Strava s rostlinným základem je spojena s nižším rizikem rozvoje srdečně-cévního onemocnění, úmrtností na něj a úmrtím celkově. Tato studie na rozsáhlém vzorku 12 000 Američanů zjistila, že „progresivní zvyšování příjmu rostlinných potravin snižováním příjmu živočišných potravin může být spojeno s přínosy pro kardiovaskulární zdraví a úmrtnost.“ Nicméně když jde o stravování s rostlinným základem a prevenci srdečně-cévních onemocnění, nejsou si všechny potraviny rovny. Jedli vegetariáni v britské studii, která odhalila vyšší riziko mrtvice, jednoduše jen více veganských nezdravých jídel?  Jakákoliv strava zbavená určitých zdrojů živočišných potravin může být považována za vegetariánskou/veganskou. Je proto důležité zjistit, co vlastně ti lidé jedli. Jednou z prvních věcí, kterou prověřuji, když chci zjistit, jak vážně nějaká populace bere zdravou stravu, je jejich příjem něčeho tak jednoznačně špatného a nekontroverzního, jako je limonáda. Kdokoliv, kdo pije prakticky cukrovou vodu, evidentně nemá své zdraví na první místě. V rozsáhlé studii rostlinné stravy v Americe, kde lidé obvykle omezují maso mnohem častěji kvůli zdraví než kvůli etice, pili flexitariáni méně slazených nápojů než běžní konzumenti masa, stejně jako pescetariáni, vegetariáni a vegani.  Nicméně v britské studii, ve které bylo zjištěno zvýšené riziko mrtvice, tvořili větší část účastníků lidé, kteří byli vegetariány či vegany z etických důvodů. Pescetariáni pili méně limonád, ale vegetariáni a vegani více. Netvrdím, že právě proto měli více mrtvic, ale může vám to napovědět, jak málo zdravě se tito lidé asi stravovali. V britské studii vegetariáni a vegani z řad mužů i žen jedli cca stejně moučníků, sušenek a čokolády, zhruba stejné množství celkových cukrů. V USA je průměrný konzument masa takřka obézní a dokonce i vegetariáni mají v průměru malou nadváhu. Jedině vegani spadají do ideální hmotnostní skupiny. Při analýze britské studie se však zjistilo, že všichni lidé měli zhruba stejnou váhu, konzumenti masa byli dokonce štíhlejší než vegani. Studie EPIC-Oxford zřejmě přilákala skupinu konzumentů masa, kterým obzvláště záleží na zdraví a váží podstatně méně než běžná populace.  Podívejme se na několik konkrétních živin souvisejících s mrtvicí. Vláknina se jeví jako prospěšná v prevenci kardiovaskulárního onemocnění včetně mrtvice; zdá se navíc, že čím více vlákniny, tím lépe. Na základě studií provedených na téměř půl milionu mužů a žen to nevypadá, že by měl příznivý účinek vlákniny horní hranici. Takže čím více, tím lépe. Více než 25 gramů rozpustné vlákniny a 47 gramů nerozpustné vlákniny a už lze pozorovat výrazný pokles rizika mrtvice. Člověk by tak mohl považovat toto množství za minimální denní doporučený příjem k prevenci mrtvic na populační úrovni. A takový příjem vídáme u lidí, kteří jí převážně nezpracované rostlinné potraviny. Dean Ornish se na tyto vysoké hodnoty se svou celistvou rostlinnou stravou dostal. Možná to není tolik, na kolik jsou naše těla stavěna - na základě analýz zkamenělých výkalů - ale je to už oblast, ve které můžeme očekávat značný pokles rizika mrtvice. Kolik vlákniny jedli britští vegetariáni? 22,1 gramů. V Británii se však vláknina počítá trochu jinak, může to být ve skutečnosti blíže 30 gramům, ale to stále není ideální množství pro prevenci mrtvic. Je to tak málo vlákniny, že vegetariáni a vegani porazili konzumenty masa pouze o 1-2 velkých potřeb týdně. To nám naznačuje, že jedli spoustu zpracovaných potravin.  Vegetariáni jedli pouze o půl porce ovoce a zeleniny více. Myslíme si, že právě ovoce a zelenina snižují riziko mrtvice, zčásti díky svému obsahu draslíku. Nicméně britští vegetariáni se zvýšeným rizikem mrtvice evidentně jedli tak málo listové zeleniny a luštěnin, že nedohnali ani konzumenty masa. Nedosáhli ani na doporučený minimální příjem draslíku - 4 700 mg.  A co sodík? Valná většina dostupných důkazů naznačuje, že zvýšený příjem soli se pojí se zvýšeným rizikem mrtvice. Existuje jasná přímá úměra mezi umíráním na mrtvici a příjmem soli. Pouhé mírné snížení příjmu soli by mohlo každoročně zabránit desítkám tisíc smrtelných mrtvic. Snižování příjmu sodíku a prevence mrtvic: je čas konat, ne čas váhat. Britští vegetariáni však podle všeho nadále váhají, stejně jako další typy strávníků. Všechny skupiny překročily doporučení přijímat denně méně než 2 400 mg sodíku. A to ještě nezohledňuje sůl přidanou ze solničky při stolování. American Heart Association navíc doporučuje přijímat denně méně než 1 500 mg. Takže všichni lidé jedli spoustu zpracovaných potravin. Není divu, že krevní tlak u vegetariánů byl pouze o 1 až 2 čísla nižší. Vysoký krevní tlak je pravděpodobně vůbec nejdůležitějším ovlivnitelným rizikovým faktorem pro riziko mrtvice.  Jaké důkazy mám pro to, že kdyby vegetariáni a vegani jedli lépe, snížilo by se jejich riziko mrtvice? Ve venkovských oblastech Afriky, kde se obyvatelům daří jíst tolik vlákniny, na kolik je tělo stavěné - pomocí nezpracovaných rostlinných potravin - ovoce, zeleniny, obilovin, listové zeleniny a luštěnin, kde je naprostá většina z příjmu bílkovin rostlinného původu, tak tam byl prakticky neznámý náš největší zabiják, srdeční onemocnění. A zřejmě i mrtvice. Ta se nenadále začala objevovat teprve s příchodem soli a zpracovaných potravin do jídelníčku.  Mrtvice také prakticky neexistuje na ostrově Kitava, u kvazi-veganské ostrovní kultury žijící nedaleko Austrálie. Obyvatelé ostrova konzumují jen málo soli a k tomu spoustu draslíku, jelikož má jejich strava základ v zelenině. Několikrát týdně sice jedí ryby, ale zbylých cca 95 % stravy je tvořeno spoustou zeleniny, ovoce, kukuřice a luštěnin. Mrtvice je u nich prakticky neznámá, a to navzdory jejich šílené míře kouření. Konec konců, naše těla jsou stavěna na příjem pouhé méně osminy čajové lžičky denně a náš denní příjem draslíku byl zřejmě až 10 000 mg. Když jsme přešli od nesolené a nezpracované stravy ke stravě plné soli a průmyslových potravin, začal nám chybět draslík a to nehledě na to, jestli jíme maso nebo ne.  Caldwell Esselstyn z Cleveland Clinic vyzkoušel převedení 200 pacientů se stabilizovaným srdečné-cévním onemocněním na nezpracovanou rostlinnou stravu. Ze 177 lidí, kteří jídelníček dodržovali, pouze jeden prodělal v následujících letech mrtvici. U těch, kteří se od jídelníčku odchýlili, to bylo stonásobně více příhod - včetně opakovaných mrtvic a úmrtí. „Není to vegetariánství,“ vysvětluje Dr. Esselstyn. Vegetariáni mohou jíst spoustu méně než ideálních potravin. Toto nové paradigma je výhradně celistvá rostlinná výživa.  Všechny ty domněnky, že důvodem, proč typičtí vegetariáni nemají lepší statistiky mrtvic, je to, že nejí zrovna chvályhodnou stravu, sice mohou vysvětlit, proč nemají nižší výskyt mrtvic, ale stále nevysvětlují, jak mohou mít dokonce vyšší výskyt mrtvic. Dokonce, i když jí podobně nekvalitní, přesolenou a zpracovanou stravu, alespoň nejí maso a my víme, že maso zvyšuje riziko mrtvic. Na vegetariánské stravě tedy musí být něco, co zvyšuje riziko natolik, že to překoná jejich získané zdravotní přínosy. Co to je? To se pokusíme zjistit příště.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Afrika / Americká kardiologická společnost / Dr. Caldwell Esselstyn / Dr. Dean Ornish / draslík / fakta o zdraví / fazole / kardiovaskulární onemocnění / kukuřice / maso / mrtvice / nezdravé jídlo / otázky a odpovědi / ovoce / rafinované potraviny / rostlinná strava / ryby / sodík / srdeční onemocnění / studie EPIC / sůl / úmrtnost / vegani / vegetariáni / vláknina / zdravé srdce / zdravý mozek / zdravý životní styl / zelenina / zrno