Jak užitečná je personalizovaná výživa?

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Jak užitečná je personalizovaná výživa?

Možná by měl být kladen větší důraz na převzetí osobní zodpovědnosti za vlastní zdraví než na personalizovanou výživu.

27. 4. 2022

Sdílet toto video

Personalizovaná výživa vychází z konceptu, že každý člověk je jiný. A kdo by se ostatně nechtěl cítit výjimečným? Koncept personalizované výživy ze své podstaty lichotí lidskému egu. Jednoduchá sdělení zohledňující individualitu proto hluboce rezonují s konzumenty. Vysvětluje se tím popularita takových sloganů v prodeji a marketingu. Zajít to může až k vyrábění personalizovaných pokrmů na míru lidské jedinečnosti. 3D tisk byl navržen jako dobrý kandidát k produkci jídla na míru. Mezi lidmi rozhodně najdeme určité legitimní rozdíly. Někteří lidé mají alergii na arašídy a po snědení arašídu zkolabují. Jiní mají celiakii a musí se vyhýbat lepku. Další mají v genech intoleranci laktózy. V některých částech Asie je rozšířená enzymová mutace chránící před alkoholismem. Lidé s mutací totiž nedokáží metabolizovat alkohol příliš efektivně, takže si hromadí toxické metabolity. Vypracoval jsem fascinující video o rychlých a pomalých metabolizátorech kofeinu a odlišných zdravotních důsledcích. Týkají se i sportovního výkonu. Kofein je ergogenní, zvyšuje sportovní výkon, ale jen u rychlých metabolizátorů, ti dokáží na kole ujet 10 km o minutu rychleji. Lidé metabolizující kofein pomalu nezískali žádné přínosy, nebo je kofein dokonce zpomalil. Přidal jim dvě minuty k jízdnímu času. To vše záleží jen na sadě genů kódujících enzym rozkládající kofein. Nicméně pro většinu lidí a většinu situací platí, že jsme si spíše podobní než jiní. I když nepochybně existuje konkrétní menšina jedinců, kteří zřetelně vyžadují osobnější přístup k výživě, tak v současné době nemáme dostatečné odůvodnění pro skutečně personalizovanou výživu u většiny lidí. Přesto raketově přibývá firem nabízejících přímo koncovým zákazníkům genetické testování a z něj odvozené osobní výživové poradenství na míru. Například firmy vnucující své doplňky stravy, které mají zákazníkům pomoci optimalizovat mikroživinový status na základě hrstky genetických variant. Většina těchto variant však stojí jen za pár procenty odlišností v hladinách mikroživin u různých lidí. Výživa na míru je součástí širšího tlaku na „personalizovanou medicínu“, také zvanou „cílená medicína“. Pramení z toho, jaké „obrovské kulturní lákadlo“ představuje osobní kontrola nad prevencí, diagnostikou a léčbou onemocnění. Tato touha stimuluje poptávku a svádí k intenzivní komercializaci. Na rozdíl od monogenetických onemocnění, což jsou vzácné genetické nemoci způsobené jedním vadným genem, jako hemofilie a srpkovitá anémie, je většina nemocí způsobena komplexní interakcí mezi mnoha geny a faktory životního prostředí, což představuje pro personalizovanou medicínu velkou výzvu. Jako příklad si uveďme výšku dospělých osob. Na chromozomech jsme dosud nalezli přinejmenším 40 lokusů spojených s lidskou výškou, která je převážně dědičná. Geny vašich rodičů zodpovídají asi za 80 % rozdílu ve výšce postavy různých lidí. Přesto by všechny ty desítky identifikovaných genů dohromady vysvětlily jen 5 % výškových rozdílů mezi lidmi. Výzkumníci genetická pojítka nacházejí pomocí takzvaných celogenomových asociačních studií. Při nich vám vědci naskenují celé chromozomy a hledají statistické spojitosti mezi onemocněními a libovolným konkrétním úsekem DNA. Dobře, to zní zajímavě. Jenže firmy nabízející testy genetických předpokladů dělají to, že tato data reinterpretují jako prediktory individuálních rizik. Ve skutečnosti ale takto získáte jen slabé genetické spojitosti s lehce zvýšeným rizikem onemocnění a jen malou předpovědní hodnotou při porovnání s významnějšími známými přispívajícími faktory, jako jsou faktory životního stylu. V současnosti je praktika využívání rozboru DNA jedince k předpovědi onemocnění odsuzována za to, že poskytuje jen málo nebo žádné užitečné informace. Řekněme, že váš genetický rozbor říká, že máte lehce zvýšené riziko smrtelné nemoci v porovnání s jinými lidmi ze stejné rodové skupiny. Tato osoba dostala radu, že se má hýbat, udržovat zdravou váhu, nepít moc alkoholu a jíst ovoce, zeleninu a celozrnné obiloviny. To jsou dobré rady, ale měli by se jimi řídit všichni nehledě na vlastní genetické riziko. A všichni známe, nebo bychom měli znát, tyto jednoduché základní strategie ke snížení rizika běžných chronických onemocnění obecně. Problémem pochopitelně je, že jen málo lidí podle nich žije. Přesněji řečeno, skoro nikdo podle těchto rad nežije. Není to jen hyperbola. Národní průzkumy ukazují, že téměř celá americká populace konzumuje stravu neodpovídající ani základním pravidlům zdravého stravování. Jinými slovy, ve Spojených státech amerických skoro nikdo nejí zdravě. Takové studie nám připomínají, že z pohledu veřejného zdraví se starosti s personalizací preventivních strategií založených na informacích o genetickém riziku jeví téměř absurdní.

© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org