Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Mají vegetariáni skutečně vyšší riziko mozkové mrtvice?
První studie v historii o výskytu mrtvic u vegetariánů a veganů naznačuje, že mohou být ohroženější.
Když si seřadíme podle důležitosti dostupné intervence k prevenci mrtvic, třemi nejdůležitějšími pravděpodobně budou: zdravá strava, odvyknutí kouření a snížení vysokého krevního tlaku. S kouřením je na tom dnes většina lidí dobře. Méně než polovina z nás se dostatečně věnuje pohybu, nicméně podle American Heart Association pouze jeden z tisíce Američanů jí zdravou stravu. Méně než 1 z 10 jí alespoň středně zdravou stravu. Proč na tom záleží? Protože strava je důležitou součástí prevence mrtvic. Snížení příjmu soli, nejedení vaječných žloutků, omezení masa a zvýšení příjmu celozrnných obilovin, ovoce, zeleniny a luštěniny. Stejně jako cukrovarnický průmysl i masný a vaječný průmysl utrácí stovky milionů dolarů za propagandu - a naneštěstí má úspěch. Jak se zde píše, nadšeně jsem se šel podívat do Boxu č. 1 a byl jsem potěšen (odkazy na má videa).
Nejsilnější důkazy o prevenci mrtvic máme u navýšení příjmu ovoce a zeleniny. O něco nejistější je role celozrnných obilovin, živočišných výrobků a výživových směrů - např. vegetariánského stravování. Člověk by čekal, že si povede skvěle. Metaanalýzy zjistily, že vegetariánská strava snižuje cholesterol i krevní tlak a usnadňuje hubnutí i snižování cukru v krvi - veganská strava pak může účinkovat ještě lépe. Takže všechny klíčové biomarkery směřují správným směrem, ale asi vás překvapí, když se dozvíte, že nemáme žádné studie o výskytu mrtvic u vegetariánů a veganů. Tedy neměli jsme je – už je máme. A pokud si myslíte, že to je překvapivé, tak počkejte, až uslyšíte výsledky.
Riziko srdečního onemocnění u konzumentů masa, ryb a u vegetariánů za 18 let sledování. Ano, vegetariáni (a mezi ně zde spadají i vegani) měli méně srdečního onemocnění, to není překvapením, to víme, ale měli více mrtvic.
Vaše automatická reakce asi je: „Počkat, kdo tuto studii dělal?“ Jenže to byla EPIC-Oxford, světová třída výzkumníků, v jejichž konfliktech zájmů může být spíše napsáno: „Byl jsem členem Vegan Society.“
Možná je to přehnanou kontrolou proměnných? Když to spočítáte, tak za desetileté období vychází 15 mrtvic na každých tisíc konzumentů masa a jen 9 mrtvic na každých tisíc vegetariánů a veganů. Počkat, jak tedy mohou říci, že vegetariáni měli více mrtvic? To vyšlo až po kontrole celé škály nežádoucích faktorů. Vegetariáni například mnohem méně kouřili. Chceme tedy tento faktor odstínit, zohlednit kuřáctví, aby se dalo efektivně porovnat riziko mrtvic u nekouřících vegetariánů a nekouřících jedlíků masa. Pokud chcete vědět, jak samotná vegetariánská strava ovlivňuje výskyt mrtvic, musíte oddělit všechny tyto faktory netýkající se stravy. Občas to však můžete i přehnat. To dělá cukrovarnický průmysl neustále.
Funguje to takto. Představte si, že jste právě dostali grant od limonádového průmyslu na zkoumání vlivu limonády na epidemii dětské obezity. Co asi tak musíte po sloučení výsledků všech studií udělat, abyste dospěli k závěru, že konzumace slazených nápojů má nulový vliv na tělesnou váhu? Jelikož víte, že pití tekutého cukru může vést k nadbytečnému příjmu kalorií, který může vést k obezitě, upravíte data podle kalorického příjmu. Když však odstraníte příčinný faktor, budete ve výsledku porovnávat pouze lidi pijící limonádu se stejným kalorickým příjmem jako lidé, kteří limonádu nepijí. Tím můžete lehce podhodnotit vliv limonád na obezitu. A přesně to také udělali. Seznamte se s faktorem přehnané kontroly proměnných. Místo abyste data upravili jen s ohledem na nesouvisející faktory, upravíte data přímo u proměnné stojící mezi příčinou a následkem, mezi vystavením něčemu a důsledkem tohoto vystavení.
Přehnaná úprava dat je důvodem, proč jsou výzkumníci placení masným i mléčným průmyslem obviňováni ze skrývání skutečné souvislosti mezi příjmem nasycených tuků a kardiovaskulárním onemocněním. Víme, že nasycený tuk zvyšuje hladinu cholesterolu a ten zvyšuje riziko srdečního onemocnění. Proto při zohlednění hladin cholesterolu prakticky porovnáváte konzumenty nasyceného tuku, kteří mají stejnou hladinu cholesterolu jako lidé, již nasycený tuk nejedí. Už asi vidíte, jak to může zmenšit naměřený vliv nasyceného tuku na srdeční onemocnění.
Vraťme se zpět. Jelikož vegetariánská strava snižuje krevní tlak a snížený krevní tlak vede k méně mrtvicím, bylo by upravení dat podle krevního tlaku přehnanou úpravou, kvůli které byste prakticky porovnávali vegetariány s konzumenty masa, kteří mají stejně nízký krevní tlak. To není spravedlivé, jelikož snižování tlaku je jedním z přínosu vegetariánství, nikoliv nesouvisejícím faktorem, jako je kouření. Proto by se tím zkreslila míra poskytované ochrany. Takže oni udělali toto? Ne. Odstínili pouze vliv nesouvisejících faktorů, např. vzdělání, socioekonomické třídy, kouření, pohybu a pití alkoholu. A to přesně chcete. Chcete získat informace o vlivu vegetariánské stravy na riziko mrtvice. Chcete vyrovnat vše ostatní, abyste se dopídili vlivu samotného způsobu stravování. A jelikož například konzumenti masa v této studii byli v průměru o 10 let starší než vegetariáni, tak lze jasně vidět, že když to vědci zohlední, vyjde vegetariánství hůře. Jelikož se riziko mrtvice může s věkem exponenciálně zvyšovat, lze pochopit, jak může být 9 mrtvic na 1 000 vegetariánů v 4. dekádě života horší než 15 mrtvic na 1 000 konzumentů masa v 5. dekádě života.
Skutečnost, že vegetariáni měli vyšší riziko mrtvice navzdory nižšímu krevnímu tlaku, naznačuje, že existuje něco, co riziko mrtvic na bezmasé stravě zvyšuje natolik, že se tím vyruší přínosy nižšího tlaku. I kdyby to byla pravda, stále je dobré tak jíst. Mrtvice je až náš 5. nejčastější zabiják, zatímco srdeční onemocnění je č. 1. Takže ano, v této studii bylo o tolik více případů mrtvice u vegetariánů, ale zase mnohem méně případů srdečního onemocnění. Jestliže však existuje něco, co zvyšuje riziko mrtvice u vegetariánů, bylo by hezké vědět co. Pak bychom mohli snad zjistit, jak získat to nejlepší z obou světů. A touto otázkou se budeme zabývat příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Spence JD. Diet for stroke prevention. Stroke Vasc Neurol. 2018;3(2):44-50.
- Sherzai A, Heim LT, Boothby C, Sherzai AD. Stroke, food groups, and dietary patterns: a systematic review. Nutr Rev. 2012;70(8):423-35.
- Satija A, Hu FB. Plant-based diets and cardiovascular health. Trends Cardiovasc Med. 2018;28(7):437-441.
- Benatar JR, Stewart RAH. Cardiometabolic risk factors in vegans; A meta-analysis of observational studies. PLoS ONE. 2018;13(12):e0209086.
- Tong TYN, Appleby PN, Bradbury KE, et al. Risks of ischaemic heart disease and stroke in meat eaters, fish eaters, and vegetarians over 18 years of follow-up: results from the prospective EPIC-Oxford study. BMJ. 2019;366:l4897.
- Sobiecki JG, Appleby PN, Bradbury KE, Key TJ. High compliance with dietary recommendations in a cohort of meat eaters, fish eaters, vegetarians, and vegans: results from the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition-Oxford study. Nutr Res. 2016;36(5):464-77.
- Schisterman EF, Cole SR, Platt RW. Overadjustment bias and unnecessary adjustment in epidemiologic studies. Epidemiology. 2009;20(4):488-95.
- Forshee RA, Anderson PA, Storey ML. Sugar-sweetened beverages and body mass index in children and adolescents: a meta-analysis. Am J Clin Nutr. 2008;87(6):1662-71.
- Malik VS, Willett WC, Hu FB. Sugar-sweetened beverages and BMI in children and adolescents: reanalyses of a meta-analysis. Am J Clin Nutr. 2009;89(1):438-9.
- Scarborough P, Rayner M, Van dis I, Norum K. Meta-analysis of effect of saturated fat intake on cardiovascular disease: overadjustment obscures true associations. Am J Clin Nutr. 2010;92(2):458-9.
- Ekker MS, Verhoeven JI, Vaartjes I, Van nieuwenhuizen KM, Klijn CJM, De leeuw FE. Stroke incidence in young adults according to age, subtype, sex, and time trends. Neurology. 2019;92(21):e2444-e2454.
- Murphy SL, Xu J, Kochanek KD, Arias E. Mortality in the United States, 2017. NCHS Data Brief. 2018;(328):1-8.