Odborná kritika vědecké platnosti nutričních rad z časopisu Men’s Health (Mužské zdraví) v něm objevila například tyto informace. Zde nám tvrdí, že konzumací masa mohou muži zvýšit svou produkci testosteronu. My však víme již čtvrt století, že jídlo s takovým množstvím tuku hladiny testosteronu snižuje téměř o třetinu během pár hodin od konzumace. Ve skutečnosti ke znatelnému poklesu volného i vázaného testosteronu v krevním oběhu dochází již během jedné hodiny od okamžiku, kdy pokrm vložíme do úst. Naopak jídlo s nízkým obsahem tuků, převážně se sacharidy, tento účinek nemá. Na základě in vitro studií o účincích tuku na buňky varlat v Petriho misce se vědci domnívají, že tuk v krvi může dokonce v reálném čase potlačovat produkci testosteronu. Dokonce i při zachování stejného množství tuku, tedy když lidi živené velkým množstvím masa, ryb, drůbeže a vajec převedete na stravu se stejným množstvím tuků, ale z jiných zdrojů – chléb, ovoce, zelenina a sladkosti, tak jejich hladiny testosteronu půjdou nahoru. Ještě důležitějším účinkem je, že jejich hladiny kortizolu naopak klesají. Kortizol je stresový hormon produkovaný našimi nadledvinkami. Nízká hladina stresového hormonu je dobrá věc, protože vysoké kladiny kortizolu mohou silně předznamenávat úmrtí na kardiovaskulární onemocnění u mužů i žen, dokonce i u těch, u nichž se toto onemocnění ještě neprojevilo. Dokonce nám to může pomoci objasnit „úmrtí na zlomené srdce“, tedy zvýšené riziko srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice v nejbližších týdnech po ztrátě partnera. Vyšší hladiny kortizolu po dny, měsíce nebo dokonce roky po ztrátě někoho, koho milujete, mohou zvýšit riziko srdečních příhod a snížit funkci imunitního systému. Všimněte si také, že navýšení hladin stresového hormonu po ztrátě partnera je asi o 50 bodů, což je méně, než vám kortizol navýší hojná konzumace masa. Kortizol také může pomoci vysvětlit, proč lidé v depresi mají sklon k ukládání břišního tuku. Důvodem, proč obezita projevující se kolem středu těla je spojená se zvýšenou sekrecí kortizolu, může být, že břišní tuk ho tak nějak nasává do sebe. Hromadění tuku okolo vnitřních orgánů tak může být adaptací, kterou tělo využívá, aby se vypořádalo s přebytkem stresu. Tyto prudké nárůsty v hladinách stresového hormonu po každém snědení masa nemusí ovlivňovat pouze naše zdraví, ale také naše děti. Máme významné důkazy, které naznačují, že těhotenská strava bohatá na bílkoviny má nepříznivé účinky na matčin plod. Například v 60. letech byl proveden pokus na těhotných ženách z Motherwellu ve Skotsku. Ženy byly požádány, aby jedly stravu s vysokým obsahem masa, v naději, že se tak zabrání těhotenské nemoci zvané preeklampsie. Nefungovalo to. Faktem je, že nejnižší úroveň preeklampsie, jakou jsem kdy viděl, byla mezi ženami konzumujícími striktně rostlinnou stravu. Pouze 1 případ nemoci na 775 těhotenství. Preeklampsie obvykle postihuje přibližně 5 % těhotenství, takže bychom očekávali desítky případů. Naznačuje nám to, že rostlinná strava může zmírnit většinu – pokud ne všechny – příznaků a projevů tohoto potenciálně závažného stavu. Co se stalo, když těhotné ženy přešly z konzumace 1 porce masa denně na 2 porce masa denně? Matky, které jedly během těhotenství více masa a méně zeleniny, porodily děti, které když vyrostly, tak měly zvýšený krevní tlak. Jedním z vysvětlení nežádoucích účinků hojné konzumace masa a ryb je to, že může zvyšovat koncentrace kortizolu u matky, který pak ovlivňuje vyvíjející se plod. Tělo dítěte přenastaví vlastní „termostat“ pro kortizol na vyšší hodnotu. Jak je to doopravdy se nedozvíme, dokud to neotestujeme. A je to tak. Vědci našli vyšší hladiny kortizolu v krvi synů a dcer žen, které uvedly, že konzumují větší množství masa a ryb. Zvýšení bylo asi o 5 % na každou další porci masa denně. Takové stravování může pro matku představovat metabolický stres a svým způsobem dětem přeprogramovat nadledvinkovou osu. To vede k celoživotnímu hyperkortizolismu, tedy zvýšené hladině stresových hormonů v krvi. To by mohlo vysvětlit, proč každá porce masa konzumovaná denně během pozdního těhotenství může vést k 1% zvýšení objemu tuku u dětí v období dospívání. Může to zvýšit riziko, že děti budou v pozdějším věku obézními. Má to tedy významné důsledky pro veřejné zdraví z hlediska prevence obezity. Jakmile jsou děti již na světě, můžete být schopni snížit hladinu stresového hormonu podobnými dietními změnami. To jsou však jen výchozí hladiny stresového hormonu. Mají děti matek, které jedly během těhotenství více masa, zvýšenou i reakci na stresové podněty ze života? Vědci je tedy vystavili stresovým situacím, například mluvení a počítání z hlavy na veřejnosti. Pak změřili jejich kortizolové reakce. U dětí, jejichž matky jedly v období těhotenství méně než dvě porce masa a ryb denně v období těhotenství, vědci naměřili malý nárůst stresových hormonů produkovaných nadledvinkami. Děti matek, které jedly masa a ryb více, se vystresovaly opravdu hodně. Děti největších konzumentek masa – 17 nebo více porcí týdně (to je více než dvě porce masa denně), byly experimentem vystresovány na maximum. Takže svým způsobem jsme tím, co jedly naše matky.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to milli_lu via Pixabay.

břišní tuk / chléb / cukr / děti / drůbež / epigenetické změny / hormony / hypertenze / kardiovaskulární onemocnění / kardiovaskulární zdraví / kortizol / krevní tlak / maso / nadledvinky / obezita / ovoce / rostlinná strava / ryby / srdeční onemocnění / stres / těhotenství / testosteron / tuky / vegani / vegetariáni / vejce / vysoký krevní tlak / zdravé srdce / zelenina / živočišné produkty / živočišné tuky