Výskyt autismu v USA se dramaticky zvýšil. Nejsme si zcela jisti, jak rozšířený autismus býval, ale v dnešní době se vyskytuje asi u 1 ze 68 dětí narozených ve Spojených státech. Navzdory masivnímu přílivu financí na výzkum příčinu stále neznáme. Tento prudký nárůst výskytu autismu zůstává nevyřešen. Ano, změny v povědomí a diagnóze mohly nárůst částečně způsobit, ale může to způsobovat také něco, čemu jsme vystaveni v životním prostředí. Například všechny nové chemikálie, kterým jsme nyní vystaveni. Máme důkazy o tom, že z 80 000 látek, jež aktuálně chemický průmysl produkuje, nejméně tisícovka může vykazovat neurotoxické vlastnosti. Přesto byly účinky na lidi během klíčových momentů vývoje těchto látek studovány pouze u malé části z nich. Současný přístup k hodnocení chemických rizik je typicky založen na toxicitě způsobené jedinou chemikálií, bez povědomí o účincích různých směsí chemických látek. V současné době jsou v potravinách povoleny stovky chemikálií, již mohou mít potenciálně škodlivé účinky na vyvíjející se mozek. „Každá chemická látka může, nebo také nemusí mít sama o sobě nějaký škodlivý účinek, ale o jejich kumulativních biologických účincích na mozek nevíme téměř nic.“ „Pokud opravdu chceme chránit dětské mozky před chemickými látkami…, musíme nejprve rozpoznat a řešit masivní nedostatek informací o základním nebezpečí a ohrožení,“ o všech rizicích způsobovaných chemikáliemi ze životního prostředí. Mnoho údajů, které máme, pochází z předklinických studií, což znamená z testovacích zkumavek a od laboratorních zvířat. Lidi těmto chemickým látkám nemůžete záměrně vystavit. A zde do toho může vstoupit epidemiologický výzkum, který se zabývá vystavením chemikáliím v různých populačních skupinách. Takto jsme se dozvěděli o dalších známých nebezpečích, jako je benzen a azbest. Nemůžete z etických důvodů nutit lidi kvůli výzkumu kouřit, ale můžete si všimnout, kolik lidí, vystavených cigaretovému kouři celé dny, dostává rakovinu plic ve srovnání s nekuřáky. Průmysloví výrobci, kteří chrlí jedovaté látky, rádi uklidňují veřejnost a říkají, že bychom se tím neměli trápit, co ale ukazuje věda? Co říkají epidemiologické důkazy o vztahu mezi vystavením chemikáliím v životním prostředí a autismem? Existuje například mnoho studií o účincích kouření během těhotenství na rozvoj autismu. Už jsem dříve mluvil o těchto grafech, kde hodnoty větší než 1 naznačují alespoň tendenci ke zvýšenému riziku, zatímco hodnoty menší než 1 naznačují spíše ochranný účinek. A pokud ty fousky zde překračují tuto linii, pak to znamená, že konkrétní zjištění nedosáhlo statistického významu. Toto vám umožní rychle interpretovat obrovské množství dat z více studií. Takže pokud se jedná o tento graf zde, vypadá to, že má kouření během těhotenství nějaký vliv na výskyt autismu? Ne, asi polovina bodů je na jedné straně a druhá polovina na druhé, přičemž téměř žádný z výsledků nedosáhl statistického významu, což může znamenat, že nálezy mohly být z velké části náhodné. Stejné je to s vystavením thimerasolu, což je konzervační prostředek obsahující rtuť používaný ve vakcínách. Ano, jedna studie zjistila významně zvýšené riziko autismu, ale další tři studie zjistily, že lidé, kteří jsou více vystaveni rtuti ve vakcínách, mají nižší riziko autismu. Ale většinou studie neprokázaly žádnou souvislost; což aktuálně už nehraje moc velkou roli, protože thimerosal už byl z většiny vakcín odstraněn. Ale podívejte se na údaje o znečištění ovzduší. Jedná se o vystavení výfukovým plynům a výparům z dieslových motorů během těhotenství a kojeneckého věku. Podívejte se, jak jsou všechna data nakloněna doprava, přičemž polovina zjištění dosahuje statistického významu, což ukazuje na významnou korelaci mezi znečištěním ovzduší a autismem. Korelace však nemusí nutně znamenat vztah příčiny a následku. Mohlo by jít o skutečný vztah příčiny a následku, nebo je to možná způsobeno tím, že chudí lidé žijí v centrech měst, vedle znečištěných dálnic, kde dopravní ruch způsobuje stres, nebo zde hraje roli ještě nějaký jiný faktor. Další podezřelá souvislost, na kterou vědci narazili, je vystavení pesticidům. Opět, stačí jen pohlédnout na tento graf a hned vidíte, odkud vítr vane. Na vzniku autismu se podílí množství toxických látek z životního prostředí: plasty, chemikálie, PCB, rozpouštědla, skládky toxického odpadu, těžké kovy. Nejsilnější data ale svědčí pro látky znečišťující ovzduší a pesticidy. Ano, lékaři mohou radit těhotným ženám a rodičům, aby se tam, kde žijí, vyhýbali vystavení škodlivým látkám. Namísto poskytování rad jednotlivým pacientům by však pro nás, klinické lékaře, bylo lepší spojit se a přijmout vedoucí úlohu při prosazování zdravého životního prostředí a různých opatření v rámci společnosti, z nichž by užitek mohli mít všichni.
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credit: JC Gellidon via Unsplash. Image has been modified. Motion graphics by Avocado Video

autismus / azbest / benzen / biopotraviny / cigarety / děti / kojenci / kouření / pesticidy / polychlorované bifenyly / průmyslové znečišťující látky / rtuť / studie na zvířatech / těhotenství / těžké kovy / thimerosal / vakcíny / zdravá žena / znečištění ovzduší