Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Kolik mikroplastu se nachází v rybím filé?
Kolik plastových částeček najdeme v porci samotného rybího svalu?
Mikroplastické znečištění našich vod nemusí představovat hrozbu pouze pro mořské ekosystémy, ale také pro lidské zdraví. Je zřejmé, že jsme vystavováni mikroplastovému znečištění z mořských plodů, což může představovat riziko pro bezpečnost našich potravin, jsou však některé mořské plody méně kontaminované než jiné?
První zveřejněná studie se zaměřila na měkkýše. Když sníte průměrně velkou porci měkkýšů, sníte okolo 90 plastových částeček, zatímco průměrná porce ústřic může obsahovat jen zhruba okolo 50 částic. Výsledné množství pozřených plastových částic za rok může pro evropské konzumenty mlžů a korýšů činit 11 000 kusů. Zatím však nevíme, jaké riziko by pro lidi toto množství představovalo. Pochopitelně se vzhledem k odolnosti plastů počet mikročástic plastů ve vodě bude jen navyšovat.
Je nevyhnutelné, aby lidé konzumující mořské plody vždy nepozřeli zároveň alespoň nějaké menší množství mikroplastů, zejména tehdy, když jedí celého živočicha, což platí pro mušle, ústřice a malé ryby (třeba sardinky)? To jsme zjistili teprve nedávno. Kontaminace mikroplasty a mezoplasty (což jsou kousky větší než 1 milimetr). Zkoumali 20 značek konzervovaných sardinek ze 13 různých zemí a 4 kontinentů. Částice plastu našli jenom v každém pátém testovaném vzorku. Rozdíly by mohly být vysvětleny nedokonalým vykucháním u kontaminovaných vzorků ryb. Přinejmenším u savců však pozřené mikročástice plastu mohou proniknout skrze střevní stěnu a proudit pak celým tělem. Mohou dokonce překonat placentární bariéru. Dostávají se tedy mikroplasty až do svaloviny ryb, například do rybího filé? Pojďme to zjistit.
Pokud porovnáte množství plastů ve vykuchané rybě, tedy ve svalovině, s množstvím v rybích orgánech, zjistíte, že někdy maso překvapivě obsahuje více mikroplastů než vykuchané orgány. To zdůrazňuje možnost, že kuchání není nezbytně účinným krokem k eliminaci rizika z příjmu mikroplastů spotřebitelem. Mikroplasty všech „barev, tvarů a velikostí byly nalezeny ve všech zkoumaných vzorcích rybí svaloviny.“ Takže se plasty skutečně dostávají až do masa. Průměrný příjem mikroplastů z konzumace zploštělce, kanice, krevety, kambaly nebo barakudy může být na 1 porci o velikosti 300 gramů v řádu stovek částic, případně desítek částic u dětské porce s 56 gramy. Kromě problému s plastem samotným jde i o to, že částice plastu mohou uvolňovat pohlcené znečišťující látky z vody, například PCB. Mohou také uvolňovat chemické přídatné látky plastů, například BPA. To vše dohromady může vést k narušení hormonálního systému, riziku rakoviny a poškození DNA. Proto, ačkoliv neexistuje žádná standardizovaná tolerovatelná dávka pro požití mikroplastů, stejně jako nemáme informace o přesné toxicitě různých plastů v lidském těle, může každotýdenní konzumace těchto druhů ryb představovat ohrožení zdraví spotřebitelů, zejména zranitelných skupin, včetně těhotných a kojících žen a dětí.
V USA byl antropogenní odpad, tedy umělé materiály vyrobené člověkem, nalezen ve čtvrtině testovaných kusů ryb, ve dvou třetinách všech testovaných druhů ryb a jedné třetině jednotlivých vzorků měkkýšů. Na tom jsme si názorně ukázali, že umělé materiály pronikly do vodního potravinového řetězce a prostřednictvím mořských plodů až k člověku. Protože je tento odpad spojen s celým koktejlem znečišťujících látek, potvrzuje se nám tím obava, že „odpad může tyto chemikálie přenášet do těla člověka prostřednictvím stravy obsahující ryby a měkkýše. Tím vystávají důležité otázky ohledně bioakumulace a biomagnifikace chemických látek a důsledků pro lidské zdraví.“ V této studii byly zahrnuty i jiné druhy odpadů než plasty, například pěny, fólie a vlákna. My však nyní víme, že pozření mikroplastů se zdá být rozšířeným a všudypřítomným fenoménem u řady komerčně významných druhů měkkýšů, korýšů a ryb.
Možnost, že lidé, jakožto vrcholní predátoři, konzumují mikroplasty v podobě zamořených mořských plodů, je velmi reálná. Je zapotřebí vzít v úvahu zdravotní důsledky konzumace těchto živočichů. „Navzdory existenci značných nejistot a neznámých proměnných už teď může situace naléhavě vyžadovat provedení urychlených kroků k identifikaci, regulaci a případně i eliminaci klíčových zdrojů mikroplastů ještě předtím, než se vůbec dostanou do našich oceánů.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Sharma S, Chatterjee S. Microplastic pollution, a threat to marine ecosystem and human health: a short review. Environ Sci Pollut Res Int. 2017;24(27):21530-21547.
- Vandermeersch G, Van cauwenberghe L, Janssen CR, et al. A critical view on microplastic quantification in aquatic organisms. Environ Res. 2015;143(Pt B):46-55.
- Van cauwenberghe L, Janssen CR. Microplastics in bivalves cultured for human consumption. Environ Pollut. 2014;193:65-70.
- Akhbarizadeh R, Moore F, Keshavarzi B. Investigating a probable relationship between microplastics and potentially toxic elements in fish muscles from northeast of Persian Gulf. Environ Pollut. 2018;232:154-163.
- Karami A, Golieskardi A, Choo CK, Larat V, Karbalaei S, Salamatinia B. Microplastic and mesoplastic contamination in canned sardines and sprats. Sci Total Environ. 2018;612:1380-1386.
- Rochman CM, Tahir A, Williams SL, et al. Anthropogenic debris in seafood: Plastic debris and fibers from textiles in fish and bivalves sold for human consumption. Sci Rep. 2015;5:14340.
- Santillo D, Miller K, Johnston P. Microplastics as contaminants in commercially important seafood species. Integr Environ Assess Manag. 2017;13(3):516-521.
- Karami A, Golieskardi A, Ho YB, Larat V, Salamatinia B. Microplastics in eviscerated flesh and excised organs of dried fish. Scientific Reports. 2017;7(1). doi:10.1038/s41598-017-05828-6
Image credit: Oregon State University via flickr. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video