Jeden z tisíce: Ukončení epidemie onemocnění srdce

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Jeden z tisíce: Ukončení epidemie onemocnění srdce

Mnoho z našich nejběžnějších onemocnění je vzácných, nebo dokonce zcela neexistujících u populací konzumujících rostlinnou stravu.

16. 7. 2015

Sdílet toto video

Toto je seznam onemocnění, která postihují nás a také všechny ostatní, kteří mají stejný životní styl a stravu jako v USA. U populací, jejichž strava se soustřeďuje kolem celistvých rostlinných potravin, však téměř nebo vůbec neexistují. Patří mezi ně naše nejčastější nemoci, jako je obezita, brániční kýla (jeden z nejčastějších problémů v oblasti žaludku). Dále to jsou hemoroidy a křečové žíly – naše nejběžnější žilní problémy. Kolorektální karcinom – druhé nejčastější smrtelné nádorové onemocnění. Divertikulóza – nejčastější onemocnění střeva. Akutní zánět slepého střeva – nejčastější příčina akutních operací břicha. Onemocnění žlučníku – nejčastější příčina pro neinvazivní břišní chirurgii, a ischemická choroba srdeční, nejčastější příčina smrti – právě zde! Tyto jsou však vzácností v populacích na rostlinné stravě. Tato přelomová studie naznačuje, že mezi Afričany, kteří jedí tradiční rostlinnou stravu, koronární onemocnění srdce prakticky neexistovalo. Jako důkaz předkládají vědci jejich pitvy. Pojďme se na to podívat. Lékaři v subsaharské Africe si během 30. a 40. let všimli, že některé nemoci, se kterými se běžně setkávají v civilizovaném světě, venkovské africké komunity neznají. Tento výklad přivítal každého nového lékaře při příjezdu do Afriky. Dokonce i výukové manuály uváděly, že diabetes, srdeční choroby, akutní zánět slepého střeva, žaludeční vředy, žlučové kameny, hemoroidy a zácpa byly u domorodých černošských Afričanů vzácností. Týkalo se to těch, jejichž strava obsahovala: „potraviny bohaté na slupky a vlákninu, jako jsou fazole a kukuřice, a těch, kteří mají bez problémů dvakrát až třikrát denně objemnou stolici.“ Chirurgové si všimli, že běžné akutní břišní příhody, jako je apendicitida v západních komunitách, prakticky chyběly u afrických rolníků. Máme však nějaká skutečná pevná data, kterými bychom tato tvrzení podpořili? Ano. Byly provedeny série pitev. Prvních 1000 v Keni – ani jediný případ akutního zánětu slepého střeva, ani jeden infarkt, 3 diabetici z tisíce, jeden žaludeční vřed, žádné žlučové kameny, a žádné známky vysokého krevního tlaku, kterým trpí každý třetí Američan. Je možné, že Afričané jen umírají příliš brzo na to, aby se u nich srdeční choroby vyvinuly? Ne. Zde je srovnání věku, kdy došlo infarktu v Ugandě oproti St. Louis. Z 632 pitev v Ugandě – jeden infarkt myokardu. Z 632 obyvatelů státu Missouri, stejného věku a pohlaví jako u Uganďanů, 136 infarktů myokardu. Více než 100násobně častější výskyt našeho největšího zabijáka. Ve skutečnosti byli vědci tak ohromení, že se v Ugandě rozhodli udělat dalších 800 pitev, a přesto objevili jen jeden malý a zahojený infarkt (což znamená, že ani nebyl příčinou smrti) u 1 427 pacientů. Tedy méně než 1 z tisíce. Zatímco v USA je to epidemie. Jak lékaři věděli, co mají vůbec hledat? Ačkoli mezi domorodými obyvateli jde o věc prakticky neslýchanou, lékaři jsou s nemocemi srdce velmi dobře obeznámeni, a to kvůli IMIGRANTŮM, kteří přišli do afrických zemí. Slavný chirurg, dr. Burkitt, trval na tom, že moderní medicína na to jde špatně. Nepřijatelným, ale nesporným, faktem zůstává, že až na vzácné výjimky neexistují žádný důkazy o tom, že by výskyt jakýchkoliv chorob byl někdy léčbou snížen. Moderní léčba sice může snížit úmrtnost, nedokáže však snížit výskyt nemocí. Chápete, co říká? Podívejme se například na rakovinu, kdy většina úsilí je namířena na pokroky v léčbě. Druhou prioritou jsou screeningové programy, které se snaží o včasnou diagnózu. Existuje vůbec nějaký důkaz o tom, že by včasná léčba nebo zachycení jakékoliv rakoviny snížily její výskyt? Včasná diagnóza může sice snížit míru úmrtnosti a služby zdravotnictví rozhodně mohou značně pomoci nemocným lidem, nemají však žádný vliv na to, kolik lidí v první řadě vůbec onemocní. Bez ohledu na to, jak skvělese operace srdce povede, nikdy nemůže snížit počet lidí, kteří nemoci podlehli. Dr. Burkitt to porovnává s motorem ponechaným v dešti. Pokud se motor v důsledku vystavení vodě několikrát zastaví, pak spoléhání se na mechaniky, aby odhalili příčinu a odstranili poruchu, má omezený vliv. Zkoumáním všech motorů bychom odhalili, že ty vystavené dešti se zastavily, ale ty, které zůstaly pod střechou, fungovaly bez problémů. Správný přístup by tedy měl spočívat v ochraně před nepříznivými podmínkami. Pokud se na porouchaný motor budeme dívat stejně jako na nemocného pacienta, pak prevence pro moderní medicínu bývá zřídka důležitá. Věc shrnuje přirovnáním k sanitce stojící pod útesem. Pokud lidé padají přes okraj útesu a tím utrpí zranění, mohl by se problém vyřešit buď tím, že postavíme plot anebo tak, že by sanitka stála místo pod útesem nahoře při jeho okraji. Naneštěstí se soustředíme spíše na přísun sanitek než na jednodušší cestu, tedy stavění plotů. A pak také samozřejmě existuje spousta odvětví průmyslu, které lidi k okraji lákají a vydělávají na tom, že je shazují dolů.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org