Těsná korelace mezi výskytem diabetu 1. typu u dětí v jednotlivých zemích a spotřebou kravského mléka neplatila pro Island. Takže uvidíte studie, jako je tato. Konzumace mléka u dětí a dospívajících koreluje s výskytem diabetu 1. typu, ovšem za předpokladu, že nebudou zohledňovat data z Islandu. Je to záležitost genetiky? Ano i ne. Obyvatelé Islandu jsou geneticky podobní ostatním severským národům, ale jejich krávy ne. Islandský dobytek byl izolován a nekříží se s jinými plemeny již přes 1 000 let. Existují dva hlavní typy bílkoviny kaseinu, A1 a A2. Islandský dobytek je neobvyklý v tom, že produkuje převážně A2 mléko. A to by mohlo vysvětlit nižší výskyt diabetu 1. typu na Islandu. A1 kasein se totiž rozkládá na kasomorfin, ale A2 kasein ne. A kasomorfin má vlastnosti opiátů, které mohou změnit funkčnost imunitního systému a možná tak učinit tělo náchylnější k infekcím. Infekce pak mohou samy o sobě vyvolat diabetes 1. typu. Právě A1 mléko je to, které získáváme od holštýnských krav. To je známé černo-bíle strakaté plemeno, které tvoří 95 % z amerických stád dojnic, a většinu tvoří i z globálního hlediska. Dostalo se to až do bodu, kdy si mléčné rady nechávají patentovat metody pro selekci ne-diabetického mléka, aby zabránily spouštění diabetu 1. typu. Tento poznatek jistě obnovil těsný lineární vztah mezi spotřebou mléka a diabetem 1. typu – pokud se díváte pouze na spotřebu A1 kaseinu. Ovšem tato tzv. ekologická, nebo pozorování v různých zemích slouží pouze k naznačení možných skutečností, které musí být poté podrobeny testování. Takže studie, jako je tato, byly navrženy tak, že stovky sourozenců diabetiků 1. typu byly sledovány po dobu asi 10 let, a ti z nich, kteří pili hodně mléka, měli asi 5x vyšší riziko, že je nemoc postihne. V polovině 90. let bylo provedeno asi tucet podobných studií a tyto studie úhrnně dospěly k tomu, že brzká expozice kravskému mléku zvyšuje propuknutí diabetu 1. typu o cca 50 %. To Americké pediatrické akademii zcela stačilo. Rozhodli, že mléčný protein může být skutečně důležitým faktorem v počátku procesu vedoucímu k destrukci buněk produkujících inzulín. Takže vyhýbání se mléčnému proteinu může zredukovat nebo oddálit nástup diabetu 1. typu. To je další důvod k vyzdvižení důležitosti kojení. Ti, kteří jsou ohroženi, by se podle nich měli vyhýbat produktům obsahujícím mléčnou bílkovinu v nenarušené podobě. Naopak hydrolyzovaná mléčná bílkovina, která je vlastně rozložena na části a používá se u dětí s alergií na mléko, by mohla být teoreticky méně riziková. To ovšem nevíme, dokud to neotestujeme. Na základě populačních studií a meta-analýz ze všech studií s protilátkami na mléčnou bílkovinu, které naznačují, že kravské mléko může spouštět diabetes 1. typu, byla další rok zahájena nová studie. Ta měla zjistit, jestli by miminka s genetickou predispozicí produkovala méně protilátek, které útočí na jejich vlastní slinivku, kdyby pila kasein, který byl nejdříve hydrolyzován. A tady tu studii máme. Dětská hydrolyzovaná umělá výživa zřejmě snížila výskyt minimálně jedné z autoimunitních protilátek. Ne však dvou nebo tří. Přítomnost dvou nebo tří protilátek více předznamenává rozvoj nemoci. I tento nález však stačil k tomu, aby se výzkumníci pustili do ambiciózní TRIGR studie. „Vědecký pokus o snížení výskytu diabetu u lidí s genetickou predispozicí…“ Mezinárodní, randomizovaná a prospektivní studie zahrnující randomizaci tisíců novorozenců z 15 zemí světa – s očekávaným dokončením v roce 2017. Již v roce 2010 jsme obdrželi určité předběžné výsledky naznačující, že by to mohlo pomoci. Naneštěstí nedosáhly statistické významnosti. V podstatě byla pravděpodobnost, že šlo jen o náhodu, větší než 1:20. A skutečné, jakmile byly zveřejněny konečné výsledky nalezených protilátek, speciální hydrolyzovaná dětská výživa se neukázala nijak nápomocná. Avšak vědci prověřovali jen zvláštní skupinu dětí s opravdu vysokou genetickou predispozicí k diabetu, který měly děti v rodině. Nicméně většina dětí, jež dostanou diabetes 1. typu, nemá nemocí zasažené žádné své blízké příbuzné. Nejdůležitější ovšem je, jak sami vědci zdůraznili, že jejich studie nebyla navržena k tomu, aby testovala, jestli kravské mléko nemoc spouští nebo ne. Byla určena pouze ke zjištění, jestli hydrolyzací upravený kasein v dětské výživě může pomoci. Možná to není kaseinem. Třeba za to může kravský inzulín. Protilátky na inzulín, tedy protilátky, které naše tělo produkuje k útoku na náš vlastní inzulín, se u dětí často vyskytují jako první náznak raného diabetu. Protože však kravské mléko obsahuje kravský inzulín, tak ve stejnou dobu, kdy jiní vědci zkoumali kasein, sledoval tento výzkumný tým vznik protilátek vázaných na inzulín u dětí krmených výživou z kravského mléka. Zjistili výrazně větší výskyt protilátek na kravský inzulín ve skupině dostávající výživu s obsahem kravského mléka než ve skupině, ve které byly děti pouze kojeny. Kojené děti mohly být vystaveny troše kravských mléčných proteinů jedině prostřednictvím mateřského mléka, v případě, že jejich matka kravské mléko pila. Kromě toho protilátky na kravský inzulín zkříženě reagovaly s lidským inzulínem. Tato křížová palba zasahující také náš inzulín může potenciálně způsobit minimálně některé z případů diabetu 1. typu. Nemůžeme si však býti jistí, dokud - ano, uhádli jste - to neotestujeme. Stejně jako předtím šlo o randomizovanou, dvojitě zaslepenou studii, ale tentokrát zkusili dětem podávat náhradní výživu z kravského mléka, ze které byl odstraněn kravský inzulín. A skutečně, bez expozice kravskému inzulínu si děti vybudovaly znatelně méně těchto protilátek. Ještě však nevíme, jestli se to promítne do skutečného snížení případů cukrovky. Zůstaňte na lince, prosím.  
© Fakta o zdraví / NutritionFacts.org

Image credits: Bradley Johnson via flickr and Jean-Alein via pixabay. Images have been modified.

A2 mléko / alergie / autoimunitní onemocnění / bílkoviny / cukrovka / cukrovka 1. typu / děti / imunitní funkce / inzulín / kasein / kasomorfiny / kojenecká výživa / kojení / mateřské mléko / mléčné výrobky / mléko / prediabetes / zdravá žena