Rostlinné stravování může zachránit miliony životů a biliony dolarů ročně

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Rostlinné stravování může zachránit miliony životů a biliony dolarů ročně

Kolik životů by se zachránilo, kdyby všichni jedli vegetariánskou nebo veganskou stravu?

3. 11. 2026

Sdílet toto video

Podle metaanalýzy studií sledujících miliony lidí a jejich stravování po celá léta vychází, že lepší dodržování rostlinnějšího jídelníčku, zejména plného zdravých rostlinných potravin, je přínosné ke snížení rizik hlavních chronických onemocnění. Mezi ně řadíme cukrovku 2. typu, kardiovaskulární onemocnění a rakovinu, snižuje ale také riziko předčasného úmrtí obecně. Přechod na stravu s menším zastoupením živočišných výrobků může ve výsledku ušetřit životy milionu lidí každý rok, k tomu navíc ušetří i biliony dolarů. Zde vidíte, kolik životů můžeme globálně ušetřit zdravou stravou. Ta vypadá zhruba jako středomořská s omezením červeného masa a cukru a spoustou ovoce a zeleniny. A zde srovnání s vegetariánskou stravou a s veganskou stravou. Řeč je tedy o zásadních přínosech omezené konzumace živočišných potravin. Zdravější strava může zachránit pět milionů životů ročně. Kdyby světová populace přešla na vegetariánství, ušetřili bychom sedm milionů životů ročně. A kdyby všichni začali jíst vegansky, mohli bychom zachránit osm milionů životů ročně. Takže neznámou není ani tak „co udělat“, ale spíše „jak to udělat“. Jinými slovy, hlavním problémem je mezera v implementaci, která je pravděpodobně výsledkem věcí, jako je setrvačnost, individuální závislosti, komerční zájmy a ekonomické potíže. Proč například Světová zdravotnická organizace stáhla svou podporu globální iniciativy podporující větší konzumaci rostlinné stravy? Ano, takové stravování může ušetřit miliony životů, ale globální přechod na takovou stravu by mohl vést ke ztrátě milionů pracovních míst vázaných na živočišnou výrobu. „Celková nebo téměř úplná eliminace potravin živočišného původu by zničila chovatelství dobytka a mnoho dalších činností navázaných na výrobu masa a mléčných výrobků.“ „Iniciativa vyzývající k centralizované regulaci našich stravovacích rozhodnutí riskovala úplné odstranění svobody volby spotřebitelů.“ A to byla reakce na pouhé doporučení, aby lidé zkusili jíst více rostlinného jídla. A to je jenom maso a mléko. Jen pomyslete, kolik pracovních pozic by bylo ztraceno v průmyslu výroby cukrovinek a alkoholu, kdyby se lidé náhle rozhodli jíst a pít zdravěji. Mohlo by to mít drastické dopady. Má své důvody, že výrobci limonád sponzorují velké zdravotnické organizace. Výzkumníci zjistili, že za pětileté období Coca–Cola a PepsiCo sponzorovaly „celkem 96 národních zdravotnických organizací ve Spojených státech, včetně mnoha lékařských a veřejně–zdravotnických institucí, jejichž specifickými úkoly je mimo jiné bojovat s epidemií obezity.“ American Academy of Family Physicians si od nich vzala peníze. American Academy of Pediatrics, AMA, dietologové a Society for Nutrition Educators také. Možná výrobcům limonády upřímně záleží na zdraví veřejnosti? To sotva. Za to stejné období tyto dvě korporace lobovaly proti 29 zákonům veřejného zdraví zamýšlejícím snížit spotřebu limonád nebo zlepšit výživu obyvatel. Národní výživová doporučení jsou údajně navrhována tak, aby přebírala vědecké poznatky týkající se jídla, stravovacích návyků a zdraví. Jejich vývoj se však stále více stává korporátním a politickým procesem, stejně jako tím vědeckým. Často se pak stává, že korporátní a politické vlivy nakonec přebijí vědu. Jak jsem detailně rozebíral již dříve, to vše lze vysledovat až k prvnímu vydání Amerických výživových cílů, které ze začátku silně doporučovaly snížit příjem masa, mléka a vajec pro redukci nasyceného tuku. K tomu navíc i omezení příjmu soli a cukru. Lobbisté však reagovali vehementně a uspěli ve změně formulace sdělení na: „zvyšte spotřebu libového masa“. Proto se rokem, ve kterém se z ochrany veřejného zdraví v USA stala druhotná záležitost až za ochranou korporátního zdraví a bohatství, stal rok 1977. Nyní, o téměř 50 let později, je poradní výbor pro výživová doporučení oceňován za všechno úsilí a práci, kterou odvádějí. Navzdory těmto úspěchům však některá klíčová doporučení v současných směrnicích neodrážejí nejlepší dostupné důkazy, které „silně podporují posun směrem k nižší spotřebě živočišných zdrojů bílkovin a vyšší spotřebě zdravých rostlinných zdrojů.“ Jde o natolik politicky ožehavé téma, že i když jde o nejhorší z nejhorších – zpracované masné výrobky jako slanina, šunka, párky, lančmít a klobásy, tedy potvrzené lidské karcinogeny, máme jen doporučení znějící: „konzumujte tyto karcinogenní potraviny s mírou.“ Jelikož pro alkohol nejspíše neexistuje bezpečná míra konzumace, kanadská doporučení radí, aby lidé nepili více než jeden až dva nápoje týdně. Jejich výživová doporučení byla aktualizována, aby zdůraznila důležitost konzumace rostlinného jídla. Dokonce odstranili mléčné výrobky jako samostatnou kategorii. Jak získali Kanaďané svobodu, aby se mohli více řídit vědeckými důkazy? Rozhodli se totiž odstranit ze zohledňovaných studií všechny studie financované průmyslem. Úžasný koncept. Kdybychom se snažili držet nejkvalitnější vědy, pak nejzdravější stravou pro lidi bude ta, která nejlépe redukuje rizika hlavních zabijáků, což je strava založená na celistvých rostlinných potravinách. Důvodem, proč to nevídáme v národních výživových doporučení, jsou faktory, které nejsou vědecké, konkrétně jde o korporátní zájmy, které se odráží ve vládou silně dotovaných výrobcích živočišného původu, a také o politickou moc průmyslu s ultrazpracovanými potravinami. Celistvá rostlinná strava může být považována za zlatý výživový standard, se kterým můžeme jiné výživové směry porovnávat. I kdyby jen z jediného důvodu, a to že jde o jedinou stravu, která prokázala schopnost spolehlivě zvrátit progresi koronární aterosklerózy, zabijáka číslo jedna mužů i žen. Co víc potřebujeme? Kdybychom chtěli mít nezaujatého a vědou podloženého Univerzálního průvodce stravováním, mohl by vypadat zhruba takto. A pro ty, kteří si říkají, že toto odněkud znají, tak je to tím, že se jedná o Daily Dozen (Denní Dvanáctku). Využít můžete bezplatnou aplikaci Daily Dozen Dr. Gregera, která vám připomene zařadit některé z těch nejzdravějších zdravých potravin do své denní rutiny.

© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org