Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Mikrobiom: příběh našich útrob
Mikrobiomová revoluce v medicíně začíná odkrývat dosud nedoceněnou roli zdravých střevních bakterií ve výživě a zdraví člověka.
Nedávno jsme dospěli k tomu, že naše DNA nám neprozrazuje celý příběh o naší individualitě. Díky dvěma revolucím v biologii víme, že i další faktory, faktory životního prostředí hrají roli v lidském zdraví i nemoci.
Prvním objevem byla epigenetika. Ukázalo se, že strava a změny v životním stylu dokážou zapínat a vypínat naše geny. Druhým objevem je rozvinutí našeho chápání mikrobiomu. Jak se zdá, změny ve střevní flóře mají velký vliv na lidskou biologii.
Až do poměrně nedávné doby se na tlusté střevo nahlíželo jako na zásobní nádrž pro odpad a absorpce vody byla jeho hlavní biologická funkce. Problémem bylo, že bylo těžké se do něj dostat a většinu z mikroorganismů jsme nebyli schopni vypěstovat v laboratoři. Až 99 % z nich se nám nedaří namnožit za standardních laboratorních podmínek. Jak tedy zkoumat něco, co zkoumat nelze? No ano, ale nyní už máme ony moderní genetické techniky.
Trvalo 13 let, než jsme odhalili DNA první bakterie. Dnes může stejný úkol zabrat jen 2 hodiny. Naučili jsme se, že na každého z nás můžeme pohlížet jako na superorganismus, jakýsi hybrid člověka a mikroba. V našem těle žijí bilióny bakterií. Jeden komentátor zašel až tak daleko, že nás označil za bakterie. To je provokativní způsob, jak uznat, že v našem těle se nachází více bakteriálních buněk a genů než našich vlastních.
Většina z těchto bakterií žije ve střevě. Zdá se, že všechna zvířata a rostliny vytvářejí symbiotické vztahy s mikroorganismy. Naši střevní flóru lze považovat za zapomenutý orgán. Mezi příznivé účinky našich prospěšných bakterií patří posilování imunitního systému, zlepšování trávení a vstřebávání, výroba vitamínů, potlačení růstů možných patogenních organismů a ochrana před nadýmáním. Když však převládnou špatné bakterie, mohou produkovat karcinogeny, hnilobně rozkládat bílkoviny ve střevě, produkovat toxiny, narušovat správnou funkci střev a způsobovat infekce. Výzkumníci stále ještě zjišťují, které bakterie jsou které. V našem tlustém střevě se usadilo více než tisíc různých druhů bakterií.
Abych vám přiblížil komplexitu mikrobiomu, dovolte, abych vám ukázal schéma typické studie střevní flóry. Toto je největší studie tohoto typu provedená na starších osobách. Ukazuje, že nejslabší staří lidé mívají ve střevech podobné typy bakterií. Naznačuje nám to, že za tím může být mizerná strava v pečovatelských domech. Může být příčinou tohoto posunu, který může hrát roli ve zhoršování zdravotního stavu se stářím, jak můžete jasně vidět ve schéma 4. Vážně? No neříkejte. Naštěstí ne všechny mikrobiologické diagramy jsou tak složité.
Na základě studií výkalů dvojčat a výkalů lidí s různými stravovacími návyky z celého světa je zřejmé, že strava hraje důležitou roli ve střevní mikroflóře. Změny v jídelníčku se zde mohou promítnout už během několika dní až týdnů. Změníte-li svou stravu, změníte i mikroflóru. Víra v možnost ovlivňování zdraví prostřednictvím stravy je možná jeden z vůbec nejstarších konceptů v lékařství. Ale až v posledních letech se naše chápání lidské fyziologie rozvinulo do té míry, že začínáme rozumět tomu, jak jednotlivé složky stravy ovlivňují konkrétní onemocnění prostřednictvím našich střevních bakterií.
Například mléčný tuk na kousku pizzy se může spojit se žlučí a nasytit bakterii, která produkuje sirovodík – plyn zapáchající jako zkažená vejce. Tento plyn je dle vědeckých pokusů spojen s kolitidou (zánětlivým onemocněním střev). Na druhou stravu vláknina živí naše prospěšné bakterie a snižuje zánět v tlustém střevě. Cholin, který se nachází ve vejcích, mořských plodech a drůbeži, stejně jako karnitin z červeného masa, mohou být proměněny na trimethylamin oxid. Ten může přispět k rozvoji srdečního onemocnění a nejspíš i ztučnění jater. Přebytečné železo také dokáže nepříznivě ovlivnit prospěšnou střevní flóru a přispět k zánětu.
Dobrou zprávou je, že určité dietní intervence nabízejí úžasný potenciál pro netoxické a fyziologické způsoby změny střevní mikroflóry a metabolismu. Tak můžeme příznivě a přirozeně ovlivnit průběh mnoha střevních a systémových poruch.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- K Riehle, C Coarfa, A Jackson, J Ma, A Tandon, S Paithankar, S Raghuraman, T A Mistretta, D Saulnier, S Raza, M A Diaz, R Shulman, K Aagaard, J Versalovic, A Milosavljevic. The Genboree Microbiome Toolset and the analysis of 16S rRNA microbial sequences. BMC Bioinformatics. 2012;13 Suppl 13:S11.
- V Hughes. Microbiome: Cultural differences. Nature. 2012 Dec 6;492(7427):S14-5.
- C D Simões, J Maukonen, J Kaprio, A Rissanen, K H Pietiläinen, M Saarela. Habitual dietary intake is associated with stool microbiota composition in monozygotic twins. J Nutr. 2013 Apr;143(4):417-23.
- M J Claesson, I B Jeffery, S Conde, S E Power, E M O'Connor, S Cusack, H M Harris, M Coakley, B Lakshminarayanan, O O'Sullivan, G F Fitzgerald, J Deane, M O'Connor, N Harnedy, K O'Connor, D O'Mahony, D van Sinderen, M Wallace, L Brennan, C Stanton, J R Marchesi, A P Fitzgerald, F Shanahan, C Hill , R P Ross, P W O'Toole. Gut microbiota composition correlates with diet and health in the elderly. Nature. 2012 Aug 9;488(7410):178-84.
- J Maukonen, M Saarela. Human gut microbiota: does diet matter? Proc Nutr Soc. 2015 Feb;74(1):23-36.
- I Zilber-Rosenberg, E Rosenberg. Role of microorganisms in the evolution of animals and plants: the hologenome theory of evolution. FEMS Microbiol Rev. 2008 Aug;32(5):723-35.
- J R Goldsmith, R B Sartor. The role of diet on intestinal microbiota metabolism: downstream impacts on host immune function and health, and therapeutic implications. J Gastroenterol. 2014 May;49(5):785-98.
- D M Saulnier, S Kolida, G R Gibson. Microbiology of the human intestinal tract and approaches for its dietary modulation. Curr Pharm Des. 2009;15(13):1403-14.
- K M Tuohy, C Gougoulias, Q Shen, G Walton, F Fava, P Ramnani. Studying the human gut microbiota in the trans-omics era--focus on metagenomics and metabonomics. Curr Pharm Des. 2009;15(13):1415-27.
- D J Triggle. Nous sommes tous des bacteries: implications for medicine, pharmacology and public health. Biochem Pharmacol. 2012 Dec 15;84(12):1543-50.
- R Goodacre. Metabolomics of a superorganism. J Nutr. 2007 Jan;137(1 Suppl):259S-266S.
- R D Sleator. The human superorganism - of microbes and men. Med Hypotheses. 2010 Feb;74(2):214-5.
- R D Fleischmann, M D Adams, O White, R A Clayton, E F Kirkness, A R Kerlavage, C J Bult, J F Tomb, B A Dougherty, J M Merrick, et al. Whole-genome random sequencing and assembly of Haemophilus influenzae Rd. Science. 1995 Jul 28;269(5223):496-512.
- D Ornish, M J Magbanua, G Weidner, V Weinberg, C Kemp, C Green, M D Mattie, R Marlin, J Simko, K Shinohara, C M Haqq, P R Carroll. Changes in prostate gene expression in men undergoing an intensive nutrition and lifestyle intervention. Proc Natl Acad Sci U S A. 2008 Jun 17;105(24):8369-74.
- L Liu, Y Li, S Li, N Hu, Y He, R Pong, D Lin, L Lu, M Law. Comparison of Next-Generation Sequencing Systems. J Biomed Biotechnol. 2012;2012:251364.