Za posledních zhruba deset let rostl zájem o rostlinnou stravu také v lékařské literatuře, a ne jen o vylučovací verze jako vegetariánská a veganská strava. Předchozí studie na toto téma byly do jisté míry omezené, protože jen rozdělovaly lidi mezi vegetariány a nevegetariány, vyloučily některé nebo všechny živočišné potraviny, ale nijak nezohledňovaly kvalitu těch rostlinných. Vegani mohou žít z hranolků, sušenek a coca-coly. Na scénu přichází: „Změny v kvalitě rostlinné stravy a úmrtnost celková i podle příčiny“. Je to první studie, která zkoumala spojitosti mezi změnou v kvalitě rostlinné stravy a následným rizikem úmrtí.  Když se podíváte na celkové skóre rostlinné stravy, tak čím více zvýšíte příjem jakékoliv rostlinné potraviny a snížíte příjem jakékoliv živočišné potraviny, tím větší se zdá pokles vašeho rizika úmrtí. Ale to jen proto, že lidé přidávali zdravé rostlinné potraviny jako ovoce a zeleninu. Když se podíváte jen na lidi, kteří jedli více zpracovaných a slazených nezdravých potravin, tak jim časem riziko úmrtí narostlo. Klinickým závěrem je, že zvýšení příjmu zdravých rostlinných potravin a omezení příjmu nejen živočišných potravin, ale také nezdravých rostlinných pochutin, může snížit riziko budoucího předčasného úmrtí. Pouhé omezení příjmů sacharidů obecně, nejen rafinovaných sacharidů a cukrů, ale i zdravých potravin bohatých na sacharidy, jako je ovoce či celozrnné obiloviny, je spojeno se zvýšením celkové úmrtnosti. Korespondovalo by to se zkrácením vašeho života o roky a také rizikem úmrtí konkrétně na srdeční onemocnění, mrtvici nebo rakovinu.  Proč jsou pro nás celistvé rostlinné potraviny tak prospěšné? Velká část přínosu může být zprostředkována naší mikroflórou. Naše prospěšné střevní bakterie ohrožuje spousta věcí, třeba nadměrné předepisování antibiotik. Nicméně jediný faktor, který empiricky prokázal důležitost, je strava chudá na sacharidy dostupné střevní mikroflóře (MAC). Jinými slovy na prebiotika, jako je vláknina či rezistentní škrob. Těch je hodně jen na jednom místě, v celistvých rostlinných potravinách. Přešli jsme ze stravy bohaté na MAC, ke stravě bohaté na Big Mac. A teď se potýkáme s důsledky.  Příjem vlákniny ze stravy, která je hlavním zdrojem MAC, je zanedbatelně nízký v porovnání s tím, na co jsou naše těla stavěna. Strava takto chudá na vlákninu neposkytuje dostatek potravy mikroflóře, čímž se ochuzujeme o spoustu skvělých látek, které pro nás tato vyrábí. Strava chudá na vlákninu je hlavní příčinou vyčerpání mikrobiomu. Tato ztráta mikrobiomu je zapletená do nekontrolovatelného nárůstu výskytu chronických onemocnění, která nyní sužují moderní svět.  Jsme stavěni asi na 100 g vlákniny denně. Naše mikroflóra se kdysi musela cítit jako v ráji. Jak by se dalo takovému číslu vůbec přiblížit? Šálek ovoce má jenom 3 gramy, šálek zeleniny 5 gramů. Proč tak málo? Protože ovoce a zelenina je asi z 80 až 90 % tvořena vodou. Pro pořádnou dávku se musíme obrátit na sušší potraviny, jako jsou luštěniny, ty mají asi 15 gramů, nebo na celozrnné obiloviny, jako je ječmen, s 30 gramy na šálek. Mnoho lidí se dnes vyhýbá klasickým obilovinám, jako je pšenice, ječmen a žito kvůli lepku. Bezlepková strava však má i svoji stinnou stránku.  Pokud trpíte nemocí zvanou celiakie, pak byste se rozhodně měli lepku vyhýbat. Ale jestli ne, tak jsou zde rizika jako možný nedostatek živin, nedostatek vlákniny a také toxické látky, například akumulace těžkých kovů v tělech lidí na bezlepkové stravě. Dodržování bezlepkové stravy výrazně zvýšilo krevní hladiny rtuti. Více arzénu proudilo tělem. U arzénu je to nejspíše kvůli zvýšené konzumaci rýže, protože rýže je hlavní ingrediencí v bezlepkových potravinách. Jistě si však můžete vybrat i jiné obiloviny, třeba čirok, ten je mou oblíbenou náhradou rýže. A vyšší hladiny rtuti mohu být způsobené tím, že lidé konzumující bezlepkovou stravu z nějakého důvodu častěji jedí ryby. Nicméně důvodem, proč 10 z 10 lidí bez celiakie nebo rozpoznané citlivosti na lepek dodržujících bezlepkovou stravu pocítilo zánětlivé gastrointestinální prostředí, je pravděpodobně vyhladovění střevní mikroflóry. Nejedli dost prebiotik, nejedli dost vlákniny, protože se vyhýbali obilovinám, jako je pšenice. Ať už si z vlastního důvodu vyberete jakýkoliv typ stravování, zajistěte, abyste jedli dost vlákniny. 


© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Motion graphics by Avo Media.

arzén / celiakie / chronická onemocnění / čirok / délka života / dlouhověkost / ječmen / kardiovaskulární onemocnění / kardiovaskulární zdraví / lepek / mikrobiom / mrtvice / ovoce / prebiotika / pšenice / rakovina / rostlinná strava / rtuť / střevní flóra / těžké kovy / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vláknina / zánět / zdravé srdce / zelenina / žito