Kdy je nejlepší čas dát si zeleninu bohatou na dusičnany a kolik jí vlastně sníst? Pokud jde o načasování kvůli atletickému výkonu, každé tělo je jiné, ale nejvíce konkrétní radou, jakou mohu dát, je jíst ji asi 2-3 hodiny před závodem/tréninkem. Kolik boršče bychom si museli na snídani dát? K dnešnímu dni většina studií pracovala s úzkým rozsahem dávek/porcí, takže není jasné, jestli je větší množství lepší, nebo jestli existuje nějaký strop – hranice, za kterou už nemá smysl přidávat. Takže se to vědci rozhodli otestovat. Výzkumníci požádali dobrovolníky, aby šlapali na cyklotrenažéru ze všech sil, až do úplného vyčerpání. Po vypití placeba vydrželi asi 8 minut. Po panáku řepné šťávy (asi čtvrtině šálku) někdy vydrželi o pár sekund více, ale ne vždy. Vypití poloviny šálku šťávy jejich výdrž prodloužilo o celou minutu. Pokud dostali řepné šťávy ještě více, výkon už to nijak dodatečně nezlepšilo. Polovina šálku řepné šťávy odpovídá 8 jednotkám dusičnanů. Takže 4 jednotky moc nefungovaly a 16 jednotek neúčinkovalo lépe než 8. Osm jednotek dusičnanů se tedy pro zlepšení atletického výkonu zdá ideálních. A co snížení krevního tlaku? Stejný případ. Čtyři jednotky (značené trojúhelníky) trochu pomohly, ale 8 jednotek účinkovalo lépe a 16 jednotek skoro stejně jako 8. Desetibodový pokles v krevním tlaku nemusí znít jako výrazná změna, ale v praxi to znamená pokles rizika infarktu o 25 % a rizika mrtvice o 35 %. Jenže řepná šťáva se rychle kazí a není lehce dostupná. A co v obchodech prodávaná šťáva V8? Ta obsahuje řepnou i špenátovou šťávu. Určitě jich neobsahuje moc, protože k dosažení cílového množství bystě museli vypít skoro 18 litrů. Čistá řepná šťáva je na dusičnany velmi bohatá, ale je to zpracovaná potravina. Kolik gramů samotné řepy nebo zelené listové zeleniny by člověk musel sníst, aby dosáhl cíle 8 jednotek? The British Heart Foundation sestavila tuto velmi nápomocnou tabulku, zohledňující obsah dusičnanů i velikost porcí. Jedna porce čehokoliv ze skupiny s vysokým obsahem dusičnanů vydá za 2 jednotky, porce zeleniny střední skupiny vydá za 1/2 jednotky. Potraviny ze skupiny s malým množstvím dusičnanů vydají za pouhou 1/10 jednotky. Jde však o velmi malé porce, méně než 85 gramů, my se snažíme zkonzumovat 8 jednotek denně. Typická 425 gramová plechovka nakládané řepy může pokrýt cílových 8 jednotek denně. To stejné zvládne velký salát z listové zeleniny. Většina lidí sní denně tak 1 jednotku, ale i vegetariáni potřebují zdvojnásobit svůj příjem zeleniny. Ti, kteří jedí bio zeleninu, pak ještě více. Ekologicky pěstované potraviny mohou mít více vitamínu C, železa, hořčíku a fosforu, ale obvykle mívají méně dusičnanů. Důvodem je zákaz používání syntetických dusíkatých hnojiv v bio zemědělství. Je pravda, že jíst kvůli získání stejného množství dusičnanů o 15 % bio zeleniny více není problém, ale u řepy ten rozdíl může být i větší. Na druhou stranu, bio řepa může obsahovat více určitých fytonutrientů, jako je třeba typický červený pigment. To může vysvětlit, proč extrakty z bio řepy měly významně silnější protirakovinné účinky in vitro – ve srovnání s konvenčně pěstovanou řepou.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to woodleywonderworks via Flickr.

biopotraviny / dusičnany / fosfor / fytonutrienty / hořčík / kardiovaskulární onemocnění / kardiovaskulární zdraví / listová zelenina / mrtvice / pohyb / rakovina / řepa / řepná šťáva / sportovci / sportovní medicína / srdeční onemocnění / V8 šťávy / vegani / vegetariáni / vitamín C / zdravé srdce / zelenina / železo