Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Konzumace ryb v souvislosti se zmenšováním mozku
Vystavení rtuti během těhotenství zřejmě ovlivňuje vývoj mozku plodu, což dokládá menší velikost mozku novorozence.
Všechny ryby obsahují malé množství methylrtuti, nejjedovatější formy rtuti, a konzumace rybího masa je jejím hlavním zdrojem. Už víme, že vystavení se rtuti prostřednictvím konzumace ryb, a to dokonce i pokud se vejdeme do vládou povolených bezpečných limitů, může negativně ovlivnit neurologický vývoj dětí, a také jejich chování. A vystavení se vysokému množství rtuti může způsobit zjevné poškození mozkových struktur, jako je například mikrocefalie, což je porucha projevující se zmenšením mozku. Nevědělo se však, jestli nízká expozice by mohla také ovlivnit velikost mozku. Změna přišla s touto novou studií.
Pitvy naznačují, že rtuť ovlivňuje především vyvíjející se část mozku zvanou mozeček. A tak vědci použili ultrazvuk k tomu, aby změřili velikost mozku u novorozenců matek, které měly vysokou hladinu rtuti v těle v porovnání s kontrolní skupinou žen, které měly její hladinu nízkou. Názorná ukázka.
Srovnání kontrolní skupiny, která měla nízkou hladinu rtuti A zde vidíte ženy s vysokou hladinou rtuti. Kolika plechovkám tuňáku se rovná tato hladina? Tolik rtuti do sebe dostaneme, pokud budeme jíst jednu porci tuňáka v plechovce denně, což je asi půlka plechovky. Takto ovlivní hladiny dvě plechovky za týden. A konzumace jen jedné plechovky takto.
Ženy, v jejichž tělech byla ultrazvukem mozku zjištěná velká množství rtuti, byly považovány za silně kontaminované, ale dokonce i trocha tuňáka z konzervy jednou za čas může zvýšit hladiny rtuti ještě více. Takže vysoká hladina nebyla ve skutečnosti zas tak vysoká, přesto – co zjistili?
Vědci prokázali, že novorozenci narozeni matkám s vyššími hladinami rtuti, měli mozeček až o 14 % kratší, než ti, jejichž matky měly nižší hladiny rtuti. Dospěli k závěru, že pokud je dítě v prenatálním období vystaveno methylrtuti v množství, které se obvykle považuje za nízké, tak může přesto dojít k negativnímu ovlivnění vývoje mozku. Bylo to prokázáno naměřením menší velikosti mozků novorozenců.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- S. J. Petre, D. K. Sackett, D. D. Aday. Do national advisories serve local consumers: An assessment of mercury in economically important North Carolina fish. J. Environ. Monit. 2012 14(5):1410 - 1416.
- P. Grandjean, J. E. Henriksen, A. L. Choi, M. S. Petersen, C. Dalgaard, F. Nielsen, P. Weihe. Marine food pollutants as a risk factor for hypoinsulinemia and type 2 diabetes. Epidemiology 2011 22(3):410 - 417.
- D.-H. Lee, I.-K. Lee, K. Song, M. Steffes, W. Toscano, B. A. Baker, D. R. Jacobs Jr. A strong dose-response relation between serum concentrations of persistent organic pollutants and diabetes: Results from the National Health and Examination Survey 1999-2002. Diabetes Care. 2006 29(7):1638 - 1644.
- A. Wallin, D. Di Giuseppe, N. Orsini, P. S. Patel, N. G. Forouhi, A. Wolk. Fish consumption, dietary long-chain n-3 fatty acids, and risk of type 2 diabetes: Systematic review and meta-analysis of prospective studies. Diabetes Care. 2012 35(4):918 - 929.
- R. F. White, C. L. Palumbo, D. A. Yurgelun-Todd, K. J. Heaton, P. Weihe, F. Debes, P. Grandjean. Functional MRI approach to developmental methylmercury and polychlorinated biphenyl neurotoxicity. Neurotoxicology 2011 32(6):975 - 980.
- D. A. Axelrad, D. C. Bellinger, L. M. Ryan, T. J. Woodruff. Dose-response relationship of prenatal mercury exposure and IQ: An integrative analysis of epidemiologic data. Environ. Health Perspect. 2007 115(4):609 - 615.
- E. Oken, A. L. Choi, M. R. Karagas, K. Mariën, C. M. Rheinberger, R. Schoeny, E. Sunderland, S. Korrick. Which fish should I eat? Perspectives influencing fish consumption choices. Environ. Health Perspect. 2012 120(6):790 - 798.
- I. B. Cace, A. Milardovic, I. Prpic, R. Krajina, O. Petrovic, P. Vukelic, Z. Spiric, M. Horvat, D. Mazej, J. Snoj. Relationship between the prenatal exposure to low-level of mercury and the size of a newborn's cerebellum. Med. Hypotheses 2011 76(4):514 - 516.
- M. R. Karagas, A. L. Choi, E. Oken, M. Horvat, R. Schoeny, E. Kamai, W. Cowell, P. Grandjean, S. Korrick. Evidence on the human health effects of low-level methylmercury exposure. Environ. Health Perspect. 2012 120(6):799 - 806.
- . J. Strain, P. W. Davidson, M. P. Bonham, E. M. Duffy, A. Stokes-Riner, S. W. Thurston, J. M. W. Wallace, P. J. Robson, C. F. Shamlaye, L. A. Georger, J. Sloane-Reeves, E. Cernichiari, R. L. Canfield, C. Cox, L. S. Huang, J. Janciuras, G. J. Myers, T. W. Clarkson. Associations of maternal long-chain polyunsaturated fatty acids, methyl mercury, and infant development in the Seychelles Child Development Nutrition Study. Neurotoxicology 2008 29(5):776 - 782.
- A. M. Lando, Y. Zhang. Awareness and knowledge of methylmercury in fish in the United States. Environ. Res. 2011 111(3):442 - 450.
- P. A. Olsvik, H. Amlund, B. E. Torstensen. Dietary lipids modulate methylmercury toxicity in Atlantic salmon. Food Chem. Toxicol. 2011 49(12):3258 - 3271.
- S. D. Stellman, T. Takezaki, L. Wang, Y. Chen, M. L. Citron, M. V. Djordjevic, S. Harlap, J. E. Muscat, A. I. Neugut, E. L. Wynder, H. Ogawa, K. Tajima, K. Aoki. Smoking and lung cancer risk in American and Japanese men: An international case-control study. Cancer Epidemiol. Biomarkers Prev. 2001 10(11):1193 - 1199.
- M. Porta. Persistent organic pollutants and the burden of diabetes. Lancet 2006 368(9535):558-559.
- B. Choi, L. Lapham, L. Amin-Zaki, T. Saleem. Abnormal neuronal migration, deranged cerebral cortical organization, and diffuse white matter astrocytosis of human fetal brain: a major effect of methylmercury poisoning in utero. J Neuropathol Exp Neurol. 1978 37(6):719-733..
- S. B. Elhassani. The many faces of methylmercury poisoning. J Toxicol Clin Toxicol. 1982 19(8):875 - 906.
- K. Yaginuma-Sakurai, K. Murata, M. Iwai-Shimada, K. Nakai, N. Kurokawa, N. Tatsuta, H. Satoh. Hair-to-blood ratio and biological half-life of mercury: Experimental study of methylmercury exposure through fish consumption in humans. J Toxicol Sci. 2012 37(1):123 - 130.
- D. McAlpine, S. Araki. Minamata disease: An unusual neurological disorder caused by contaminated fish. Lancet 1958 2(7047):629 - 631.
- Inasmasu T, Ogo A, Yanagawa M, Keshino M, Hirakoba A, Takahashi K, Ishinish N. Mercury concentration change in human hair after the ingestion of canned tuna fish. Bull Environ Contam Toxicol. 1986 37(4):475-81.
- Lapham LW1, Cernichiari E, Cox C, Myers GJ, Baggs RB, Brewer R, Shamlaye CF, Davidson PW, Clarkson TW. An analysis of autopsy brain tissue from infants prenatally exposed to methymercury. Neurotoxicology. 1995 16(4):689-704.
- Karimi R, Fitzgerald TP, Fisher NS. A quantitative synthesis of mercury in commercial seafood and implications for exposure in the United States. Environ Health Perspect. 2012 120(11):1512-9.
Images thanks to redjar, Allison Stillwell, Fenderloving, redjar, matthetube and _paVan_ via flickr