Již jsem hovořil o tom, jak mobilní telefony mohou ovlivňovat funkci mozku i jak mohou mobilní telefony a Wi-Fi ovlivňovat plodnost mužů. Jak je to s účinky Wi-Fi na funkci mozku? Možná existence kognitivních účinků těchto typů radiofrekvenčních energií je jednou z nejspornějších diskuzí, která je součástí věčně sporné otázky, jestli mají vůbec nějaké dopady na zdraví. Wi-Fi bylo nazváno neřízeným globálním experimentem se zdravím lidstva. Zjištění účinků radiofrekvenčních polí získalo nyní na důležitosti tím, že Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně prohlásila záření z mobilních telefonů za možný lidský karcinogen kvůli důkazům o riziku mozkových nádorů. Ale jejich rozhodnutí nemá přímý vliv na problematiku případných zdravotních dopadů Wi-Fi, protože intenzita těchto dvou záření je velmi odlišná. Wi-Fi vás za běžných okolností vystaví 100x menšímu záření než mobilní telefony. Jestli má přesto nějaké účinky, to nám pomůže odhalit jedině řádné testování. Může Wi-Fi ovlivnit funkci mozku? Dosud bylo zveřejněno více než 100 studií o účincích těchto druhů emisí na lidské mozkové vlny, jejichž podobu měřili pomocí EEG. Zatímco výsledky jsou smíšené, poměrně konzistentním zjištěním je, že dokonce i krátké vystavení Wi-Fi v oblasti hlavy může způsobit malé, ale statisticky významné změny v EEG u odpočívajících a spících osob. Tento účinek potvrzuje většina zdravotnických organizací. Otázkou však je, jak s těmito informacemi vlastně naložit. Například odborný posudek sponzorovaný evropským řídícím orgánem dospěl k závěru, že význam těchto malých změn zůstává nejasný a nevíme, jak k tomu vlastně vůbec dochází. Někteří přišli s návrhem, že za tím může být samotný nástroj použitý při testu. Údajně by EEG dráty mohly sloužit jako antény, které svedou vlny přímo do mozku. V podstatě by se tak mohly podílet na změnách, které výzkumníci chtěli měřit. Ať tak či onak, v případě Wi-Fi nepozorujeme stejný neurokognitivní účinek jako v případě mobilních telefonů. Nebyly například zjištěny žádné rozdíly v reakční době nebo čase, po jakou lidé udrželi pozornost. Testované Wi-Fi sice mělo 2,4 gigahertz, nicméně jestli je v tom vůbec nějaký rozdíl, očekávali bychom od novějšího 5 Ghz Wi-Fi spíše menší vystavení záření, protože má menší hloubku průniku. Chceme-li být přesní, člověk přilepený k obrazovce mobilního telefonu nebo tabletu po celý den může klidně zažít celou řadu neurokognitivních účinků technologie na tělo. Není to však zářením, ale tím, že (a jak) tuto technologii používá. Zajímavé je, že máme celou řadu vědeckých dokumentů o zdravotních důsledcích používání nových technologií u mladých lidí, nicméně problém představuje právě obsah, který díky ní sledují. Doposud mladí lidé neměli nikdy tak lehce na dosah natolik sexuálně explicitní obsah, jako v dnešní době. Musíme se sami sebe jako společnosti ptát: Jaký to na ně může mít dopad? Dívky a chlapci jsou vystaveni „kolosálnímu“ množství digitálních médií na chytrých telefonech, které dělají přístup k pornografickému materiálu až příliš lehký, levný a anonymní. Už nejsou omezeni jen na své domovy a pokoje, mladí lidé nyní mohou sledovat pornografii ve škole a na veřejnosti. Dělí je od toho už jen dotek tlačítka. Výzkumníci teprve nyní začali sestavovat výčet účinků, které to může mít na postoje a chování mladých lidí. Většina dnešních studentů vysokých škol uvádí, že pornografii viděli už jako nezletilí, tedy před dovršením 18 let. Z celkového počtu 1 500 dotazovaných vysokoškolských chlapců drtivá většina přiznala, že sleduje na internetu pornografii. Téměř každý třetí tomu pak věnoval pokaždé více než hodinu. Co se tím naše nová generace mužů učí? Výzkumníci shlédli a zanalyzovali obsah 400 videí z nejpopulárnějších internetových pornografických stránek. Více než třetina videí zobrazovala projevy fyzického násilí na ženách, například umlčování roubíkem nebo škrcení. Vede však sledování takovýchto videí k sexuálně agresivnímu chování? Vědci sledovali 1 500 dětí ve věku 10-15 let po dobu několika let, aby zjistili, jestli existuje vazba mezi záměrným sledováním takového obsahu a projevy sexuálně agresivního chování (sexuální násilí) později v životě. Zjistili, že sledování násilné pornografie předpovídalo až 6x vyšší pravděpodobnost sexuální agrese v budoucnosti. Tuto agresi hlásili sami účastníci. Otázkou samozřejmě je, co z toho přišlo jako první? Hlavním problémem při interpretaci výzkumu tohoto typu je to, že dospívající mající sklony k tomuto druhu chování jsou zároveň stejní lidé, kteří pravděpodobně tento materiál napřed vyhledávali na internetu. Není tedy možné říci, jestli jde o vztah příčiny a následku. Jako rodiče můžeme udělat jedině to, že své děti budeme bedlivě sledovat, jak nejlépe to dokážeme.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credits: Thuglas via wikipedia and Andres Urena via unsplash. Images have been modified. Motion graphics by Avocado Video

děti / karcinogeny / kognice / mobily / mozkové nádory / neplodnost / plodnost / sexuální zdraví / Světová zdravotnická organizace / wi-fi / záření / zdravý mozek