Cukrovka není jen o množství tělesného tuku, ale také o rozložení tělesného tuku. Podívejte se na tyto průřezy dvou různých stehen od dvou různých pacientů. Toto je MRI snímek, takže tuk se zobrazuje jako bílý, zatímco černá barva představuje stehenní sval. Na první pohled to vypadá, že osoba níže má více tuku. To je podkožní tuk, tuk pod kůží. Když se však podíváte na horní snímek, vidíte na něm to mramorování? Ty bílé části jsou tuk, kterým je sval protkaný. To není chrupavka; to je tuk. Vypadá to jako jeden z těch velmi tučných japonských hovězích steaků. To je tuk pronikající do svalu, zde na snímku je nyní vyznačený červeně. Zeleně je vyznačený tuk umístěný mezi svaly. Žlutě je znázorněný tuk mimo svaly, hned pod kůží. A pokud sečtete všechny tři typy, obojí tato stehna budou mít ve skutečnosti stejné množství tuku – jen jinak rozložené. A to se zdá být oním kritickým faktorem rozhodujícím o inzulínové rezistenci, což je příčina cukrovky 2. typu. Subkutánní tuková tkáň, tedy tuk přímo pod kůží, není spojován s inzulínovou rezistencí. Takže je zdravější mít toto stehno. Je možné, že by strava s větším podílem rostlinných potravin přispívala ke zdravějšímu rozložení tuku? Až doteď jsme to nevěděli. Účinek vegetariánské a konvenční diabetické stravy na distribuci tuku u subjektů s cukrovkou 2. typu. Vědci se rozhodli otestovat to. Sedmdesát čtyři diabetiků bylo náhodně přiřazeno do jedné ze dvou skupin. Měli jíst buď vegetariánskou stravu, nebo dodržovat konvenční diabetickou dietu. Obě skupiny měly omezený a zároveň totožný kalorický příjem. Vegetariánská strava byla současně prostá vajec a mléčných výrobků obsahovala jen omezené množství; maximálně jednu porci nízkotučného jogurtu denně. Co se tedy stalo? Úbytek méně nebezpečného podkožního tuku byl v obou skupinách zhruba stejný. Nicméně onen nebezpečnější tuk, tuk uložený uvnitř samotných svalů, ubyl pouze ve skupině dodržující vegetariánský jídelníček. Dokonce i při stejném kalorickém příjmu může být strava s větším zastoupením rostlin z pohledu zdravého hubnutí lepší. Lidé na striktně rostlinné stravě také měli menší množství tuku usazeného uvnitř jednotlivých svalových vláken. Tento tuk nazýváme intramyocelulární lipid a může být vysvětlením toho, proč vegani ve studiích často mívají nejnižší riziko rozvoje cukrovky. A není to jen tím, že bývají štíhlejší. I když porovnáte jedince s identickou hmotností, uvnitř svalových vláken veganů najdete mnohem méně tuku než u lidí na konvenční stravě; měření zde probíhalo v lýtkovém svalu. A je to rozhodně dobrá věc, jelikož ukládání tuku ve svalových buňkách „může být jednou z hlavních příčin inzulínové rezistence,“ která stojí za prediabetem a cukrovkou 2. typu. Když někomu začnete podávat stravu s vysokým obsahem tuku, za jediný týden se obsah tuku ve svalových buňkách zvedne o 54 procent.  Když někomu začnete podávat stravu s vysokým obsahem bílkovin, můžete ho připravit o jednu z hlavních výhod hubnutí, eliminujete zlepšení účinku inzulínu vyvolaného úbytkem hmotnosti, zbavíte ho zlepšení inzulínové rezistence. Obézním jedincům byla předepsána dieta s omezeným přísunem kalorií, měla méně než 1 400 kalorií denně. Tuto dietu měli držet, dokud nezhubnou 10 % své tělesné váhy. Polovina měla obvyklý příjem bílkovin, 73 gramů denně, a druhá polovina měla stravu s vysokým zastoupením bílkovin. Když zhubnete 10 % ze své tělesné váhy, obvykle se vám zlepší inzulínová rezistence. Právě proto je pro diabetiky s cukrovkou 2. typu klíčové zhubnout. Příznivý účinek úbytku na váze o 10 % byl však vymazán vysokým příjmem bílkovin. Těchto dodatečných 32 gramů bílkovin denně vynulovalo přínos hubnutí. Neschopnost zlepšit citlivost na inzulín v hubnoucí skupině s vysokým příjmem bílkovin je klinicky zásadní, jelikož odráží selhání pokusu o zlepšení hlavního příčinného mechanismu zapojeného do rozvoje cukrovky 2. typu. Stručně řečeno, pokusem předvedli, že „obsah bílkovin v hubnoucí dietě může mít silný vliv na metabolické funkce.“ Všech bílkovin, nebo jen některých? Pokud je rozdělíte na živočišné a rostlinné, tak sledováním lidí po určitou dobu zjistíte, že ve většině studií se příjem živočišných bílkovin pojí se zvýšeným rizikem cukrovky, zatímco příjem rostlinných bílkovin má neutrální nebo ochrannou spojitost s rozvojem cukrovky. Dobře, ale to byly jen observační studie. Lidé, kteří jedí hodně živočišných bílkovin, mohou mít také spoustu nezdravých návyků. Jenže to stejné pozorujeme také v randomizovaných kontrolovaných intervenčních studiích. Ukazuje se, že lze zlepšit kontrolu nad krevním cukrem prostým nahrazením živočišných zdrojů bílkovin rostlinnými bílkovinami. Myslíme si, že by za tím mohly být aminokyseliny s rozvětveným řetězcem, které v živočišných bílkovinách nacházíme ve velkých množstvích. Vyšší hladiny BCAA v krevním řečišti jsou spojeny s obezitou a rozvojem inzulínové rezistence. Můžeme být schopni snížit své hladiny tím, že se budeme držet rostlinných bílkovin, ale abychom zjistili, jestli to bude mít metabolické účinky, musíme to podrobit testu. Nemám rád, když všechno prozradí už titulek, ale tady je: „Snížený příjem aminokyselin s rozvětveným řetězcem (BCAA) zlepšuje metabolické zdraví.“ Výzkumníci názorně ukázali, že mírná redukce příjmu bílkovin rychle zlepšuje metabolické zdraví, zlepšuje kontrolu nad hladinou cukru v krvi a u toho dokonce snižuje BMI a odbourává tělesný tuk. Podívejte se na toto. Skupina s omezeným přísunem bílkovin jedla denně doslova o stovky kalorií více, výrazně více než kontrolní skupina, takže by měli přibírat na váze, viďte? To se ale nestalo, zhubnuli. Asi po jednom a půl měsíci konzumace většího množství kalorií na tom byli váhově lépe, zhubnuli o 2,2 kg více než kontrolní skupina, která jedla méně kalorií. A jak to „omezení bílkovin“ vlastně vypadalo? Nechali účastníky konzumovat doporučený denní příjem bílkovin, což je okolo 56 gramů denně. Měli tuto skupinu tedy označit spíše jako „s normálním příjmem bílkovin,“ případně „s doporučeným příjmem bílkovin“ a ta skupinu, která jedla bílkovin zhruba tolik, kolik typický Američan – a trpěla kvůli tomu – měla být označena jako skupina „s nadměrným příjem bílkovin.“ Jako bonus vedla konzumace doporučeného příjmu bílkovin ke zdvojnásobení hladin hormonu dlouhověkosti zvaného FGF21. A to je téma zase na další video.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

bílkoviny / cukrovka / délka života / dlouhověkost / hormony / hubnutí / inzulín / inzulínová rezistence / kalorická restrikce / kalorie / krevní cukr / metabolismus / obezita / prediabetes / rostlinná strava / rostlinné bílkoviny / tělesný tuk / vegani / vegetariáni / živočišné bílkoviny