Celková plocha našeho střeva činí asi 270 metrů čtverečních – když započítáte všechny malé záhyby. To je více než rozloha tenisového kurtu. Přitom nás od vnějšího chaosu odděluje jen jediná vrstva buněk. Primární palivo, které udržuje tuto důležitou vrstvu naživu, je mastná kyselina s krátkým řetězcem zvaná butyrát. Ten naše prospěšné bakterie vytvářejí z vlákniny, kterou sníme. My vyživujeme své prospěšné bakterie ve střevech a ony nám to vracejí. Vezmou si zkonzumovaná prebiotika, jako je vláknina, a na oplátku nám poskytnou životně důležitý zdroj paliva, který zásobuje buňky střevní výstelky. Jde o ukázkový příklad symbiózy mezi námi a naší střevní mikroflórou. Jak důležité jsou tyto sloučeniny, které naše hodné bakterie vytvářejí z vlákniny? Existuje stav známý jako diverzní kolitida. Ta často vzniká v úsecích tlustého střeva nebo konečníku po chirurgickém odklonu fekálního toku. Daný úsek je vyřazen, například při vývodu tenkého střeva – ileostomii. Cílem je zabránit průchodu trávené potravy nemocným úsekem střeva. Diverzní kolika je vlastně zánět této prázdné části střeva. Může docházet ke krvácení, rozpadu nebo blokaci. Jak často se to děje? Prakticky vždy po zákrocích tohoto typu. Nicméně zánět postupně ustupuje poté, co je fekální tok touto částí opět obnoven. Nevěděli jsme, co za tím stojí. Možná přemnožení nějakého druhu bakterie, škodlivé střevní bakterie? Nebo je to nedostatkem živin ve střevní výstelce kvůli nepřítomnosti vlákniny potřebné ke tvorbě mastných kyselin s krátkým řetězcem? Nevěděli jsme to až do provedení této studie. Střevní výstelka byla zaplavena látkou, která jí tolik chyběla (butyrát). Závažný zánět zmizel během pár týdnů. My krmíme své prospěšné střevní bakterie, a ony nás na oplátku krmí též. Dává smysl, že máme ve střevě prospěšné bakterie, které nás vyživují a snaží se nás udržet zdravé. Mají se tam totiž moc dobře. Mají teplo, vlhko a zázračný neustávající zdroj potravy, který k ním proudí trávicí trubicí. Pokud však zemřeme, bakterie o to všechno přijdou. Pokud zemřeme my, zemřou i ony. Takže je v jejich nejlepším zájmu udržovat naše střevo zdravé a spokojené. Existují však také škodlivé bakterie jako je cholera, které způsobují průjem. Ty využívají odlišnou strategii. Čím nemocnějšími nás učiní, tím silnější budeme mít průjem a tím více se zvýší jejich šance na rozšíření. Budou mít možnost dostat se do střev dalších. Nezáleží jim na tom, jestli zemřeme nebo ne, nehodlají zemřít společně s námi. Jak tedy tělo udržuje převahu prospěšných bakterií, zatímco těch škodlivých se zbavuje? Zamysleme se nad tím. Máme ve střevě doslova bilióny bakterií. Náš imunitní systém tak musí neustále udržovat rovnováhu mezi tolerancí vůči dobrým bakteriím a útočením na špatné bakterie. Pokud narušíme tuto jemnou rovnováhu a začneme útočit na neškodné bakterie, může to vést k zánětlivému onemocnění střev. Tehdy jsme v režimu neustálé výstrahy a připravenosti k útoku. Mechanismy, kterými imunitní systém udržuje tuto klíčovou rovnováhu, zůstávaly až dosud do značné míry neodhalené. Když o tom přemýšlíte, musí existovat nějaký způsob, jakým naše prospěšné bakterie ukazují imunitnímu systému, že jsou ty hodné. Tím signalizačním znamením je butyrát. Butyrát potlačuje zánětlivou reakci. Říká našemu imunitnímu systému, aby si dal pohov. Takže butyrát se může chovat jako mikrobiální signalizační zařízení, informující náš imunitní systém, že poměrný počet našich prospěšných bakterií je v rámci požadovaného rozpětí. Butyrát imunitní systém zklidňuje. Říká mu, že je všechno v pořádku, že zde sídlí jen prospěšné bakterie. V konečném důsledku to způsobuje hyporesponzivitu střevního imunitního systému. Jinými slovy, přijetí prospěšných bakterií. Ovšem při absenci uklidňujícího účinku butyrátu je imunitní systém opět v plné síle a napadá bakterie uvnitř střeva. Přirozeně předpokládá, že nejde o ty prospěšné, protože hladiny butyrátu jsou nízké. Takže naše těla jsou stvořena tak, že butyrát funguje jako látka potlačující imunitní reakci. Takže kdyby se stalo, že by prospěšné bakterie byly vymýceny a vládu převzaly ty škodlivé, náš imunitní systém by to poznal a zuřivě by na ně zaútočil. Útok by pokračoval tak dlouho, až by zůstaly jen prospěšné bakterie vytvářející butyrát. Ten by pak imunitní systém opět uklidnil. A teď přijde ta nejdůležitější část. Z tohoto důvodu na tom všem záleží. Co se stane, když nebudeme jíst dostatečné množství vlákniny? Pamatujte, že butyrát vyrábějí naše prospěšné bakterie právě z vlákniny. Jestliže nebudeme jíst dostatek vlákniny, nemůžeme tvořit dostatek butyrátu. Můžeme mít spoustu prospěšných bakterií, ale pokud je nenakrmíme vlákninou, nebudou moci vyrábět butyrát. Když tělo vycítí velmi nízké hladiny butyrátu, bude se mylně domnívat, že je naše tělo pod invazí škodlivých bakterií a tak se podle toho zachová. Naše tělo může zaměnit nízký příjem vlákniny se situací, kdy vládu ve střevech skutečně převzaly škodlivé bakterie. Naše tělo neví o existenci zpracovaných potravin. Dlouhá období jsme žili za vysokého příjmu vlákniny. Mohli jsme mít příjem až 100 gramů vlákniny denně. Pokud jsme ale nyní na západní stravě s nízkým příjmem vlákniny a hodujeme běžně na salámu s toustovým chlebem, tak naše tělo při zaznamenání nízké hladiny butyrátu nereaguje správně. Nepozná, že máme nedostatek vlákniny, s tím vůbec nepočítá. Myslí si, že se přemnožily škodlivé bakterie. Protože v celých dějinách lidstva nízké hladiny butyrátu znamenaly přemnožení škodlivých bakterií, bere tělo i dnes tento stav jako důvod pro zahájení zánětlivé reakce. To je jeden z důvodů, proč může být vláknina tolik protizánětlivá, a také jeden z důvodů, proč je příjem vlákniny pro zdraví tak klíčový. Nechceme doplňky s vlákninou, jde nám o celistvé rostlinné potraviny. Vlákninové doplňky, jakým je například přípravek Metamucil, nemusejí být schopné replikovat výsledky pozorované u stravy přirozeně bohaté na vlákninu.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to ZEISS Microscopy via Flickr.

butyrát / chlorela / doplňky stravy / imunitní funkce / mastné kyseliny s krátkým řetězcem / Metamucil / mikrobiom / nezdravé jídlo / onemocnění střev / průjem / rafinované potraviny / rostlinná strava / standardní strava / střevní flóra / vláknina / zánět / zánětlivé onemocnění střev / zdravé střevo / zdravé tlusté střevo