Dovolte mi skončit tímto tématem. V roce 2010 jsme se dozvěděli mnohem více o stárnutí a stravování. Nositel nejvyššího ocenění za vědecké úspěchy v této zemi, jeden z největších biochemiků všech dob, napsal: „Stárnutí je nemoc. Délka lidského života prostě jen odráží úroveň poškození volnými radikály, které se hromadí v buňkách. Když dojde k dostatečnému poškození, buňky nemohou dále přežívat a prostě to vzdají.“ Mitochondriální teorie stárnutí, poprvé předložená v roce 1972, naznačuje, že stárnutí je vlastně poškození způsobené volnými radikály, poškození našich buněčných elektráren, známých jako mitochondrie. Toto poškození časem vede ke ztrátě buněčné aktivity a funkce. Je to trochu podobné mnohokrát zopakovanému nabití baterie iPodu. S každým nabitím se kapacita baterie o něco málo snižuje. Mitochondrie jsou takové miniaturní vysoké pece ukryté uvnitř našich buněk. V těchto „pecích“ je pozřené jídlo přeměněno na použitelnou energii. V mém DVD Stopping Cancer Before it Starts (Zastavte rakovinu dříve, než propukne) zacházím do podrobností o kvantové biologii oxidativní fosforylace. Pro zjednodušení, jde o jakési ohňostroje probíhající uvnitř mitochondrií, při kterých se může vdechnutý kyslík přichytit na pozřený elektron, který byl nabit energií rostlinami (díky jejich schopnosti fotosyntézy), a přeměnit molekulu kyslíku na něco, co se nazývá superoxid. Superoxid pak může poškodit naše křehké buněčné zařízení, zoxidovat naše buněčné stroječky. V podstatě můžeme říci, že rezavíme. Ostatně, co vlastně rez je? Oxidace kovu. Vědecky vzato je stárnutí považováno za pomalou oxidaci našich těl. Co například ty hnědé stařecké skvrny, které mívají lidé na hřbetech rukou? To je jen tuk zoxidovaný pod kůží. Oxidační stres je důvod, proč máme vrásky a proč ztrácíme paměť. Je to také důvod, proč stářím vypovídají službu naše tělesné orgány a systémy. Jak oxidaci zpomalíme? Konzumací potravin s obsahem antioxidantů. Pokud chcete vědět, jestli daná potravina obsahuje hodně antioxidantů, stačí ji rozkrojit a nechat na ni působit vzduch. Vystavte potravinu kyslíku a pozorujte, co se stane. Oxiduje? Hnědne? Zamyslete se nad našimi dvěma nejoblíbenějšími druhy ovoce: jablka a banány. Ty zhnědnou hned. Moc antioxidantů tedy nemají. Co se dělá, aby ovocný salát nezhnědl? Přidává se do něj citrónová šťáva, která obsahuje dostatek vitamínu C. Vitamín C je antioxidant, který uchrání jídlo před oxidací. To stejné dokáže i uvnitř vašich těl. Je tu však jeden háček. Mnoho antioxidantů nedokáže proniknout mitochondriální membránou do mitochondrií. Takže mohou chránit zbytek buňky, chránit naši DNA, ale nemohou se dostat do našich buněčných elektráren. V tom případě mohou být ve zpomalování stárnutí takřka neúčinné. Proto má naše tělo k dispozici enzym zvaný superoxid dismutáza. Je to detoxikační enzym nacházející se v mitochondriích. Je schopen neutralizovat superoxid a přeměnit ho zpět na kyslík. Kvůli své roli detonátora bomb je enzym považován za gen potlačující nádory, umí zažehnat rakovinu. Je považován za neuroprotektivní činidlo mozku, kde nás zbavuje vznikající demence. Ve skutečnosti je důvodem, proč ženy žijí déle než muži, možná právě to, že mají vynikající enzymatickou aktivitu této superoxid dismutázy. Tato mitochondriální teorie stárnutí se těší takovému všeobecnému přijetí v rámci vědecké komunity, že byl v loňském roce dokonce zveřejněn dokument, ve kterém se tázali, jestli je za stárnutím vůbec ještě i něco jiného. Dobře, zpátky k tomu důležitému, jak můžeme posílit aktivitu toho enzymu, který pomáhá bránit tělo proti stárnutí, rakovině a Alzheimerově chorobě? Staňte se ženou. Nebo – vegetariánem. V loňském roce výzkumníci porovnali aktivitu tohoto enzymu u lidí na běžné stravě a u vegetariánů. Toto je vaše enzymová aktivita superoxid dismutázy, pokud jste starší 85 let. Pokud jste mladší, enzym může fungovat o něco lépe. Pokud se však stravujete vegetariánsky, funguje o hodně lépe. Stravování vegetariánů zřejmě zvyšuje aktivitu protistárnoucího enzymu o 300 %! Trojnásobného zvýšení exprese genu superoxid dismutázy bylo dosaženo ve vegetariánské skupině, ve srovnání s kontrolní skupinou složenou z běžných strávníků. To nás překvapilo. Není divu, že vegetariáni žijí déle; není divu, že mají méně rakoviny a srdečně-cévních onemocnění. Tento test enzymatické aktivity jsme u nich totiž až do této doby neprováděli. Vyšší exprese enzymu na genetické úrovni. Jako důsledek vegetariánské stravy tak můžeme očekávat lepší obranu proti superoxidovým radikálům. To je možná důvod, proč mají vegetariáni méně rakoviny a chronických srdečně-cévních onemocnění než lidé na běžné stravě. Ano, jako vegetariáni jíme více fytoživin, ale vyšší ochrana proti chronickým nemocem může být vysvětlena také něčím, co se nazývá epigenetické změny. Myslíte si, že jste se prostě narodili s určitými geny a musíte se s tím smířit? Nyní víme, že pomocí toho, co jíme, můžeme zapínat a vypínat genovou expresi. A v tomto případě se zdá, že vegetariánská strava významně zvyšuje aktivitu jednoho z nejdůležitějších a velmi pracovitých enzymů v těle.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

chléb / dospívání / epifýza / maso / melatonin / mléčné výrobky / ořechy / rakovina / rakovina prsu / sluneční světlo / spánek / zdravá prsa / zdravá žena / zelenina / živočišné produkty