Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Mohla by laktóza vysvětlit spojitost mezi mlékem a Parkinsonovou chorobou?
Kontaminace mléčných výrobků neurotoxinem nevysvětluje, proč je spojitost mezi Parkinsonovou chorobou a konzumací odstředěného mléka silnější než u konzumace plnotučného mléka.
Parkinsonova nemoc je druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, hned po Alzheimerově chorobě. V USA je každý rok diagnostikováno přibližně 60 000 nových případů této nemoci, přičemž celkový počet současných případů dosahuje asi jednoho milionu. Na toto onemocnění každý rok umírají desítky tisíc lidí.
Co se týče potravin, do této nemoci je nejvíce zapletené mléko. Jeho kontaminace neurotoxiny byla považována za jediné možné vysvětlení. Vysoká úroveň zbytků organochloridových pesticidů byla nalezena právě v mléce. Při pitvě byly nalezeny v těch částech mozku, které byly nejvíce zasaženy Parkinsonovou chorobou.
Protože pesticidy v mléku byly nalezeny po celém světě, měl by možná mléčný průmysl vyžadovat jeho testování na toxiny. Nyní již máme k dispozici levné, citlivé a přenosné testy. Žádné falešné negativní ani pozitivní výsledky. Testy zajišťují rychlou detekci vysoce toxických pesticidů v mléku. Nyní musíme přesvědčit mlékárenský průmysl, aby je skutečně používal.
Jiní však o této spojitosti s pesticidy nejsou tak přesvědčeni. Přes jasné asociace mezi příjmem mléka a výskytem Parkinsonovy nemoci neexistuje žádné racionální vysvětlení, proč by mělo být mléko rizikovým faktorem pro Parkinsonovu chorobu. Pokud by to byly pesticidy z mléka, jež se ukládají v mozku, předpokládali bychom, že tyto pesticidy by se hromadily v tuku, ale spojení mezi odstředěným mlékem a Parkinsonovou chorobou je stejně silné.
Odborníci tedy navrhují opačný vztah – mléko nezpůsobilo Parkinsonovu chorobu, ale choroba vedla k větší konzumaci mléka. Zdůvodnili to tím, že Parkinsonova choroba způsobuje u některých lidí depresi a lidé v depresi mohou pít více mléka. Takže bychom prý při Parkinsonově chorobě neměli omezovat příjem mléka, zejména proto, že pacienti jsou velmi náchylní k frakturám stehenní kosti. My už však víme, že se mléko nejeví jako ochranný prvek před fakturami stehenní kosti. Ve skutečnosti může riziko zvyšovat – a to nejen fraktur, ale i úmrtí. Paradoxně nám to však může nabídnout nápovědu k pochopení, co se při Parkinsonově chorobě děje. Ale nejprve probereme ten argument o obrácené příčině.
Vedlo mléko k Parkinsonově chorobě, nebo choroba vedla ke spotřebě mléka? To co potřebujeme, jsou výhledové kohortní studie, při kterých nejprve změříte spotřebu mléka a následně lidi po určitý čas sledujete. I tyto studie nacházejí znatelně zvýšené riziko s přibývající konzumací mléka. Riziko se zvýšilo o 17 % za každou malou sklenici mléka denně. O 13 % pak za každou denní porci v podobě poloviny plátku sýru.
Ještě jednou, standardním vysvětlením je, že za to mohou pesticidy a další neurotoxiny obsažené v mléčných výrobcích, ale to nevysvětluje, proč u některých mléčných výrobků existuje větší riziko než u jiných. Zbytky pesticidů se nacházejí ve všech mléčných výrobcích, proč by tedy mělo být mléko spojeno s Parkinsonovou chorobou silněji než sýr?
No, kromě pesticidů existují v mléce i jiné neurotoxické kontaminanty, například tetrahydroisochinoliny. Ty jsou nacházeny v mozcích obětí Parkinsonovy choroby. Více jich je však v sýru než v mléce. Ovšem lidé zkonzumují více mléka než sýrů. Vztah mezi mlékem a Huntingtonovou chorobou vypadá podobně. Huntingtonova nemoc je hrozivé degenerativní onemocnění mozku, které obvykle zasahuje více členů rodiny. Nástup tohoto onemocnění může být zdvojnásoben konzumací mléčných výrobků. Opět to však může být spíše o konzumaci mléka než o spotřebě sýrů.
To nás přivádí zpátky k té nápovědě ze studie „více mléka = vyšší úmrtnost“. Kdykoliv slyšíte, že je riziko srdečního onemocnění spjato více s mlékem než se sýrem – tedy více oxidativního stresu a zánětu – měli bychom si vybavit galaktózu, mléčný cukr, spíše než mléčný tuk, bílkovinu nebo pesticidy. To je důvod, proč si myslíme, že konzumenti mléka jako takového mívají vyšší riziko zlomenin a úmrtí. Také to může vysvětlit neurodegenerativní nálezy. Nejenže totiž u vzácných případů lidí, kteří postrádají schopnost detoxifikovat galaktózu, nacházející se v mléce, dochází k poškození kostí, poškozen bývá i mozek.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- M Ułamek-Kozioł, A Bogucka-Kocka, J Kocki, R Pluta. Good and bad sides of diet in Parkinson's disease. Nutrition. 2013 Feb;29(2):474-5.
- W Jiang, C Ju, H Jiang, D Zhang. Dairy foods intake and risk of Parkinson's disease: a dose-response meta-analysis of prospective cohort studies. Eur J Epidemiol. 2014 Sep;29(9):613-9.
- A Kistner, P Krack. Parkinson's disease: no milk today? Front Neurol. 2014 Sep 5;5:172.
- R K Mishra, R B Dominguez, S Bhand, R Muñoz, J L Marty. A novel automated flow-based biosensor for the determination of organophosphate pesticides in milk. Biosens Bioelectron. 2012 Feb 15;32(1):56-61.
- K Marder, Y Gu, S Eberly, C M Tanner, N Scarmeas, D Oakes, I Shoulson, Huntington Study Group PHAROS Investigators. Relationship of Mediterranean diet and caloric intake to phenoconversion in Huntington disease. JAMA Neurol. 2013 Nov;70(11):1382-8.
- O J Buruma, W Van der Kamp, E C Barendswaard, R A Roos, D Kromhout, E A Van der Velde. Which factors influence age at onset and rate of progression in Huntington's disease? J Neurol Sci. 1987 Sep;80(2-3):299-306.
- K R Ridel, N D Leslie, D L Gilbert. An updated review of the long-term neurological effects of galactosemia. Pediatr Neurol. 2005 Sep;33(3):153-61.
- T Niwa, N Takeda, N Kaneda, Y Hashizume, T Nagatsu. Presence of tetrahydroisoquinoline and 2-methyl-tetrahydroquinoline in parkinsonian and normal human brains. Biochem Biophys Res Commun. 1987 Apr 29;144(2):1084-9.
- H Chen, S M Zhang, M A Hernán, W C Willett, A Ascherio. Diet and Parkinson's disease: a potential role of dairy products in men. Ann Neurol. 2002 Dec;52(6):793-801.
- T Niwa, H Yoshizumi, N Takeda, A Tatematsu, S Matsuura, T Nagatsu. Detection of Tetrahydroisoquinoline, a Parkinsonism-Related Compound, in Parkinsonian Brains and Foods by Gas Chromatography-Mass Spectrometry. Chapter, Basic, Clinical, and Therapeutic Aspects of Alzheimer’s and Parkinson’s Diseases, Volume 38A of the series Advances in Behavioral Biology pp 313-316.
- H A Bischoff-Ferrari, B Dawson-Hughes, J A Baron, J A Kanis, E J Orav, H B Staehelin, D P Kiel, P Burckhardt, J Henschkowski, D Spiegelman, R Li, J B Wong, D Feskanich, W C Willett. Milk intake and risk of hip fracture in men and women: a meta-analysis of prospective cohort studies. J Bone Miner Res. 2011 Apr;26(4):833-9.
- K Michaëlsson, A Wolk, S Langenskiöld, S Basu, E Warensjö Lemming, H Melhus, L Byberg. Milk intake and risk of mortality and fractures in women and men: cohort studies. BMJ. 2014 Oct 28;349:g6015.
- L A Batey, C K Welt, F Rohr, A Wessel, V Anastasoaie, H A Feldman, C Y Guo, E Rubio-Gozalbo, G Berry, C M Gordon. Skeletal health in adult patients with classic galactosemia. Osteoporos Int. 2013 Feb;24(2):501-9.
Image thanks to Chris Pelliccione via flickr.