Všichni máme tučné mozky. Asi polovina hmotnosti sušiny našeho mozku je tvořena tukem. Nižší hladiny omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem, tzv. DHA, v některých částech mozku zasažených Alzheimerovou nemocí, přiměly lidi myslet si, že by DHA mohlo působit na mozek ochranně. Vzhledem k tomu, že hladina DHA v mozku má tendenci ke korelaci s hladinou DHA v krvi, lze provést průřezové studie pacientů s demencí a těsně před demencí. Tito pacienti mají tendenci mít nižší hladiny omega-3 – EPA a DHA s dlouhým řetězcem – cirkulujících v krevním oběhu. To však nutně neznamená, že nižší hladiny omega-3 způsobují kognitivní poruchy. Šlo jen o krátký snímek v čase, takže nevíme, co z toho se stalo jako první. Možná, že demence vedla k nedostatečnému příjmu živiny ze stravy, místo aby nedostatek ve výživě vedl k demenci. To co potřebujeme, je změřit omega-3 s dlouhým řetězcem u lidí před pokusem a tyto lidi pak sledovat po delší dobu. A opravdu, může se vyskytnout zpomalení postupu úpadku kognitivních funkcí, a to mezi těmi, kteří začínali s vyššími hladinami omega-3. Rozdíl lze vidět také na magnetické rezonanci. Tisícům starších mužů a žen byla změřena hladina omega-3, poté byli vyšetřeni magnetickou rezonancí a později znovu. Mozky lidí s vyššími hladinami omega-3 po pěti letech vypadaly znatelně zdravěji. Velikost našeho mozku se stárnutím zmenšuje. Děje se to přibližně od 20 let věku. Ve věku od 16 do 80 let ztrácí náš mozek asi 1 % svého objemu každé dva až tři roky. Takže v okamžiku, kdy máme okolo 70 let, náš mozek již ztratil 26 % své velikosti a je menší, než mozek dvouletého nebo tříletého dítěte. S tím jak stárneme, naše schopnost přetvářet omega-3 s krátkým řetězcem, které se nacházejí v rostlinných potravinách, jako jsou lněná semínka, chia semínka, vlašské ořechy a listová zelenina, na omega-3 s dlouhým řetězcem může klesat. A tak vědci srovnávali hladiny DHA s objemem mozku. Framinghamská studie zjistila, že nižší hladiny DHA byly spojeny s menšími objemy mozku, studie však byla jen průřezová, tj. snímkování v čase. Pak však přišla tato studie. Vyšší hladiny EPA a DHA korelovaly s větším objemem mozku o osm let později. Zatímco normální stárnutí vede k celkovému smrštění mozku, mít nižší omega-3 s dlouhým řetězcem může znamenat zvýšené riziko. Jediná věc, kterou bychom potřebovali k prokázání vztahu příčiny a následku, je randomizovaná kontrolovaná studie ukazující, že můžeme skutečně zpomalit ztrátu mozkové hmoty podáváním dodatečných omega-3 s dlouhým řetězcem. Až dosud jsme neměli studie prokazující přínosy suplementace na kognitivní funkce. Tato dvojitě zaslepená randomizovaná intervenční studie poskytla vůbec poprvé důkazy, že suplementace omega-3 s dlouhým řetězcem působí pozitivně na mozkové funkce u zdravých starších dospělých osob. Po šesti a půl měsících bylo naměřeno významné zlepšení výkonu mozku – v porovnání s placebem. Tato šedá hmota se v placebo skupině smrštila. Lze to považovat za normální stárnutí mozku, ale toto smršťování bylo ve skupině užívající omega-3 značně zpomaleno. Zaznamenali také změny v bílé hmotě mozkové. Zvýšená frakční anizotropie a snížení průměrné a radiální difuzivity. To jsou termíny, o kterých jsem nikdy neslyšel, ale vědci zjevně zjistili větší strukturální integritu. Takže dostatek omega-3 s dlouhým řetězcem, EPA a DHA, může být důležitý pro zachování funkce a struktury mozku. Další otázkou je, kolik jich potřebujeme a jak je máme získat? Framinghamská studie zjistila, že prahovou hodnotu se zdá být omega-3 index na hladině 4,4. Je to index, jenž postihuje hladiny EPA a DHA. Zdá se, že mít podstatně více než 4,4 už nehraje velkou roli. Nižší hodnota se naopak pojila se ztrátou hmoty mozku, odpovídající dalším dvěma rokům stárnutí. To je asi o čajovou lžičku mozku méně, takže je asi dobré mít index omega-3 mírně přes 4,4. Problémem je, že lidé, kteří nejedí ryby, mohou být pod indexem 4.4. Téměř dvě třetiny veganů mohou klesnout pod hodnotu 4. Naznačuje nám to, že značná část veganů může mít hodnoty omega-3 spojené se zrychleným stárnutím mozku. Průměrný Američan hranici těsně překoná a dosáhne zhruba na index 4,5. Pokud je však rozdělíte dle věku a pohlaví a přiřadíte ke stejně rozděleným veganům, jsou na tom průměrní Američané stejně špatně. Big Mac totiž těchto omega-3 moc nemá. Ovšem nestát si s živinami hůře než ti, kteří jedí standardní americkou stravu, nám moc neříká. Vše, co potřebujeme, je studie suplementující lidi s nízkou hladinou omega-3 nějakým doplňkem EPA a DHA bez obsahu kontaminantů. Pak bychom viděli, kolik jich potřebujeme, abychom lidi dostali přes prahovou hodnotu. Vědci tedy vybrali vegansky se stravující lidi s indexem pod 4 a dali jim EPA a DHA vyrobené z řas. Užívali průměrně 250 mg denně a během čtyř měsíců se dostali z hodnoty 3,1 z hodnotu 4,8. A proto všem lidem doporučuji jíst rostlinnou stravu spolu s doplňkem EPA a DHA bez polutantů. Pak získáme to nejlepší z obou světů: hladinu omega-3 spojenou s ochranou mozku a zároveň minimalizujeme vystavení toxickým polutantům.  
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image thanks to WOLKE108 via pixabay

Alzheimerova choroba / demence / DHA / doplňky stravy / mastné kyseliny s krátkým řetězcem / oleje / omega-3 mastné kyseliny / onemocnění mozku / paměť / rostlinná strava / ryby / senioři / standardní strava / stárnutí / vegani / vegetariáni / zdravý mozek