Potravinářský, alkoholický a tabákový průmysl je obviňován z vytváření epidemií chronických onemocnění. Jenže oni se jen snaží o větší prodej svých výrobků, stejně jako všichni ostatní. Přestože to v tomto případě znamená zkreslovat vědu, lobbovat pod záštitou něčeho prospěšného, znevažovat vědce, a bojovat proti politice chránící veřejné zdraví. Snaží se zkrátka chránit svou obchodní činnost. Nejde jim o spokojenost zákazníků, ale o spokojenost akcionářů. Jak jinak bychom mohli vysvětlit, že máme například tabákové společnosti, které pokračují ve výrobě svých výrobků, i když tyto výrobky zabíjejí každého druhého z jejich nejvěrnějších zákazníků? Organizace z řad občanské veřejnosti zabývající se veřejným zdravím si vysloužily pověst „proti-průmyslových“ organizací. Problémem však není průmysl celkově, ale ta odvětví průmyslu, jejichž produkty škodí veřejnému zdraví. Například obchodování s brokolicí máme rádi. Ve skutečnosti by velké podniky mohly vést revoluci v léčbě pomocí životního stylu. Roční náklady související pouze s obezitou u zaměstnanců na plný úvazek jsou odhadovány na 70 miliard dolarů. Hlavním důvodem je, že obézní zaměstnanci nejsou v práci tak produktivní. Mít zdravé zaměstnance hospodářskému výsledku jedině prospěje. Každý dolar vynaložený na programy zlepšující životní styl zaměstnanců se může vrátit ve výši 3 dolarů. A pokud budete sledovat tržní výkonnost společností, které se snaží pěstovat u zaměstnanců dobrý vztah ke zdravým návykům, uvidíte, že si vedou lépe než jejich konkurence. Proto společnosti jako GEICO testují programy na změnu jídelníčků u svých zaměstnanců. Pozoruhodný úspěch v sídle společnosti GEICO vedl k rozšíření programu do firemních kanceláří po celých USA, od San Diega v Kalifornii po Macon v Georgii. Předchozí studie zjistily, že pracovníci konzumující mnoho živočišných bílkovin měli 5x větší pravděpodobnost obezity, zatímco pracovníci stravující se převážně rostlinnou stravou se zdáli být před obezitou chráněni. Obézní a diabetičtí pracovníci byli proto požádáni, aby dodržovali dietu založenou na celozrnných obilovinách, zelenině, fazolích, hrachu, kukuřici, čočce a ovoci. Naopak masu, mléčným výrobkům a vejcím se měli vyhýbat. Dodržování diety se lidem příliš nedařilo. Méně než polovina z nich skutečně snížila spotřebu živočišných výrobků. Přesto došlo ke zlepšení, výraznému snížení příjmu nasycených tuků a zvýšení příjmu živin chránících zdraví. Stačilo to však k tomu, abychom viděli výsledky? Ano, stačilo. Klesla hmotnost, hladina cholesterolu v krvi a krevní cukr u diabetiků by lépe pod kontrolou. Přitom nebylo potřeba počítat kalorie, vážit porce ani zapojit pohyb. Zdá se, že snížení hmotnosti je důsledkem vyššího příjmu vlákniny. Rozdíl v úbytku hmotnosti může být také výsledkem většího termického efektu potravin. Tato skutečnost umožnila lepší výsledky v hubnutí ve veganské skupině. Lidé na rostlinné stravě mají tendenci pálit více kalorií při zpracování potravy. Zdá se, že jedením rostlin si urychlujeme metabolismus. To může být způsobeno zvýšenou citlivostí buněk na inzulín. Díky tomu mohou buňky metabolizovat sacharidy rychleji, namísto jejich ukládání v podobě tělesného tuku. Výsledkem je, že se u veganské stravy ukázala schopnost zvýšit pálení kalorií po konzumaci jídla až o 16 %, přičemž tento jev přetrvává až tři hodiny po konzumaci.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to neshom via Pixabay.

alkohol / brokolice / cholesterol / chronická onemocnění / cukrovka / dopady průmyslové výroby / fazole / hubnutí / inzulín / kalorie / krevní cukr / maso / medicína životního stylu / metabolismus / mléčné výrobky / nasycené tuky / obezita / ovoce / pohyb / prediabetes / rostlinná strava / tabák / tělesný tuk / tuky / vegani / vegetariáni / vejce / vláknina / wellness pracoviště / zelenina / živočišné bílkoviny / živočišné produkty / zrno