Souvislost mezi tukem a inzulínovou rezistencí je nyní široce přijímaná, říká se tomu ektopická akumulace tuku, tedy hromadění tuku v místech, kde by neměl být – třeba ve svalových buňkách. Všechny tuky však neovlivňují svaly stejně. Klíčový je typ tuku, tedy míra jeho nasycenosti. Nasycené tuky – jako je palmitát, se nacházejí převážně v mase, mléčných výrobcích a vejcích a způsobují inzulínovou rezistenci. Naopak oleát, který se nachází převážně v oříšcích, olivách a v avokádu, může naopak zlepšit citlivost na inzulín. Proč je nasycený tuk špatný? Z nasyceného tuku vzniká více toxických produktů rozkladu, mitochondriálních dysfunkcí, oxidativního stresu, volných radikálů a zánětu. Všechno toto utváří začarovaný kruh. Volné radikály vzniklé kvůli nasycenému tuku způsobují dysfunkci našich malých buněčných elektráren (mitochondrií) ve svalových buňkách. Tato dysfunkce vede ke zvýšené tvorbě volných radikálů a poruchám inzulínové signalizace. Tukové buňky naplněné nasyceným tukem aktivují zánětlivou reakci, což situaci ještě zhorší. Tento zvýšený zánět, spolu s konzumací nasycených tuků, byl na základě vědeckých důkazů označen za příčinu inzulínové rezistence kvůli tvorbě volných radikálů a ceramidu. Bylo také prokázáno, že nasycený tuk má přímý účinek na inzulínovou rezistenci kosterního svalstva. Hromadění nasycených tuků zvyšuje množství diacylglycerolu ve svalech, u kterého je prokázán silný účinek na vznik svalové inzulínové rezistence. Nezáleží na tom, jestli tuk v naší krvi pochází z vlastního tuku nebo tuku jiných tvorů. Když lidem odebereme vzorek tkáně, zjistíme, jak nahromadění tuků ve svalech souvisí s inzulínovou rezistencí. Zatímco mononenasycené tuky jsou pravděpodobněji detoxikovány nebo bezpečně uloženy, nasycené tuky často vytvářejí tyto toxické produkty rozkladu, jako je ceramid, který způsobuje lipotoxicitu. “Lipo” znamená tuk, tak jako ve slově liposukce. Tato toxicita tuku uloženého ve svalech je dobře známý koncept vysvětlující vznik inzulínové rezistence. Již dříve jsem hovořil o úloze nasycených a transmastných kyselin v rozvoji dalších onemocnění, jako jsou autoimunitní onemocnění, rakovina a srdeční onemocnění. Mohou však způsobit i inzulinovou rezistenci, tedy základní příčinu prediabetu a cukrovky 2. typu. V lidské stravě jsou zdrojem nasycených tuků živočišné potraviny. Transmastné kyseliny pocházejí z masa, mléka, ale také z částečně ztužených a rafinovaných rostlinných olejů. Proto lidé při přechodu z živočišných tuků na rostlinné mohou zlepšit svou citlivost na inzulín. Citlivost na inzulín byla zhoršena po přidání máselného tuku, po přidání olivového oleje nikoliv. Již víme, že dlouhodobé vystavení svalů vysokému množství tuku vede k závažné inzulínové rezistenci, přičemž nasycené tuky se ukázaly být nejhorší. Nasycené tuky však nevedou pouze k poruchám signalizace inzulínu, spuštění zánětu a zvýšené tvorbě volných radikálů, ony navíc způsobují změnu genové exprese. Výsledkem je potlačení klíčových mitochondriálních enzymů, jako je karnitin palmitoyltransferáza. Tím se nám konečně odhaluje jedno tajemství. Právě proto totiž vegetariáni mají o 60 % vyšší expresi tohoto enzymu spalujícího tuky. Vegetariáni jedí méně nasycených tuků. Takže lidé, živící se převážně rostlinnou stravou, mají svaly méně ucpané tukem a méně trpí inzulínovou rezistencí? Údaje ohledně citlivosti na inzulín nebo ohledně tuku uvnitř svalů lidí stravujících se vegetariánsky nebo vegansky nebyly k dispozici. Nyní už je máme. Výzkumníci z Imperial College of London porovnávali inzulinovou rezistenci a množství svalového tuku u veganů a lidí konzumujících smíšenou stravu. Lidé na rostlinné stravě mají nespravedlivou výhodu – bývají mnohem štíhlejší, vědci tedy našli „všežravce,“ kteří byli stejně štíhlí jako vegani. Pak mohli zjistit, jestli má rostlinná strava přímý vliv. Bez toho by totiž mohlo jít o nepřímý vliv tím, že taková strava obecně pomáhá ke štíhlosti. Zjistili, že ve svalových buňkách veganů bylo podstatně méně tuku než u lidí na smíšené stravě, přestože jejich tělesné váhy byly stejné. Zjistili lepší citlivost na inzulín, lepší hladinu cukru v krvi, lepší hladinu inzulínu, a co bylo nejzajímavější, zlepšenou funkci beta-buněk. Beta buňky ve slinivce břišní jsou zodpovědné za tvorbu inzulínu. Dospěli proto k závěru, že konzumace stravy založené na rostlinných potravinách chrání nejen oběhový systém včetně srdce a pomáhá tedy zabránit srdečnímu onemocnění, ale dokáže chránit dokonce i beta buňky. Díky tomu pomáhá předcházet naší 7. nejčastější příčině úmrtí, cukrovce.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Djjewelz and Max Westby via Flickr, Kapa65 and WaltiGoehner via Pixabay, and Ljupco Smokovski via 123RF.

autoimunitní onemocnění / avokádo / chronická onemocnění / cukrovka / hubnutí / hydrogenované tuky / inzulín / kardiovaskulární onemocnění / krevní cukr / lipotoxicita / maso / mléčné výrobky / mléko / nasycené tuky / olivy / ořechy / ovoce / oxidační stres / prediabetes / rakovina / rostlinná strava / rostlinný olej / srdeční onemocnění / trans-tuky / tuky / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vejce / všežravci / zánět / zdravá slinivka / zdravé svaly / živočišné tuky