Jaký je nejzdravější jídelníček?
Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.
Pesticidy a riziko rakoviny
Chrání nás upřednostňování biopotravin před těmi konvenčně pěstovanými před rakovinou? Vliv pesticidů na riziko rakoviny.
V odborném posudku aktuálních důkazů o toxicitě pesticidů pro lidi píší o silném souboru důkazů spojujícím vystavení pesticidům s rakovinou. Je to údajně tak závažné, že roli, již pesticidy hrají v rozvoji rakoviny, už nelze dále zpochybňovat. Jenže většina důkazů ukazujících na poškozování DNA pesticidy je z pracovní expozice, u farmářů a pracovníků na polích, v samotných továrnách na pesticidy, případě v okolí hojně stříkaných polí. Máme důkazy spojující i nepracovní vystavení pesticidům a poškození DNA, v tomto případě jednovláknové a dvouvláknové DNA a její fragmentace v mužských spermiích při vysokých dávkách reziduí pesticidů kolujících v těle. Studie je však z Číny, kde jsou průměrné koncentrace pesticidů až 4x vyšší než v jiných částech světa.
Dalším způsobem, jak pesticidy teoreticky mohou vyvolat růst nádorů, je prostřednictvím škodlivých účinků na protinádorovou imunitu. NK buňky, přirození zabijáci, jsou první linií obrany našeho těla, jsou to bílé krvinky chránící nás před rakovinnými buňkami a buňkami s viry. A pesticidy mají prokázané škodlivé účinky na tyto obranné buňky, čímž snižují jejich schopnost ničit nádorové buňky. Když například dáte do Petriho misky trochu buněk přirozených zabijáků společně s lidskými leukemickými buňkami, bez pesticidů, tak zabijácké buňky dokáží uklidit a zneškodnit více než polovinu rakoviny. Jakmile přidáte kapku pesticidů, tak NK buňky ochromíte natolik, že rakovina zvítězí. O jak velkých dávkách pesticidů je řeč? Výzkumníci použili maximální hladiny naměřené v tělech lidí aplikujících pesticidy na plodiny. Většina z nás je však dostatečně privilegovaná a není nucena podobnou práci vykonávat. Co se takhle podívat jen na rezidua pesticidů usazená na konvenčně pěstovaných plodinách? Stojí z hlediska prevence rakoviny za to připlatit si za biopotraviny?
Ve Spojených státech amerických má přes 90 % lidí detekovatelná rezidua pesticidů v moči i krvi, bez ohledu na místo práce a bydlení. Víme, že je to z konzumovaného jídla, protože máme zkřížené studie, kde lidé střídavě konzumovali konvenčně pěstované potraviny a biopotraviny. Ukazují, že můžete jednoduše zapínat a vypínat koncentrace metabolitů pesticidů v moči jako vypínačem. To ještě nutně neznamená, že nám pesticidy i škodí. Zdravotní dopady konzumace reziduí pesticidů z konvenčně pěstovaných potravin zůstávají neznámy. Jedna nedávná studie zjistila, že lidé uvádějící nejvyšší četnost konzumace biopotravin měli asi o 25 % nižší riziko rakoviny.
A zde to máme: první studie svého druhu vyhodnocující spojitost mezi frekvencí konzumace biopotravin a rizikem rakoviny. Studie zohledňovala celou řadu přidružených faktorů. Nehraje roli, že konzumenti biopotravin jsou mladší lidé? Výzkumníci toto ošetřili a stále nalezli významně nižší riziko rakoviny. Možná konzumenti biopotravin mají méně rakoviny, protože jsou bohatší nebo mají vyšší vzdělání Nebo jsou štíhlejší, cvičí více. Nebo jí méně masa, kouří méně. Ne, všechny tyto faktory byly vyloučeny. I přesto bylo zjištěno znatelně nižší riziko rakoviny u konzumentů bio. Možná se jejich jídelníčky lišily ještě v jiných ohledech? Více ovoce a zeleniny, méně nezdravých pochutin? Ne, i bez toho naměřili významně nižší riziko rakoviny. Vědci dospěli k tomuto závěru: Naše výsledky indikují, že větší spotřeba biopotravin je skutečně spojena se snížením celkového rizika rakoviny.
Jde o nejsofistikovanější studii na toto téma, jakou máme. Jedna předchozí studie však byla ještě větší a našla jen málo důkazů pro snížení incidence všech druhů rakoviny, s jednou výjimkou, rakoviny krve typu non-Hodgkinův lymfom. Zde jsou data. Žádný rozdíl v celkovém výskytu rakoviny u lidí, kteří nikdy nejedí biopotraviny, u pravidelných konzumentů a výhradních konzumentů. Jediný významný výsledek je u non-Hodgkinova lymfomu a zvýšeného rizika rakoviny prsu. Je možné, že ženy kupující biopotraviny si dávají více záležet na screeningu rakoviny prsu a tím se vysvětluje vyšší míra diagnostiky? Nemáme tušení.
Pochopitelně nám nejvíce záleží nikoliv jen na rakovině, ale na tzv. úmrtnosti na všechny příčiny, riziku předčasného úmrtí, tečka. Vysoké krevní hladiny pesticidu známého jako beta-hexachlorocyklohexan jsou spojeny s významně kratším životem.
Jak lze své hladiny snížit? Kdysi vyšla studie, která zjistila, že mateřské mléko vegetariánské matky mělo méně beta-hexachlorocyklohexanu než mléko její sestry, která kojila ve stejnou dobu, ale v jídelníčku měla maso. Sestra vegetariánka zřejmě měla hladiny pesticidů nižší asi o třetinu v porovnání se svou „všežravou“ sestrou. Není to překvapivé, jelikož třída chlorovaných pesticidů je rozpustná v tucích, takže je najdeme nejčastěji v potravinách živočišného původu.
Novější studie se nezabývala beta-hexachlorocyklohexanem, ale nalezla spojitost mezi polychlorovanými bifenyly (PCB) a zvýšeným rizikem úmrtí. I zde platí, že tyto toxiny najdeme zejména v těchto potravinách: mléčných výrobcích, vejcích a živočišném tuku. Není proto překvapením, že krev lidí na veganské stravě měla mnohem méně škodlivin než u konzumentů masa. Měli menší hladiny celé řady různých PCB, včetně těch ve studii spojovaných se zvýšenou úmrtností. Vegani však neměli nižší hladiny beta-hexachlorocyklohexanu.
Závěrem bych řekl, že pokud si děláte starosti se škodlivými zdravotními dopady pesticidů a pesticidům podobných látek, může stát za to snížit příjem potravin živočišného původu. Co se týče ovoce a zeleniny, přínosy konzumace i konvenčně vypěstovaných plodin nejspíše převáží jakákoliv možná rizika vystavení pesticidům. Obavy z rizik pesticidů by nás neměly odrazovat od hojné konzumace ovoce a zeleniny. Tyto potraviny poskytují obrovské zdravotní přínosy, zatímco potenciální celoživotní poškození různými pesticidy z toho stejného ovoce a zeleniny jsou odhadem schopny v průměru zkrátit život o pár minut. A to je nic ve srovnání s výživovými přínosy zvýšení konzumace ovoce a zeleniny.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org
- Mostafalou S, Abdollahi M. Pesticides: an update of human exposure and toxicity. Arch Toxicol. 2017;91(2):549-99.
- Kapeleka JA, Sauli E, Ndakidemi PA. Pesticide exposure and genotoxic effects as measured by DNA damage and human monitoring biomarkers. Int J Environ Health Res. Published online November 18, 2019:1-18.
- Ji G, Xia Y, Gu A, et al. Effects of non-occupational environmental exposure to pyrethroids on semen quality and sperm DNA integrity in Chinese men. Reprod Toxicol. 2011;31(2):171-6.
- Lee G-H, Choi K-C. Adverse effects of pesticides on the functions of immune system. Comp Biochem Physiol C Toxicol Pharmacol. 2020;235:108789.
- Rowe AM, Brundage KM, Barnett JB. In vitro atrazine-exposure inhibits human natural killer cell lytic granule release. Toxicol Appl Pharmacol. 2007;221(2):179-88.
- Hemler EC, Chavarro JE, Hu FB. Organic foods for cancer prevention-worth the investment? JAMA Intern Med. 2018;178(12):1606-7.
- Baudry J, Assmann KE, Touvier M, et al. Association of frequency of organic food consumption with cancer risk: findings from the nutrinet-santé prospective cohort study. JAMA Intern Med. 2018;178(12):1597-606.
- Bradbury KE, Balkwill A, Spencer EA, et al. Organic food consumption and the incidence of cancer in a large prospective study of women in the United Kingdom. Br J Cancer. 2014;110(9):2321-6.
- Fry K, Power MC. Persistent organic pollutants and mortality in the United States, NHANES 1999-2011. Environ Health. 2017;16(1):105.
- Norén K. Levels of organochlorine contaminants in human milk in relation to the dietary habits of the mothers. Acta Paediatr Scand. 1983;72(6):811-6.
- Lind PM, Salihovic S, Stubleski J, Kärrman A, Lind L. Association of exposure to persistent organic pollutants with mortality risk: an analysis of data from the prospective investigation of vasculature in uppsala seniors (Pivus) study. JAMA Netw Open. 2019;2(4):e193070.
- Arguin H, Sánchez M, Bray GA, et al. Impact of adopting a vegan diet or an olestra supplementation on plasma organochlorine concentrations: results from two pilot studies. Br J Nutr. 2010;103(10):1433-41.
- Juraske R, Mutel CL, Stoessel F, Hellweg S. Life cycle human toxicity assessment of pesticides: comparing fruit and vegetable diets in Switzerland and the United States. Chemosphere. 2009;77(7):939-45.