Středomořská strava je v dnešní době oblíbeným tématem jak v lékařské literatuře, tak v laických médiích. Pouze za poslední rok bylo v lékařské literatuře publikováno 450 nových vědeckých článků s touto tématikou, to je více než jeden denně. Nekritické vychvalování středomořské stravy je časté, ale detailní informace najdeme zřídka. Jaká je definice této stravy a odkud pochází? Proč je tato strava prospěšná? Přednosti jsou zřídka podrobně popsány a možné nevýhody nejsou nikdy zmíněny. Pojďme se na to zevrubně podívat. Po druhé světové válce řecká vláda požádala Rockefellerovu nadaci, aby přijela a zhodnotila situaci. Zaujat nízkou mírou výskytu srdečního onemocnění v oblasti, Ancel Keys, vědec zabývající se výživou (po něm je pojmenovaná terénní armádní strava jako K-dávky), zahájil svou slavnou studii sedmi zemí. V této studii zjistil, že výskyt fatálního srdečního onemocnění byl na řeckém ostrově Kréta 20x nižší než v USA. Zdejší obyvatelé měli také nejnižší výskyt rakoviny a nižší celkovou úmrtnost. Co jedli? Jejich strava byla složena z více než 90 % z rostlinných potravin. Tím lze vysvětlit, proč tam byla ischemická choroba srdeční tak vzácná. Byla vzácná, ale ne u malé skupiny bohatých lidí, jejichž strava se lišila od té, jakou konzumovala běžná populace. Tito bohatí lidé jedli maso každý den. Ostatní obyvatelé 1x za týden až za dva týdny. Takže srdce středomořského jídelníčku je převážně vegetariánská strava, s velmi malým podílem masa a mléčných výrobků. Ty také Keys považoval za hlavní záškodníky – kvůli obsahu nasycených tuků. Naneštěstí se dnes již nikdo ve skutečnosti nestravuje středomořskou stravou, a to ani ve Středomoří. Rozšíření ischemické choroby srdeční na Krétě vzrostlo o celý řád během několika desetiletí. Vina se klade spotřebě masa a sýrů na úkor rostlinných potravin. Všichni mluví o středomořské stravě, ale jen málo z nich ji dodržuje správně. Lidi napadne například pizza nebo špagety s masem a omáčkou, ale přestože se italské restaurace vychloubají nabídkou středomořské zdravé stravy, ve skutečnosti je servírovaná strava jen parodií středomořské stravy. Jestliže se tak už nikdo nestravuje, jak to pak můžeme vůbec studovat? Výzkumníci přišli s různými systémy na hodnocení míry přiblížení se skutečné středomořské stravě. Mohou tak zjistit, jestli lidé, kteří se této stravě alespoň přibližují, mají lepší zdraví. Maximální počet bodů získáte tím, že budete jíst hodně rostlinných jídel. Za každou denní porci masa nebo mléčných výrobků vám naopak bude bod stržen. Není tedy překvapením, že lidé s relativně vysokým umístěním na stupnici mají nižší riziko onemocnění srdce, nižší riziko rakoviny a nižší celkové riziko úmrtí. Koneckonců, středomořská strava může být považována za téměř vegetariánskou stravu. V takovém případě by se očekávalo, že přinese stejné, dobře známé zdravotní přínosy jako vegetariánská strava. Takže méně srdečních onemocnění, rakoviny, zánětů a úmrtí. Zlepší se funkce tepen, sníží riziko rozvoje cukrovky 2. typu, mrtvice, deprese a poruch kognitivních funkcí. Jak to asi funguje? Již jsem hovořil o vytříbených studiích, které ukazují, že lidé konzumující více rostlinných potravin mají v těle více rostlinných sloučenin, působících podobně jako aspirin. Polyfenolové fytoživiny z rostlinných potravin jsou spojeny s výrazně nižším rizikem úmrtí. Dostatečný příjem hořčíku je také spojen s nižším rizikem úmrtí. Hořčík se nachází v tmavé listové zelenině, ovoci, luštěninách, ořechách, sóji a celozrnných obilovinách. Na druhou stranu takové hemové železo, tedy železo přítomné v krvi a ve svalové hmotě, působí jako pro-oxidant a zřejmě zvyšuje riziko vzniku cukrovky. Naopak rostlinné, nehemové železo se jeví jako bezpečné. Stejné je to i se srdečním onemocněním, železo z živočišných zdrojů zvyšuje riziko onemocnění srdce, našeho největšího zabijáka. U železa z rostlin tomu tak není. Středomořská strava tedy nepochybně chrání naše zdraví, v porovnání se standardní americkou stravou. Ale každý jídelníček bohatý na nerafinované rostlinné potraviny a skoupý na živočišné tuky by měl poskytovat ochranu před mnoha z našich největších zabijáků.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Images thanks to Katrinitsa via Flickr.

brukvovitá zelenina / chronická onemocnění / cukrovka / deprese / Dr. Ancel Keys / duševní zdraví / fazole / fytonutrienty / hemové železo / kardiovaskulární onemocnění / kognice / listová zelenina / maso / mléčné výrobky / mrtvice / ořechy / ovoce / rakovina / rostlinná strava / sója / srdeční onemocnění / standardní strava / Středomořská strava / úmrtnost / vegani / vegetariáni / zánět / zdravý mozek / zelenina / železo / živočišné produkty / živočišné tuky / zrno