Úvodní slova zprávy Institute of Medicine týkající se potenciální hrozby představované reklamami na jídlo zněla: „Marketing funguje.“ Existuje celá řada dobře provedených randomizovaných studií ukazujících, jak vystavení reklamám a dalším marketingovým metodám dokáže změnit vaše stravovací návyky a přimět vás jíst více - a můžeme si je ukázat. Nicméně co jiného potřebujete vědět, než že průmysl utrácí desítky miliard dolarů za marketing? Myslíte, že by Coca-Cola utrácela za to, aby přiměla lidi pít svou hnědou cukrovou vodu, byť jen o trochu více, než je nutné? Když mí lékařští kolegové přijmou pozvání na oběd od zástupců farmaceutických firem, cítí se dotčeni, pokud jim naznačím, že by to mohlo ovlivnit jejich praktiky při předepisování léků. To si opravdu myslí, že farmaceutické společnosti jen tak rozdávají peníze a nic za to oplátkou neočekávají? Kdyby to nefungovalo, nedělali by to.  Abych vám přiblížil zákeřnost marketingu, dovolte mi podělit se s vámi o zajímavý výzkum uveřejněný v nejprestižnějším vědeckém časopise na světě: Výzkum „Hudba v prodejnách ovlivňuje výběr zboží“ zachycuje vědecký pokus, ve kterém se obden v prodejně potravin v oddělení vína střídavě přehrávalo hraní na francouzský akordeon a hudba z německé hospody. Ve dnech s francouzskou hudbou přehrávanou na pozadí si zákazníci 3x častěji kupovali francouzské víno a ve dnech s německou hudbou si zákazníci 3x častěji kupovali německé víno. Navzdory velkému účinku, nikoliv jen pár procentům, ale trojnásobnému obratu ve prospěch daného vína, většina zákazníků po nákupu popřela, že by na ně měla hudba jakýkoliv vliv.  Všichni si totiž rádi myslíme, že důležitá životní rozhodnutí, jako například co budeme jíst, činíme vědomě a racionálně. Jenže kdyby tomu tak bylo, nebyli bychom uprostřed epidemie obezity. Většina našeho každodenního chování evidentně není pečlivě uvážená. Děláme spíše automatická a impulzivní rozhodnutí spouštěná podvědomými podněty a naučenými vzorci chování, a to zejména když jsme unavení, ve stresu nebo roztržití. Podvědomá část mozku řídí lidské chování až 95 % času. Právě v oblasti podvědomí dělají svou špinavou práci marketingové manipulace. Část našeho mozku řídící vědomé bytí dokáže zpracovat najednou jen 50 bitů informací za vteřinu, což je zhruba ekvivalent krátkého tweetu. Celá naše kognitivní kapacita na druhou stranu zpracovává odhadem až 10 miliónů bitů za vteřinu. Protože dokážeme vědomě zpracovat jen omezené množství informací najednou, stávají se naše rozhodnutí ještě impulzivnějšími, kdykoliv jsme roztržití nebo se z jiného důvodu nedokážeme soustředit. Elegantní ilustraci efektu „kognitivního přetížení“ nám poskytl experiment zahrnující ovocný salát a čokoládový dort.  Předtím, než se dalo vytočit číslo stiskem tlačítka nebo hlasovým pokynem, měla sedmicifernost telefonního čísla své opodstatnění, jde totiž o nejdelší sekvenci, kterou si ještě většina lidí lehce vybaví. Zdá se, že v okamžité krátkodobé paměti si udržíme jen okolo 7 kousků informace (plus mínus 2). Takto probíhal pokus: randomizovali lidi k zapamatování si buď sedmiciferného čísla, nebo dvouciferného čísla, které následně měli v další místnosti odříkat. Po cestě jim byl nabídnut ovocný salát nebo kousek čokoládového dortu. Vybírali si sami. Zapamatovat si dvě cifry je lehké a předpokládá se, že to stojí méně kognitivních zdrojů. Lidé v dvouciferné skupině si většinou vybrali ovocný salát. Naopak většina z těch, kteří si měli zapamatovat sedmiciferné číslo, zvolila kousek dortu.  V praktickém životě se takto zesiluje účinek reklamy. Když lidem pustíte televizní pořad s reklamami na nezdravé pochutiny, nepřekvapí vás, že pak sní více nezdravých pochutin (než lidé sledující reklamy na nepotravinové zboží). Nebo vás to možná překvapí. Všichni si rádi myslíme, že nad sebou máme kontrolu a nelze nás lehce ovlivnit. Potíž je v tom, že jsme tím více náchylní k manipulaci, čím více jsme nepozorní. Když náhodně rozdělíte lidi ke stejnému úkolu zapamatování si dvouciferných nebo sedmiciferných čísel během sledování TV pořadu, pak bude útok reklam na vůli mnohem silnější u více zaneprázdněných lidí. Kolik z nás má na pozadí zapnutou TV nebo dělá více činností najednou během reklamních přestávek? Výzkum naznačuje, že takto můžeme být ještě náchylnější vůči narušení dobrého úsudku.  Je to absurdní situace. Požadavky na omezení marketingu jsou často potlačeny s odvoláváním se na svobodu. Co to vlastně v tomto kontextu znamená, když výzkum ukazuje, jak snadno lze naše rozhodnutí ovlivnit bez naší vědomé kontroly. Vedoucí výzkumník z RAND Corporation dokonce zašel ještě dál a naznačil, že vzhledem k hrůzným zdravotním následkům našich nezdravých stravovacích návyků by se na zákeřné marketingové manipulace „mělo nahlížet stejně jako na neviditelné karcinogeny a toxiny ve vzduchu a vodě, které nás mohou otrávit i bez našeho vědomí.“
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

alkohol / Coca-Cola / cukr / fakta o zdraví / hubnutí / kalorie / limonády / nápoje / nezdravé jídlo / obezita / otázky a odpovědi / přibývání na váze / průmyslové znečišťující látky / rafinované potraviny / tělesný tuk / víno / zdravý životní styl