Pocity a střeva: probiotika a duševní zdraví

Jaký je nejzdravější jídelníček?

Zjistěte, co říkají poslední vědecké poznatky o vašich oblíbených potravinách, tak abyste mohli volit pro sebe i své blízké to nejlepší.

Pocity a střeva: probiotika a duševní zdraví

Věděli jsme, že náš duševní stav může ovlivnit střevní flóru, ale mohla by i sama střevní flóra ovlivňovat náš duševní stav?

8. 2. 2015

Sdílet toto video

Předtím, než byl v r. 1950 vynalezen thorazin, byly duševní choroby často léčeny operativně. V roce 1949 byla vynálezci lobotomie dokonce udělena Nobelova cena, ale před tím, než desetitisíce pacientů podstoupily lobotomii, byla hitem kolektomie. Existovala teorie, že příčinou duševních onemocnění jsou špatné střevní bakterie a hniloba ve střevech, takže léčba spočívala prostě v tom, že bylo chirurgicky odstraněno tlusté střevo. Ano, operace zabila přibližně jednu ze tří osob, ale když nezemřeli, chirurgové se chlubili tím, že například, pokud bylo odstraněno střevo u dětí školního věku jako preventivní opatření, došlo k zastavení abnormálních sexuálních praktik, jako je masturbace, která byla tehdy považována za předstupeň duševního onemocnění v pozdějším životě. Existovaly ale i jiné způsoby, které vyžadovaly méně drastické postupy. A ty naznačovaly, že by se místo toho mohla tato intestinální hniloba léčit změnou střevní flóry. Takže se před více než stoletím objevily zprávy o úspěšné léčbě psychiatrických onemocnění, jako je deprese, s využitím stravovacího režimu zahrnujícího probiotika. Lékaři vnímali spojení mezi depresí a tím, že výkalů nebylo dostatečné množství, neměly správnou vlhkost a velmi ostře zapáchaly. A tak dali lidem probiotika, a nejenže se lidé cítili lépe po psychické stránce, ale jejich výkalů bylo více, byly měkčí, měly pravidelnější konzistenci „a silný zápach se zmírnil“. Souběžně s probiotiky však jedli všichni pacienti vegetariánskou stravu, takže to vůbec nemuselo být probiotiky. Tato oblast šetření zůstala nepovšimnuta zhruba sto let, ale nedávno se objevila nová disciplína, známá jako enterická – míněno intestinální – neurověda. Náš enterický nervový systém, soubor nervů v našem střevě bývá označován jako náš „druhý mozek, díky jeho velikosti, složitosti a podobnosti“. V našich střevech máme stejné množství nervů, kolik jich je v naší míše. A to dává docela smysl. Velikost a složitost našeho střevního mozku nikoho nepřekvapí, když vezmeme v potaz výzvy, kterým musí čelit, jakožto rozhraní s největším povrchem v našem těle. S vnějším světem máme stokrát větší kontakt prostřednictvím střev než prostřednictvím kůže. A také musíme počítat se 100 biliony našich malých přátel tam dole. Vyžaduje to spoustu schopností zpracovávat informace. Teď už každý, kdo někdy zažil motýly v břiše, ví, že náš duševní stav může ovlivnit naše střeva. Ve skutečnosti mohou každý den ovlivnit stresory integritu naší střevní flóry. Tato inovativní studie se zaměřila na seškrabování výkalů z použitého toaletního papíru během zkouškového týdne. Zde je, kolik bakterií měly subjekty ve stolici před vyšetřením, ale podívejte se, co se stane v den zkoušky, a to trvalo celý týden. Takže náš duševní stav může ovlivnit naše střeva, ale mohou naše střeva ovlivnit náš duševní stav? Až donedávna jsme to nevěděli. Například „mnoho lidí, trpících syndromem chronické únavy, si stěžuje na dysfunkci střev“. Vědci tedy zkusili dát lidem probiotika, aby zjistili, zda by se jejich mentální a emocionální stav mohl zlepšit; a opravdu se zdálo, že to pomáhá. Ale co zdraví lidé? Toto je studie, která skutečně otřásla vědeckými institucemi. Posouzení psychotropních vlastností probiotik. Bylo zjištěno, že po jednom měsíci užívání probiotik významně poklesly příznaky úzkosti, deprese, hněvu a nepřátelství. Jak je to možné? Existuje řada mechanismů, které byly navrženy k tomu, aby mohly střevní bakterie komunikovat s mozkem. Než byla tato studie publikována, „myšlenka, že probiotické bakterie produkované střevy mohou ovlivnit náš mozek, vypadala téměř neskutečně“. Stejně jako sci-fi. Věda, ano, ale fikce, ne. „Je pravděpodobné, že organismy uvnitř nás mají určitý stupeň vlivu na duševní pohodu.“ Mohou mít tedy lidé, kteří trpí nejrůznějšími formami problémů s duševním zdravím, prospěch z transplantátu stolice od někoho s mnohem pohodovějšími bakteriemi? Nevíme, ale „tato schopnost probiotik ovlivňovat mozkové procesy je možná jedním z nejzajímavějších nedávných objevů ve výzkumu probiotik.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org