Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Kognitivní stimulace, hudební terapie a kryostimulace ke zlepšení kognitivních funkcí
Jaké výsledky přinesla analýza běžných přístupů k prevenci a léčbě demence, které nejsou založeny na lécích, doplňcích stravy a životním stylu?
Ve své knize „Jak nestárnout“ rozebírám roli léků a doplňků stravy a soustředím se na stravu a úpravu životosprávy pro prevenci a léčbu kognitivního úpadku. Existuje však několik běžných způsobů nezahrnujících léky, doplňky ani změnu životosprávy, a přesto určených k léčbě demence. Například kognitivní stimulační terapie, která obvykle zahrnuje skupinové aktivity a sociální interakci. Bylo provedeno nejméně 44 randomizovaných kontrolovaných studií kognitivní stimulace zahrnujících tisíce účastníků. Za anglickou zkratkou ADAS-Cog najdeme vyhodnocovací škálu Alzheimerovy nemoci pro kognitivní funkce. ADAS-Cog je nejčastěji používaným měřítkem kognice v klinických studiích léčby demence. Klinicky relevantní zlepšení je často definováno jako redukce o čtyři a více bodů na stupnici ADAS-Cog. Naneštěstí útlum kognitivního úpadku ve většině studií kognitivní stimulace dosahoval v průměru jen dvou bodů.
Mohli byste namítnout, že jakékoliv zlepšení je lepší než nic, ale naneštěstí kognitivní účinky terapie zjevně nepůsobí obecně a nepřináší pomoc v každodenních situacích. Můžeme lidi vycvičit, aby se jim vedlo lépe v počítačové hře procvičující mozek, ale to se nutně neprojeví zlepšením v jiných oblastech. Navíc jsou tato malá zlepšení dočasná.
Jakmile je období intervence ukončeno, vypadá to, že nepřetrvají. Ačkoliv kognitivní stimulační terapie možná nemá významný celkový vliv na kvalitu života, každá skupinová terapie prokazatelně zlepšuje psychickou pohodu. Jsme sociální tvorové, proto je socializace důležitá pro duševní zdraví po celý náš život. Nemáme však dostatek důkazů, že by mohla zlepšit kognitivní dysfunkci nebo jí zabránit. Demence je spojená se sociální izolací, ale možná jde o reverzní příčinnost, kdy demence vede k úbytku socializace, nikoliv naopak.
Stejný problém vyvstává neustále s lidmi propagujícími mentální stimulaci v duchu „co se nepoužívá, to zakrní“ k zabránění kognitivnímu úpadku. Například tento posudek v odborně recenzovaném časopise o stárnutí nadnesl, že „když člověk luští křížovky čtyřikrát týdně, může zmenšit své riziko demence o 47 %.“ Ano, pravidelné luštění křížovek je spojeno s nižším následným rizikem demence, ale není pravděpodobnější, že lidé na pokraji diagnostikování demence mají menší pravděpodobnost, že budou luštit křížovky, v důsledku upadajících kognitivních schopností?
Muzikoterapie představuje podobný případ, zlepšuje psychickou pohodu bez toho, aby nutně ovlivnila kognici. Dokonce i v pozdních stádiích demence, kdy je ztracena verbální komunikace, si lidé mohou užívat hudbu. Nezdá se však, že by to zlepšovalo funkci mozku. Většina (pět ze sedmi) metaanalýz z více než 40 intervenčních klinických studií muzikoterapie na lidech s demencí nenalezla kognitivní přínosy. A těch pár studií, které ano, zjistily, že účinek byl krátkodobý a zmizel po jednom až třech měsících. Třebaže je kognice nezměněna, hudba stále může mít příznivé účinky z hlediska redukce podráždění a zlepšení nálady a socializace.
Jedna z nejpodivnějších terapií, na které jsem narazil, je kryoterapie, také známá jako kryostimulace. Lidé s malým kognitivním nedostatkem randomizovaní ke krátkodobému vystavení extrémně nízkým teplotám pocítili přechodné zlepšení všeobecné kognitivní funkce (které nebylo zjevné již dva týdny po ukončení denní terapie). Účastníci v kraťasech a tričku byli vystaveni teplotám -50 stupňů Celsia po dobu dvou minut. Ne, počkat, to byla placebo kontrolní skupina vystavena „nekryogenním“ teplotám. Jakému chladu byla vystavena pokusná skupina? Dvě minuty až v -135 stupních Celsia.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org