V globálním měřítku připadá asi 11 miliónů úmrtí ročně na vrub výživovým faktorům. Špatná strava se tak stává hlavním rizikovým faktorem úmrtí na světě. Jelikož je jídlo našim největším zabijákem, očekávali bychom důraz na jeho důležitost na lékařských fakultách. Jenže studentům medicíny se moc informací o výživě nedostává. Systematický posudek zjistil, že navzdory ústřední roli výživy ve zdravé životosprávě nejsou noví lékaři během studia nijak podporováni k poskytování nezbytné péče v této oblasti zdraví.  Začít lze už v prvních letech na vysoké škole. Co je dle vás důležitější - učit se o největší metle lidstva nebo o organické chemii?  Na lékařské škole se studentům v průměru dostává celkem jen 19 hodin výuky o výživě, zatímco celý výcvik má rozsah tisíců hodin. A to se ani během nich nedozví to nejužitečnější. S kolika případy nemocí z nedostatku, jako jsou kurděje nebo beri-beri, se tak asi v klinické praxi osobně setkají? A naopak, kolik z jejich budoucích pacientů bude trpět nemocemi z nadbytku jídla: obezitou, cukrovkou, vysokým tlakem a srdečním onemocněním? Tyto nemoci budou jistě běžnějším jevem. Více než 9 z 10 dotázaných kardiologů věří, že součástí jejich role je poskytnout pacientům alespoň základní informace o správné výživě. Přesto se méně než 1 z 10 cítí dostatečně znalý a zběhlý v problematice.  Když se podíváte na klinická doporučení, co bychom měli dělat pro naše pacienty trpící největším zabijákem, aterosklerotickým srdečním onemocněním, všechny postupy léčby začínají zdravou životosprávou. Jenže jak mají lékaři tyto postupy uvést v praxi, když jim chybí odpovídající vzdělání ve výživě?  Přes 50 % lékařských fakult přiznalo, že součástí klinické praxe není žádná výuka výživy. Možná je ve výsledku učí opak, jelikož na začátku studia studenti medicíny mají obvykle vyšší mínění o roli výživy v lidském zdraví než na konci studia.  Zde jsou procenta studentů medicíny z různých škol souhlasících s důležitostí výživy v jejich budoucí kariéře, a to hned po nástupu na lékařskou fakultu. Byli chytří, v průměru 3/4 ji považovaly za důležitou. Po dvou letech studia na lékařské škole byli požádáni o odpověď na stejnou otázku. A čísla prudce poklesla. Na většině škol to bylo 0 %. Místo vzdělání se jim dostalo opaku. Bláznivé přesvědčení o důležitosti výživy pro lidské zdraví jim bylo vytlučeno z hlavy. Předklinická část vzdělávání, první dva roky na lékařské škole, vede ke ztrátě pojmu o významnosti předmětu aplikované výživy.  Po lékařské škole je další praktické vzdělávání o výživě u absolventů buď jen minimální, nebo častěji zcela chybí. Velké úpravy absolventského výcviku byly učiněny v roce 2018, nicméně žádné požadavky na znalosti o výživě se neobjevily. Takže klidně můžeme potkat úspěšného absolventa prestižního programu interní medicíny, který se o výživě nenaučil nic, doslova nic.  Proč se výživě pravidelně nevěnuje čas v lékařském vzdělávání ani v praxi, a co bychom s tím měli dělat? Je to smutné, ale jedním z důvodů lékařského nezájmu o výživu je její podřadná pozice způsobená nedostatkem finanční podpory této oblasti.  Food Law and Policy Clinic z harvardské právnické fakulty přišla s tuctem různých politických pák pro všechna stádia lékařského vzdělávání a navrhuje vhodné postupy k vykonání příslušnými rozhodnými orgány. Například vláda může požadovat, aby lékaři pracující ve federálních nemocnicích podstoupili kurzy výživy. Nebo můžeme zařadit otázky o výživě mezi zkouškové otázky, takže by školy byly nuceny o tématu učit. Prozatím však ani pacienti po prodělaném srdečním infarktu nemění své stravování. Lékaři jim to mnohdy neřeknou a nemocnice dokonce aktivně podkopávají jejich budoucnost jídlem, které svým pacientům podávají.  Dobrou zprávou je, že American Medical Association (AMA) přijala usnesení podněcující k podávání zdravých pokrmů v nemocnicích. To je nápad! AMA tímto chce po amerických nemocnicích zlepšit zdraví pacientů, zaměstnanců i návštěvníků - poskytováním pestré zdravé stravy. Řadí mezi ně i rostlinné pokrmy a pokrmy s nízkým obsahem soli, přidaných cukrů. Eliminují zpracované masné výrobky z menu a podporují nabídku zdravých nápojů. Skvělé!  Podobně v roce 2018 začal stát Kalifornie vyžadovat dostupnost rostlinného jídla nemocničním pacientům. Vybrané nemocnice v Gainesville, na Floridě, v Bronxu, na Manhattanu, v Denveru a Tampě nabízejí 100% rostlinné jídlo pro pacienty ze zvláštního menu. Poskytují informační materiály hospitalizovaným pacientům, aby zvýšili jejich znalosti o roli stravování, zejména rostlinné stravy, v chronických onemocněních.  Pojďme se na pár menu podívat. Mňam, čočková boloňská omáčka. Nemocnice Montefiore: květákový mozeček s pečenými bramboráky na snídani. Houbové ragú na oběd. A na večeři dušené bílé fazole. Polévka, salát a jako dezert ovoce. To je poprvé, co jsem z nemocničního jídelního lístku dostal hlad. Skoro se mi chce dostat zánět slepého střeva a pár dní si tam poležet.  Klíčem k těmto proměnám je mít obhájce z řad lékařů a zvyšovat vzdělání zaměstnanců i pacientů o přínosech jídelníčku bohatšího na rostlinné pokrmy. Jediný klinik dokáže zažehnout jiskru změny v celém systému díky tomu, že má vědu na své straně. Lékaři mají ve společnosti jedinečnou pozici k ovlivňování politiky na všech úrovních. Je na čase toho začít využívat.   
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Americká lékařská asociace / chronická onemocnění / cukr / cukrovka / dlouhověkost / Harvardova univerzita / hypertenze / kardiovaskulární onemocnění / krevní tlak / lékařská profese / lékařské vzdělávání / medicína životního stylu / obezita / rostlinná strava / sodík / srdeční onemocnění / sůl / tuky / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vysoký krevní tlak