Během kampaně na prezidenta Spojených států použil bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani v kampani reklamní inzerát, ve kterém srovnával svoji šanci na přežití rakoviny prostaty v USA – 82 % – s šancí na přežití v Anglii. Tam se uvádí pouze 44 %. V rámci státní zdravotní péče se v Británii při diagnostice rakoviny prostaty testy na PSA běžně nedělají. Giuliani z toho vyvozoval, jaké má štěstí že žije v New Yorku a ne ve starém Yorku (ve Velké Británii), protože jeho šance na přežití rakoviny prostaty se v USA ukazují jako dvakrát vyšší. Přes tento ohromující rozdíl v šanci dožít se dalších pěti let, byla míra úmrtnosti – tedy procento mužů umírajících na rakovinu prostaty – v USA a ve Velké Británii přibližně stejná. Počkejte, cože? Testování na rakovinu prostaty (PSA) zvýšilo procento přežití ze 44 % na 82 %, jak je možné, že toto není důkazem, že by screening zachraňoval lidské životy? Ze dvou důvodů: zkreslení časového úseku a nadměrně časté určování diagnózy. Mluvil jsem o neúměrně častém diagnostikování, při kterém se začneme zabývat rakovinou, která by jinak nikdy nevyvolala žádný problém. Bez screeningu, řekněme z tisíce lidí se stále zhoršujícím se onemocněním, bude o 5 let později žít pouze 400 lidí; takže bez screeningu bude šance na dožití dalších pěti let – pouze 40 %. Ale řekněme, že se screeningem, bude zbytečně diagnostikováno dalších 2000 lidí s rakovinou, což znamená, že jste objevili rakovinu, která by nikdy žádný problém nezpůsobila nebo by dokonce sama od sebe zmizela. Vzhledem k tomu, že taková rakovina byla zcela neškodná, tak za pět let samozřejmě všichni tito lidé stále žijí; ovšem za předpokladu, že je nezabije jejich zbytečná léčba. Tím jste však najednou statisticky zdvojnásobili jejich šanci na dožití dalších 5 let, i když v obou případech zemřel na rakovinu stejný počet lidí. To je jeden ze způsobů, jak zvýšení šance na přežití díky screeningu nemusí odpovídat skutečnému počtu úmrtí na rakovinu. A pak je tu zkreslení časového úseku. To funguje takto. Představte si skupinu pacientů, u kterých byla diagnostikována rakovina na základě příznaků nemoci. Je jim 67 let, a všichni zemřou ve věku 70 let. Každý pacient žil pouze 3 roky; tedy – šance na dožití dalších 5 let je v této skupině 0 %. Nyní si představte, že stejná skupina podstoupí screening. Screeningové testy vedou k dřívějšímu určení diagnózy. Předpokládejme, že díky testům je rakovina diagnostikována u všech pacientů ve věku 60 let. Ale také v tomto případě si představte, že i tak všichni zemřou ve věku 70 let. Každý pacient tedy žil ještě 10 let; takže šance na dožití pěti let je pro tuto skupinu 100 %. Procentuální šance na dožití tak stoupla z nuly na 100 %. Zavolejte novináře! S tímto novým screeningovým testem nyní pacienti s rakovinou žijí třikrát déle – deset let místo tří – to je zázrak! To, k čemu v tomto případě skutečně došlo, je, že pacienti s rakovinou se léčili po dobu dalších sedmi let, což jim pravděpodobně přineslo jen sníženou kvalitu jejich života. Takže to byl druhý způsob, kdy statistická šance na dožití při testování rakoviny nemusí vůbec odpovídat skutečné úmrtnosti na rakovinu. Uvedené věci spolu vůbec nesouvisejí. Ve skutečnosti neexistuje žádný vztah mezi vzrůstající statistickou mírou dožití a skutečným snížením úmrtnosti. To je také důvod, proč, pokud by se udílel Oscar za zavádějící statistiky o prodloužené délce dožití při použití screeningu, by USA vyhrála ocenění za „celoživotní přínos“. Neexistuje žádný způsob, jak oddělit zkreslení časového úseku a nadměrně časté diagnostikování od dat získaných ze screeningu o přežití pacientů. Proto podobné statistiky, pokud jde o screening, nemají žádný smysl. Přesto podobné statistiky můžete vidět v reklamách, na letácích a u většiny dobročinných organizací zaměřených na léčbu rakoviny. To je to, co uslyšíte také od vlády. Dokonce i prestižní centra zaměřená na léčbu rakoviny jako je Anderson Health Cancer Center, se pokusila tímto způsobem oklamat veřejnost. Pokud jste ještě nikdy neslyšeli o zkreslování časových úseků, nic si z toho nedělejte – nejste totiž sami. Patrně ani váš lékař o něm neslyšel. 54 lékařů z 65 dotazovaných uvedlo, že nevědí, co je zkreslování časových úseků. Když se pak zeptali zbývajících jedenácti: „Dobře, tak co to je?“, pouze dvě odpovědi byly skutečně správné. Takže v tuto chvíli, díky tomuto videu již o této věci víte více, než 97 % lékařů. Abychom byli spravedliví, možná, že lékaři sice neznali tento pojem, ale chápali myšlenku, která stojí v pozadí? Ani náhodou… „Většina všeobecných lékařů nevěděla, které screeningové statistiky poskytují spolehlivé důkazy, zdali screening vůbec funguje.“ Třikrát častěji lidem říkali, že by „rozhodně doporučili“ screeningový test na rakovinu na základě nepodstatných důkazů, ve srovnání s testem, který skutečně snižuje úmrtnost na rakovinu o 20 %. Pokud lékaři nerozumějí klíčovým statistikám ohledně rakoviny, jak mohou účinně radit svým pacientům? „Ve statistice nevzdělaní lékaři jsou odsouzeni k tomu, aby se spoléhali na statisticky nevěrohodné závěry,“ nebo na místní zvyky či na zástupce farmaceutických firem a jejich informace.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: MOODY AIR FORCE BASE. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

chirurgický zákrok / délka života / dlouhověkost / Evropa / mamogramy / přežití karcinomu prsu / PSA / rakovina / rakovina prostaty / rakovina prsu / úmrtnost / zdravá žena / zdravý muž