Volné mastné kyseliny, tedy tuk volně kolující v krevním řečišti bez vazby do triglyceridů, způsobuje zánět. Vznikají totiž toxické produkty rozkladu tuků a dochází k oxidačnímu stresu, což může způsobit ucpání receptorů pro inzulín a vést k inzulínové rezistenci v našich svalech. Inzulínová rezistence pak způsobuje prediabetes a samotnou cukrovku 2. typu. S tím, jak stoupá hladina tuku v krvi, se zhoršuje schopnost těla odklízet cukr z krevního řečiště. Odkud ale tuk v krvi, který páchá všechnu tu spoušť, vlastně pochází? Pochází ze zkonzumovaného tuku – a tuku, který si nosíme na svých tělech. Počet tukových buněk zůstává po dovršení dospělosti neměnný. To je zajímavé zjištění. (Vědci na to přišli tak, že změřili množství radioaktivního uhlíku zachyceného v naší DNA, který pochází ze zkoušek jaderných bomb.) Každopádně po výrazném úbytku na váze se naše tukové buňky zmenší – protože se z nich vyprázdnil tuk, ale jejich počet zůstává stejný. Naopak při přibírání na váze se naše tukové buňky jen roztáhnou – dle toho, kolik tuku do tukové buňky přibude. Když tedy tloustneme na břichu, hýždích nebo stehnech, nepřibývají nám žádné nové tukové buňky; pouze se do těch stávajících vměstnává více tuku. V určitém okamžiku jsou naše tukové buňky natolik přeplněné, že z nich tuk začne unikat zpět do krevního oběhu. Toto je znázornění takzvaného efektu přeplnění. Nejen, že obézní lidé mají na těle více tuku, ale navíc se jim neustále vlévá do krevního řečiště. Tímto lze objasnit spojitost mezi obezitou a cukrovkou. Tuk je vylučován z tukových buněk a dostává se do svalových buněk, kde způsobuje inzulínovou rezistenci. Ta pak podněcuje propuknutí cukrovky 2. typu. Tuk se do krevního řečiště dostává také prostřednictvím snědené potravy. Pokud lidem nasadíte dietu s nízkým zastoupením sacharidů, již během dvou hodin se jim ve svalech začne hromadit tuk – na rozdíl od stravy s nízkým obsahem tuku. Citlivost na inzulín poté začne klesat. Čím více tuku ve svalech máme, tím menší je schopnost těla odstranit cukr z krve. Nejsou k tomu potřeba roky, stane se to během několika hodin od konzumace tučného jídla. Naše tělo začne mít problémy s fungováním inzulínu. Strava bohatá na tuky zvyšuje hladinu tuků v krvi a toto zvýšení je doprovázeno snížením citlivosti na inzulín. Studie jasně ukazují, že tuk v krvi přímo zabraňuje přenosu krevního cukru a jeho použití ve svalech. Svaly jsou přitom zodpovědné za odebírání asi 85 % cukru z krve. Tato zjištění rovněž ukazují na významnou úlohu výživy, zejména zvýšené konzumace tuku, v rozvoji inzulínové rezistence. Normální hladina nevázaných tuků v krevním řečišti v jeden okamžik je 10 až 50 µmol (mikromolů). Obézní lidé však do svého krevního řečiště tuky vypouštějí neustále. Stejných hladin tuků v krvi však dosáhneme konzumací tučné stravy. Štíhlý člověk živící se stravou s nízkým zastoupením sacharidů může mít stejnou hladinu tuků v krvi jako obézní lidé. Podobně lze hladiny tuků v krvi u obézních lidí připodobnit tomu, jako kdyby se člověk celý den krmil slaninou a máslem. Obézní lidé totiž neustále vypouštějí tuk ze svých tukových buněk do krevního oběhu, a to bez ohledu na to, co konzumují.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to FBellon via Flickr.

cukr / cukrovka / diety / hubnutí / inzulín / kalorie / krevní cukr / máslo / nízkosacharidové diety / obezita / oxidační stres / prediabetes / slanina / triglyceridy / tuky