkoviny / chléb / cukrovka / doplňky stravy / drůbež / estrogeny / hormony / hypertenze / IGF-1 / inzulín / kojenci / kortizol / krevní tlak / listová zelenina / maso / metabolický syndrom / nadledvinky / nezdravé jídlo / obezita / ovoce / prediabetes / přibývání na váze / rostlinná strava / ryby / steroidy / stres / těhotenství / testosteron / triglyceridy / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vejce / vysoký krevní tlak / zdravá žena / zdravý muž / zelenina / živočišné bílkoviny