Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Kazy a věnčité tepny: Je to naše volba
Ischemická choroba srdeční, náš největší zabiják, je u populací konzumujících převážně nezpracované rostlinné potraviny prakticky neznámou.
Mnoho dnešních lékařů, kteří se věnují oblasti zdravého životního stylu, včetně mne, bylo velmi ovlivněno Nathanem Pritikinem, průkopníkem v oblasti výživy, který dokázal zvrátit srdeční onemocnění pomocí rostlinné stravy a cvičení. A to tak, že se opětovně zprůchodní tepny bez použití léčiv a chirurgie a účinně vyléčí náš zabiják číslo jedna. Ale jak na to vůbec přišel? Čínský venkov je místo, na jaké obvykle lidé myslí v souvislosti s mizivým výskytem nemocí, kterými my trpíme. Zapomínáme však na Afriku.
Pritikinovi bylo 43 let, když mu kardiolog sdělil, že má vysoké riziko smrti v důsledku infarktu. A tak přešel na stravu domorodých Uganďanů. Strava této populace se skládala pouze z rostlin a srdeční choroby u nich prakticky NEEXISTOVALY. Poté, co rostlinnou stravou vyléčil svou vlastní srdeční chorobu, rozhodl se pomáhat ostatním a zachraňovat tisíce dalších životů. Na základě čeho byl tak silně přesvědčen?
Minulý rok přetiskl časopis International Journal of Epidemiology průlomový článek z 50. let, jenž začíná tímto šokujícím prohlášením: „U obyvatelstva africké Ugandy onemocnění srdce téměř neexistují.“ Náš zabiják číslo jedna u nich téměř neexistuje?! Co jedli? Místní banány, sladké brambory, zeleninu, kukuřici, proso, dýně, rajčata. A „zelenou listovou zeleninu tady jedí všichni.“ A bílkoviny přijímají téměř výhradně z rostlinných zdrojů, jak dokazovaly hladiny jejich cholesterolu, které jsou podobné těm, jaké mají i u nás lidé, kteří se stravují rostlinnou stravou. Kromě účinků stravy a (nízké) hladiny cholesterolu v krvi výzkumníci nemohli přijít na žádné jiné důvody, proč u nich neexistují srdeční onemocnění.
Padesát let staré poznatky jsou dnes stále stejně důležité. Ukázaly, že strava je klíčem, pozměnitelným, prokazatelným a velmi známým rizikovým faktorem pro vznik infarktu. „Aniž byste museli připomínat nekončící románovou zápletku,“ týkající se „dosud neobjevených rizikových faktorů.“ Tyto poznatky jsou v kontrastu s poněkud zoufalým hledáním dalších rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob v posledních desetiletích. Jediný rizikový faktor, který potřebujeme – cholesterol – známe už 50 let. A s ním můžeme něco dělat.
Šéfredaktorka časopisu American Journal of Cardiology letos uvedla, že podle ní jediný rizikový faktor, který stačí pro vznik aterosklerotických plátů, našeho zabijáka číslo jedna, je cholesterol. Jedná se o zvýšený LDL, též známý jako „špatný“ cholesterol v krvi. Pokud chceme snížit hladinu LDL cholesterolu, musíme snížit příjem následujících tří věcí: trans tuků (ty najdeme obecně v nezdravých a v živočišných potravinách), nasycených tuků (nacházejících se převážně v živočišných potravinách), a cholesterolu v potravě (nacházejícího se výhradně v živočišných potravinách).
Redakce časopisu dohledala dr. Shapera, kterému je nyní 97 let, a zeptala se ho na jeho osobní názor na tuto přelomovou studii, kterou před více než půl stoletím provedl právě on. Řekl, že je sice skvělé si myslet, že jeho článek skutečně pomohl a přístup ke stravě se v posledních letech opravdu mění. Nicméně, k jeho osobnímu překvapení a zklamání, „stále chybí hluboká odevzdanost hypotéze o vlivu diety na srdce“. „Je tak pravděpodobné, že ateroskleróza a její komplikace nás budou pronásledovat i během příštího půlstoletí.“
Co zjistil, je, že onemocnění srdce může být volbou. Stejně jako zubní kazy. Pokud se podíváme na zuby lidí, kteří žili tisíce let před vynálezem zubního kartáčku, zjistíme, že neměli v podstatě žádné kazy. V životě si nečistili zuby, neznali žádný Listerine, mezizubní kartáček ani ústní sprchu. Přesto neměli kazy. To proto, že tehdy ještě nebyly vynalezené sladkosti. Proč mají lidé kazy i přesto, že vědí, že jim můžeme předejít stravou? Je to jednoduché. Protože potěšení, které lidé mají z dezertu, je pro ně důležitější než nepohodlí a následný účet u zubaře. A to je v pořádku!
Podívejte se! Dokud lidé chápou následky svých činů, co já s tím jako lékař můžu dělat? Pokud jste dospělí a rozhodnete se, že přínosy převáží nad riziky pro vás a vaši rodinu, pak do toho jděte. Já si třeba občas taky něco dopřeji… (Mám dobrého zubaře.)
Ale co když místo plaku na zubech jde o plak, který se vytváří v našich tepnách? Další choroba, které lze předejít změnou stravy.
Jaké jsou následky pro vás a vaši rodinu? Teď už nehovoříme jen o odstraňování zubního kamene. Teď mluvíme o životě a smrti. Nejpravděpodobnějším důvodem, že náš blízký zemře, je ve většině případů onemocnění srdce. Zůstává na každém z nás, abychom se rozhodli sami, co chceme jíst a jak chceme žít – ale měli bychom tato rozhodnutí činit vědomě. Je třeba vzdělávat se v tom, jaké důsledky mají naše činy.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- W. A. Thomas, J. N. P. Davies, R. M. O'Neal, A. A. Dimakulangan. Incidence of myocardial infarction correlated with venous and pulmonary thrombosis and embolism. A geographic study based on autopsies in Uganda. East Africa and St. Louis, U.S.A. Am J Cardiol. 1960 5(1):41 - 47.
- A. G. Shaper, K. W. Jones. Serum-cholesterol, diet, and coronary heart-disease in Africans and Asians in Uganda: 1959. Int J Epidemiol. 2012 41(5):1221 - 1225.
- P. J. Stoy. Dental Disease and Civilisation. Ulster Med J. 1951 20(2):144–158.
- H. zur Hausen. Red meat consumption and cancer: Reasons to suspect involvement of bovine infectious factors in colorectal cancer. Int. J. Cancer 2012 130(11):2475 - 2483.
- I. Levin. III. The Study of the Etiology of Cancer Based on Clinical Statistics. Ann Surg. 1910 51(6):768–781.
- T. Tarver. The Chronic Disease Food Remedy. Food Technol. 2012 66(10):22-31.
- D. P. Burkitt. Western diseases and their emergence related to diet. S. Afr. Med. J. 1982 61(26):1013 - 1015
- N. Temple, D. Burkitt. Towards a new system of health: the challenge of Western disease. J Community Health. 1993 18(1):37-47.
- D. Burkitt. Are our commonest diseases preventable? Pharos Alpha Omega Alpha Honor Med Soc. 1991 54(1):19 - 21.
- J. F. Brock, H. Gordon. Ischaemic Heart Disease in African Populations. Postgrad Med J 1959 35(402):223-232.
- J. Higginson, W. J. Pepler. Fat Intake, Serum Cholesterol Concentration, and Atherosclerosis in the South African Bantu. Part II. Atherosclerosis and Coronary Artery Disease J Clin Invest. 1954 33(10):1358–1365.
- D. Burkitt. An approach to the reduction of the most common Western cancers. The failure of therapy to reduce disease. Arch Surg. 1991 126(3):345 - 347.
- W. Martin. Nathan Pritikin and atheroma. Med Hypotheses. 1991 36(3):181 - 182.
- N. R. Poulter, N. Chaturvedi. Commentary: Shaper and Jones, 'serum-cholesterol, diet and coronary heart-disease in Africans and Asians in Uganda': 50-Year-old findings only need interpretational fine tuning to come up to speed!. Int J Epidemiol. 2012 41(5):1228 - 1230.
- A. G. Shaper. Commentary: Personal reflection on 'serum-cholesterol, diet and coronary heart-disease in Africans and Asians in Uganda'. Int J Epidemiol. 2012 41(5):1225 - 1228.
- M.M. Benjamin, W.C. Roberts. Facts and principles learned at the 39th Annual Williamsburg Conference on Heart Disease. Proc (Bayl Univ Med Cent). 2013 26(2): 124–136.
- D.P. Burkitt. The Etiological Significance of Related Diseases. Can Fam Physician. 1976; 22: 63, 65, 67, 69, 71.
Images thanks to Sappymoosetree via flickr