Jak jinak můžeme rozhodovat o zdraví svém a členů své rodiny, než na základě bilance nejlepších dostupných důkazů? Nejnovější metaanalýza sdružující data z více než tuctu studií zahrnujících přes 300 000 lidí nám ukazuje, že existuje přímá úměra mezi množstvím konzumovaných vajec a rizikem kardiovaskulárních onemocnění a také cukrovky. To ještě neznamená, že každá jednotlivá studie prokázala škodlivost vajec. I když důkazy jako celek poukazují na jejich škodlivost, vaječný průmysl si může klidně vybrat jen ty studie, které se mu hodí. Některé totiž neprokázaly zjevnou škodlivost. Jestliže jsou vejce škodlivá, proč tedy všechny studie o srdečním onemocnění a konzumaci vajec neprokázaly znatelný škodlivý účinek? Může to mít co do činění s konceptem „nemocné populace“ od Geoffryho Rose. Pokud je celá populace nemocná, pak škála „zdraví“ nemusí být dostatečná široká na to, aby odhalila významnou spojitost (třeba mezi konzumací vajec a nemocností). Nechte mě to vysvětlit. Jedná se o jeden z nejslavnějších vědeckých článků na téma preventivní medicíny, který kdy byl napsán. Měli by si ho přečíst všichni studenti lékařství. Představte si, že všichni lidé kouří 20 cigaret denně. Pokud všichni kouří, pak všechny klinické studie, případové studie a kohortní studie dospějí k závěru, že rakovina plic je genetickým onemocněním. A v jistém smyslu by to bylo pravdivé. Někteří kuřáci dostanou rakovinu; jiní kouří celý svůj život a nedostanou ji. Jenže kdyby všichni lidé kouřili, nikdy bychom nezjistili, že kuřáctví je rizikový faktor rakoviny. Naštěstí v případě cigaret a rakoviny plic to bylo tak, že původní studie na obyvatelstvu obsahovaly stejný počet kuřáků a nekuřáků. Za této situace studie mohou rozpoznat hlavní rizikový faktor. Ale co takový cholesterol. Zde jsou hladiny cholesterolu u lidí bez srdečního onemocnění naměřené ve slavné studii Framingham Heart Study. A tady jsou hladiny cholesterolu u těch, kteří měli srdeční onemocnění. Nejsou moc rozdílné, protože prakticky všechny naměřené hodnoty byly příliš vysoké. Je to podobné jako v případě, že by všichni kouřili. Krutou pravdou je to, že dokonce i člověk s „nízkým“ rizikem srdečního onemocnění na něj nejspíše zemře. Ve skutečnosti je každý, kdo jí standardní západní stravu, jedincem vysoce ohroženým srdečním onemocněním. V tak nemocné populaci, jako je ta naše, kde skoro každý konzumuje spoustu nasyceného tuku a cholesterolu, nám přidání dalších nasycených tuků a cholesterolu ve formě vajec může pouze změnit ošklivou vyhlídku v podobě pravděpodobného úmrtí na srdeční onemocnění na jinou ošklivou vyhlídku: stále pravděpodobné úmrtí na to stejné. Takže když federální pokyny říkají, že potřebujeme opravdu omezit příjem cholesterolu ze stravy, zvláště pokud máme vysoké riziko onemocnění srdce, musíme si uvědomit, že téměř všichni Američané, kteří se dožijí středního věku, mají vysoké riziko úmrtí na srdeční onemocnění. Je to naše nejčastější příčina úmrtí. Dvacetiletý muž může mít pocit, že je v pořádku kouřit a jíst vaječné žloutky, protože srdeční infarkt ho čeká až tak za 45 let. Proč bychom však chtěli urychlit tvorbu aterosklerotického plaku a dostat infarkt dříve? Přestat konzumovat vaječné žloutky po prodělání infarktu by bylo jako přestat kouřit po diagnóze rakoviny plic. Dokonce i riziko rakoviny z kouření cigaret má svou horní ustálenou hladinu. Ať už kouříme po dobu 25 let nebo 35 let, naše riziko rakoviny plic může být přibližně stejné: sice opravdu vysoké, ale zhruba stejné. Takže zástupci tabákového průmyslu by mohli někomu, kdo kouří většinu svého života, pro posledních 25 let jeho života radit bez toho, že by lhali: „Nepřestávejte kouřit, nedělejte si starosti, i když nepřestanete, riziko rakoviny plic nebude stoupat.“ Protože se jim to však hodí, nezmíní už, že člověk má již nyní riziko velmi vysoké a kdyby s kouřením přestal, riziko by výrazně pokleslo. Stejným způsobem může vaječný průmysl navrhnout studii o tom, že přidáním vajec do jídelníčku riziko příliš nezměníme. Opět přitom opomenou tu důležitou informaci. Představte si například, že byste vybrali člověka opilého namol, a nalili mu panáka whisky. U někoho již silně opilého by to opilost příliš neovlivnilo. U abstinenta by však několik panáků mohlo mít značný účinek. Je to tedy podobné, jako by výrobci alkoholu nad skupinou opilců prohlašovali: „Vidíte, několik panáků, ale žádná velká reakce.“ To však neznamená, že není lepší být střízlivý. Namísto přechodu od vysokého rizika k vysokému riziku, je lepší dostat se k nízkému nebo žádnému.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

alkohol / alternativní medicína / cholesterol / cukrovka / Framinghamská studie / kardiovaskulární onemocnění / kouření / LDL cholesterol / medicína životního stylu / nasycené tuky / prediabetes / rakovina / rakovina plic / srdeční onemocnění / standardní strava / vejce / výživová doporučení / zdravé srdce