Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Konzumace ryb a sebevraždy
Obsah rtuti v rybách by mohl pomoci vysvětlit spojitost mezi konzumací ryb a duševními poruchami, depresí a sebevraždou.
Deprese je vážná a častá duševní porucha, která stojí za většinou sebevražd, ale jak jsem už vysvětlil dříve, příjem ovoce, zeleniny a přirozeně se vyskytujících antioxidantů má ochranný účinek proti depresi, takže vědci došli k závěru, že by možná bylo možné depresi zabránit nebo zmírnit její nežádoucí působení na člověka změnou stravy.
Ale ne tak rychle. Jednalo se o průřezovou studii, která ukazovala jen snímek v čase, takže nevíme, jestli jsou špatné stravovací návyky příčinou deprese anebo jestli je to naopak: deprese způsobuje, že se špatně stravujeme. Deprese, a dokonce i její léčba, může ovlivnit chuť k jídlu a příjem stravy. Je možné, že lidé, kteří se cítí špatně, prostě jen špatně jí, místo, aby to bylo naopak.
Tato prospektivní studie sledovala po dobu 6 let lidi, kteří na jejím začátku neměli depresi. Vědci zjistili, že vyšší obsah karotenoidu v krvi (tento parametr je považován za dobrý ukazatel přijmu ovoce a zeleniny), byl spojen s nižším rizikem vzniku deprese, a to o 28 %. Výzkumníci tedy došli k závěru, že nízké hladiny těchto zdraví prospěšných fytonutrientů mohou předpovídat výskyt nových depresivních příznaků.
Ale co sebevražda? Každý rok si na světě vezme život milion lidí. V tomto porovnání evropských zemí mělo Řecko nejnižší výskyt sebevražd. Možná za to může příjemné počasí, třeba to ale má i něco společného se stravou. 10 000 lidí bylo sledováno roky. Ti, kteří jedli středomořskou stravu, měli menší pravděpodobnost, že u nich bude diagnostikována deprese. Jaký výživový faktor měl tento ochranný vliv? Nebylo to červené víno ani ryby. Za protektivní účinek mohla konzumace ovoce, ořechů, fazolí a vyšší příjem rostlinných tuků oproti živočišným. Jako negativní, tedy spojená s vyšším rizikem sebevraždy, se projevila konzumace mléčných výrobků a masa.
Podobný protektivní účinek byl prokázán v Japonsku, kde byl vysoký příjem zeleniny, ovoce, hub a sójových výrobků spojen se sníženým výskytem příznaků deprese. Ochranný účinek nebyl dán vysokým příjmem mořských plodů. 100 000 japonských mužů a žen bylo sledováno po dobu až 10 let; vědci však nenašli žádný důkaz o ochranném účinku zvýšeného příjmu ryb nebo omega-3 s dlouhým řetězcem EPA a DHA proti sebevraždě. Ve skutečnosti bylo zjištěno významně vyšší riziko sebevraždy u mužů abstinentů, kteří měli vysoký příjem omega-3 z mořských plodů.
Mohlo jít o náhodu, podobné výsledky však byly zjištěny i ve Středomoří. Pokud je spotřeba ryb vysoká a poté ještě naroste, projeví se to zvýšeným rizikem duševních poruch.
Jedním z možných vysvětlení může být obsah rtuti v rybách. Hromadění sloučenin rtuti může zvyšovat riziko deprese. Víme, že rtuť v rybách může způsobit neurologická poškození, jako například negativní účinky na Alzheimerovu chorobu, ztrátu paměti, autismus a stejně tak depresi. Takže zvýšené riziko sebevraždy u lidí, kteří mají vysoký příjem ryb, může být způsobeno škodlivými účinky rtuti v rybách.
Velká kohortová (skupinová) studie z Harvardu došla k podobným výsledkům, stovky tisíc lidí byly sledovány až 20 let a nebylo zjištěno, že by užívání rybího oleje nebo konzumace ryb snižovaly riziko sebevraždy, naopak byla dokonce pozorována tendence směrem k ještě častějším sebevraždám.
A co kdybychom jimi depresi léčili? Ani EPA, ani DHA nepřekonaly účinek cukrových tabletek, přičemž to samé můžeme říct, když se podíváme celkově na všechny provedené studie k dnešnímu dni. Dříve jsme si mysleli, že konzumace doplňků s omega-3 je prospěšná, ale několik nedávných studií ukazuje spíše opak. Ukazuje se, že téměř všechny pozitivní účinky na léčbu, které jsme měli možnost vidět v odborné literatuře, byly způsobeny předpojatostí studií, tedy tím, že ty studie, které pozitivní vliv neprokázaly, většinou ani nebyly publikovány, a tak všichni viděli jen spoustu pozitivních studií – ale jen proto, že spousta těch negativních byla pohřbena.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Fruit, vegetable, and antioxidant intakes are lower in older adults with depression. M E Payne, S E Steck, R R George, D C Steffens. J Acad Nutr Diet. 2012 Dec;112(12):2022-7.
- Antioxidants as antidepressants: fact or fiction? G Scapagnini, S Davinelli, F Drago, A De Lorenzo, G Oriani. Antioxidants as antidepressants: fact or fiction? CNS Drugs. 2012 Jun 1;26(6):477-90.
- The relationship between plasma carotenoids and depressive symptoms in older persons. Y Milaneschi, S Bandinelli, B W Pennix, A M Corsi, F Lauretani, R Vazzana, R D Semba, J M Guralnik, L Ferrucci. World J Biol Psychiatry. 2012 Dec;13(8):588-98.
- A systematic review and meta-analysis of dietary patterns and depression in community-dwelling adults. J S Lai, S Hiles, A Bisquera, A J Hure, M McEvoy, J Attai. Am J Clin Nutr. 2014 Jan;99(1):181-97.
- Dietary patterns and depressive symptoms among Japanese men and women. A Nanri, Y Kumura, Y Matsushita, M Ohta, M Sato, N Mishima, S Sasaki, T Mizoue. Eur J Clin Nutr. 2010 Aug;64(8):832-9.
- Association of the Mediterranean dietary pattern with the incidence of depression: the Seguimiento Universidad de Navarra/University of Navarra follow-up (SUN) cohort. A Sanchez-Villegas, M Delgado-Rodriguez, A Alonso, J Schlatter, F Lahortiga, L Serra Majem, M A Martinez-Gonzalez. Arch Gen Psychiatry. 2009 Oct;66(10):1090-8.
- A double-blind, randomized controlled clinical trial comparing eicosapentaenoic acid versus docosahexaenoic acid for depression. D Mischolon, A A Nierenberg, P J Schettler, B L Kinkead, K Fehling, M A Martinson, M Hyman Rapaport. J Clin Psychiatry. 2015 Jan;76(1):54-61.
- Long chain n-3 fatty acids intake, fish consumption and suicide in a cohort of Japanese men and women--the Japan Public Health Center-based (JPHC) prospective study. K Poudel-Tandukar, A Nanri, M Iwasaki, T Mizoue, Y Matsushita, Y Takahashi, M Noda, M Inoue, S Tsugane, Japan Public Health Center-based Prospective Study Group. J Affect Disord. 2011 Mar;129(1-3):282-8.
- Suicide mortality in relation to dietary intake of n-3 and n-6 polyunsaturated fatty acids and fish: equivocal findings from 3 large US cohort studies. A C Tsai, M Lucas, O I Okereke, E J O’Reilly, F Mirzaei, I Kawachi, A Ascherio, W C Willet. Am J Epidemiol. 2014 Jun 15;179(12):1458-66.
- Long chain omega-3 fatty acids intake, fish consumption and mental disorders in the SUN cohort study. A Sanchez-Villegas, P Henriquez, A Figueiras, F Ortuno, F Lahortiga, M A Martinez-Gonzalez. Eur J Nutr. 2007 Sep;46(6):337-46.
- Omega-3 fatty acids for the treatment of depression: systematic review and meta-analysis. M H Bloch, J Hannestad. Mol Psychiatry. 2012 Dec;17(12):1272-82.
- Suicide mortality in the European Union. P Chishti, D H Stone, P Corcoran, E Williamson, E Petridou, EUROSAVE Working Group. Eur J Public Health. 2003 Jun;13(2):108-14.
Images thanks to Jared Keener via Flickr.