Mezi lety 1990 a 2010 většina našich hlavních příčin úmrtí a zdravotního postižení zůstala stejná. Srdeční onemocnění bylo nejčastějším viníkem ztráty života či zdraví už tehdy a zůstalo jím až dodnes. Něco se zlepšilo, například HIV/AIDS. Jiných problémů však přibylo, například chronického onemocnění ledvin je nyní více. Došlo ke zdvojnásobení úmrtí – z 30 000 na 60 000 tisíc ročně. Počet pacientů, jejichž ledviny zcela selžou, a potřebují tedy transplantaci nebo celoživotní dialýzu, se zvýšil z 209 000 případů na 479 000 případů (v roce 2004). Nyní má každý osmý člověk chronické onemocnění ledvin, přičemž někdy to ani neví. A většina lidí s chronickým onemocněním ledvin to neví. Přibližně tři čtvrtiny dotčených z milionů lidí neví, že jejich ledviny začínají selhávat. To je velmi znepokojující vzhledem k tomu, že včasná detekce poskytuje příležitost zpomalit postup onemocnění s změnit vyhlídky. Co s tím můžeme udělat? Západní stravování je hlavním rizikovým faktorem pro poruchu funkce ledvin a chronické onemocnění ledvin. Této stravě se někdy říká „masito-sladká,“ případně jednoduše standardní americká strava. Taková strava vede k narušení toku krve do ledvin, k zánětu a následnému úniku bílkovin do moči a rychlému poklesu funkce ledvin. Stolní cukr a vysoko-fruktózový kukuřičný sirup jsou spojeny se zvýšeným krevním tlakem a zvýšenou hladinou kyseliny močové – obojí může poškodit ledviny. Nasycené tuky, transmastné kyseliny a cholesterol z živočišného tuku a nezdravých jídel také nepříznivě ovlivňují funkci ledvin. Konzumace živočišného tuku může totiž změnit strukturu ledvin. Živočišná bílkovina pak škodí tím, že může ledviny zaplavit kyselinou, ty pak zvýší tvorbu amoniaku, což poškodí citlivé buňky ledvin. Proto je pro prevenci poklesu funkce ledvin doporučováno snížit konzumaci bílkovin. Pravdou však je, že nejde ani tak o bílkoviny obecně, ale spíše o ty živočišné. Takže zdroj bílkoviny (živočišný/rostlinný) může být ještě důležitější než její množství, pokud nám jde o nepříznivé zdravotní důsledky. Příjem živočišných bílkovin má silný vliv na normální funkci ledvin. Vyvolává stav nazývaný hyperfiltrace – zvýšení pracovního zatížení ledvin. Může nám to pomoci vysvětlit, proč je selhání ledvin tak častým jevem. Neomezený příjem potravin bohatých na bílkoviny, nyní obecně považovaný za „normální,“ může být odpovědný za velké rozdíly ve funkci ledvin mezi moderními lidmi a našimi dávnými předky. Problémem je ale spíše trvalý nadbytek bílkovin než ten nahodilý, občasný. Vyžadujeme jím po našem těle neustále nasazovat své ledvinové rezervy. Naše ledviny jsou tak vystavené neustálému stresu, což může učinit i zdravé lidi náchylnými k postupnému zjizvení ledvin a zhoršení jejich funkce. Je to, jako bychom motor vždycky rozžhavili až do ruda. Na druhou stranu podávání stejného množství rostlinných bílkovin, jak se zdá, nemá stejné účinky. Například konzumace masa zvyšuje pracovní zátěž ledvin během několika hodin po požití, ale zpracování rostlinné bílkoviny se zdá být pro ledviny hračkou. Pokus byl proveden s hovězím masem, ale stejně účinkuje jakákoliv živočišná bílkovina. Když sníte jídlo s tuňákem, můžete pozorovat zvýšení tlaku na ledviny během několika hodin. Platí to pro nediabetické pacienty s normálními ledvinami i diabetiky s normálními ledvinami. Pokud si místo sendviče s tuňákovým salátem dáte sendvič s tofu salátem, který obsahuje stejné množství bílkovin, k žádnému takovému účinku nedojde. A totéž se děje u vajec a mléčných bílkovin, jak u lidí s normálními, tak s nemocnými ledvinami. Krátkodobé studie ukázaly, že nahrazení živočišné bílkoviny rostlinnou, například sójovou bílkovinou, je spojeno s nižší hyperfiltrací a nižším únikem bílkovin do moči. Tím pádem dojde ke zpomalení poškozování ledvin. Dlouhodobý účinek však nebyl dostatečně prostudován – dokud nebyla v roce 2014 zveřejněna tato studie. Půlroční, dvojitě zaslepená, randomizovaná a placebem kontrolovaná studie. Sójová vs. mléčná bílkovina. Konzumace celé sóji většinou vedla ve srovnání s mlékem u lidí se sníženou funkcí ledvin k jejímu zachování. Podobné výsledky byly zaznamenány u diabetiků. Dokonce i podávání izolovaného sójového proteinu se jevilo nápomocné. Naopak mléčné bílkoviny stav zhoršovaly. Jakmile se funkčnost ledvin zhorší až do stavu, kdy aktivně uvolňují bílkoviny do moči, může nám pomoci rostlinná strava. Dokáže tento stav vypínat a zapínat jako světelný vypínač. Zde vidíte únik bílkovin na standardní stravě s nízkým obsahem sodíku. Tady pak po přechodu na obohacenou veganskou stravu s nízkým obsahem sodíku. Zde vidíte změny při dalším střídání těchto dvou jídelníčků. O co tady jde? Proč živočišná bílkovina způsobuje přehnanou reakci a rostlinná nikoliv? Zdá se, že jde o zánětlivou reakci vyvolanou živočišnými bílkovinami. Víme to proto, že podáváním silného protizánětlivého léčiva jsme se zbavili hyperfiltrace, tedy reakce na maso vznikající únikem bílkoviny. Zde je typická stresová reakce ledvin na jídlo s masem. Taky je pak výsledek po přidání protizánětlivého léčiva. Potvrzuje nám to, že dopad živočišné bílkoviny na ledviny souvisí s jejími zánětlivými vlastnostmi.  
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to jpmatth via Flickr.

amoniak / bílkoviny / cholesterol / cukr / cukrovka / dialýza / funkce ledvin / hovězí maso / maso / mléčné výrobky / mléko / nasycené tuky / nezdravé jídlo / onemocnění ledvin / rafinované potraviny / rostlinná strava / rostlinné bílkoviny / selhání ledvin / sodík / sója / standardní strava / tofu / trans-tuky / tuňák / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vejce / vysokofruktózový kukuřičný sirup / zánět / zdravé ledviny / živočišné bílkoviny / živočišné produkty