Proč je výživa tak komercializovaná?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Proč je výživa tak komercializovaná?

Proč je obor výživy často spíše o marketingu výrobků než o vzdělávání lidí o základech zdravého stravování?

31. 10. 2017

Sdílet toto video

Výskyt chronických onemocnění, jako je cukrovka, prudce vzrostl, stejně jako počet článků o cukrovce publikovaných v lékařských časopisech. Proč naše bohaté akademické znalosti nevedou k přímému zlepšování této situace? Možná je to naše přehnaná vazba na redukcionismus, která se ukázala jako úspěšná při akutních onemocněních z nedostatku, ale může skutečně představovat překážku k úspěšnému boji s chronickým onemocněním, což jsem zmiňoval již dříve. Vypadá to, že se v těchto dnech zdraví zredukovalo pouze na vysoce komercializovanou komoditu. Je nám prodávána celá řada různých drahých high-tech testů a ošetření pochybné hodnoty, navíc s vážnými přidruženými riziky. To je znepokojivé, protože většina z věcí, která nás dělá a udržuje zdravými, je levná a lehce dostupná i bez odborné pomoci nebo komerční propagace. Neznamená to, že by moderní medicína neuměla dělat zázraky, ale pokud se na to podíváme z celkového měřítka, co těch 80 % z úmrtí a zdravotního postižení, které je způsobené nemocemi souvisejícími se stravou a lze jim předcházet? Samozřejmě i oblast výživy je komercializovaná. Je to všechno o ziscích, produktech a extrakci živin z celých potravin, aby mohly být zabaleny a uvedeny na trh. Ano, jídlo je nejlepší jíst v celistvé podobě. Například jíst prostě brokolici a borůvky, místo doplňku stravy z nich vyrobeného. Důvod, proč nemáme více studií o celých potravinách, je poměrně zřejmý – nemůžete je patentovat. Proč by firma věnovala tolik peněz, času a úsilí na to, aby vás přesvědčila ke koupi brokolice, když vám ji může prodat jakákoliv jiná firma? Proto je i oblast výživy více o marketingu výnosných produktů než o vzdělávání lidí v základech zdraví a životního stylu. Příkladem budiž třeba fakt, že jsou přínosy celozrnných obilovin běžně přiřazovány vláknině. To umožňuje potravinářskému průmyslu přijít s cereáliemi obohacenými vlákninou, z jejichž konzumace pak budete mít lepší pocit. Ale podívejte se na tuto důmyslnou studii. Burkitt a kolegové si mysleli, že mimořádně nízký výskyt chronických onemocnění v subsaharské Africe byl způsoben celistvou rostlinnou stravou, kterou zdejší obyvatelé jedli. To se změnilo v hypotézu s vlákninou. Jde o redukcionistické myšlení, vláknina musí být ta kouzelná aktivní složka. Tak to vyzkoušíme, viďte. Rafinované obiloviny trochu vlákniny obsahují, co takhle porovnat dvě skupiny starších žen, obě s denním příjmem obilné vlákniny okolo 6 gramů. Jedna skupina ji však získává převážně z celozrnných obilovin a ta druhá převážně z rafinovaných obilovin. Co myslíte, kdo žil déle? Pokud by šlo čistě o vlákninu, neměl by být ve výsledcích velký rozdíl, protože obě skupiny jedly přibližně stejné množství. Skupina konzumující celozrnné obiloviny však žila déle – měla významně nižší míru úmrtnosti. Znamená to, že za tím mohou být všechny ty další úžasné látky vázané na vlákninu v celistvých potravinách. Ty jim propůjčují významné zdravotní přínosy, které daleko předčí samotnou vlákninu. Z tohoto důvodu se neočekává, že by doplňky s vlákninou nabízely ty stejné přínosy. Potraviny, ne živiny, jsou základní jednotkou výživy. Jak zdůraznil dr. David Katz: „Naše kultura nechce slyšet, že účinná látka v brokolici je… samotná brokolice.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org